| Archiv Jugoslávie | |
|---|---|
| datum otevření | 21.01.1950 |
| Ředitel | Milan Terzic |
| Umístění | 11000, Srbsko , Bělehrad , sv. Vasya Pelagic, 33 |
| Telefony | +381 11 36 90 252 |
| webová stránka | archive.gov.rs |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Archiv Jugoslávie ( srb. Arkhiv Jugoslávie ) je srbský archiv uchovávající archivní materiály ústředních orgánů a státních institucí Království Jugoslávie a socialistické Jugoslávie z let 1918 až 2006 a také osobní fondy a sbírky. Společnost byla založena v roce 1950 v Bělehradě .
Myšlenka na založení archivu Jugoslávie vznikla v roce 1922 a byla rozpracována až do roku 1935, ale k vytvoření archivu nedošlo. Archiv Jugoslávie byl založen 21. ledna 1950 [1] . Původně se jmenoval Státní archiv FPRY . V roce 1964 dostal archiv svůj současný název - Archiv Jugoslávie . Archiv pod tímto názvem stále existuje. V roce 2003 se díky vytvoření Státního svazu Srbska a Černé Hory stal známý jako Archiv Srbska a Černé Hory . V roce 2009 byl do archivu vrácen starý název [2] .
V archivu Jugoslávie je uloženo 24,5 kilometrů archiválií za období 1918 až 2006, které jsou umístěny v 840 fondech a sbírkách [3] . Materiály se týkají činnosti ústředních orgánů a státních institucí v oblasti vnitřní a zahraniční politiky, financí, hospodářství, zdravotnictví, školství, kultury, sociální politiky, bankovnictví atd. Archivní materiály za období let 1918 až 1945. zahrnují 148 fondů [4] . Zbytek prostředků se týká činnosti orgánů socialistické Jugoslávie. Při bombardování Jugoslávie silami NATO v roce 1999 bylo zničeno 5 fondů Archivu Jugoslávie [5] . Archiv dále uchovává osobní fondy a sbírky (celkem 73 fondů).
Stavba se začala stavět v roce 1931. V roce 1933 byl postaven podle návrhu architekta Voina Petroviče [6] [7] [8] . Třípatrová budova byla postavena ve stylu akademismu, její plocha byla asi 8000 metrů čtverečních. Původně se budova nazývala Dům krále Alexandra I. pro studenty středních škol , kde studovali kadeti Mužského gymnázia krále Alexandra I. Karageorgieviče [6] .
Během druhé světové války budovu obsadilo gestapo a německý vojenský tým. Od roku 1945 do roku 1953 V budově sídlila politická škola. Budovu pak až do roku 1970 využívalo jugoslávské ministerstvo vnitra . 19. března 1969 byla budova předána Archivu Jugoslávie [9] . Dne 22. března 2007 udělila srbská vláda archivu statut kulturní památky [10] .
Na nádvoří archivu před hlavním vchodem se nachází busta jugoslávského krále Alexandra I. , která byla instalována v roce 2003. K zhotovení bronzové busty bylo použito dílo sochaře Slavka Mileticha odlitého do bronzu v roce 1936 [9] .