Atskhur (v naší době - Atskuri , nezaměňovat s Atskuri ) - v Ruské říši, poštovní stanice okresu Akhaltsikhe , provincie Tiflis .
Nachází se na pravém břehu řeky Kura , na cestě z Gori do Akhaltsikhe .
Byla to silná pevnost za osmanské nadvlády v letech 1554-1828, která sloužila k ochraně soutěsky Borjomi.
V roce 1828 byl bez odporu obsazen ruským oddílem generálporučíka prince Vadbolského .
V roce 1853 u Atskhuru generálmajor Brunner porazil významný oddíl Turků, kteří se pokoušeli prorazit na sever.
Z Sytinovy vojenské encyklopedie :
ATSHUR - býv. turečtina krep. v soutěsce Borjomi (v 29. ver. na severovýchod od Akhaltsikhu), střežící most na řece. Kure. Citadela se nacházela na vysoké skále, ostřelovala vedoucí cestu. z Borjomsku. soutěsky do Akhaltsikhe a tak dále. arr. zablokoval průchod. 17. března 1770 nedaleko stanice metra Suram gruzínská armáda cca. 7 000 lidí pod hlavou S Rusem se spojil car Heraclius II. oddělení. g.-m. GR. Totleben (358 pěšáků a 150 kaz. od plukovního čl.) pro společné operace proti Turkům v soutěsce Borjomi ve směru. na Akhaltsy. Ten měl dorazit přes Zekarskij perev. také král Imereti Šalamoun se svým vojskem. připojeno. oddělení Rusů a Gruzínců 17. dub. 1770 přišel na kr. A., zaneprázdněný Turek. posádkou, ale zde gr. Totleben, obávající se zrady Gruzínců kvůli jejich nelibosti, byl poslán. osobně proti němu, ustoupil s ruským neg. zpět do Suramu. V srpnu 1828 vrchní velitel. Odd. Kavkazský sbor c. Paskevich-Erivan poslal malou částku po zachycení Akhaltsikhu. neg. g.-l. rezervovat. Vadbolského zajmout A. Ten se však bez odporu vzdal. - Ve středu. okt. 1853 část 13. pěchoty. divize, přidělené na obranu Gruzie a Mingrelie, ležící y jižně. východy z Borjomi Gorge (do Akhaltsikhe). 6. listopadu 1853 znamená. partyzánský oddíl Turek, chtěje proniknouti do Mingrelie pro loupež, přepadl A., obsazenou 4 rotami. osady Brest a Bialystok, ale byl odražen; a druhý den, kdy neg. dorazily posily. od 9 firem a pěš. stovky, kteří převzali velení gen. Bruner zaútočil na nadřazené turecké síly. neg., zlomil to a pronásledoval asi ½ přejezdu. (Historický náčrt kavkazských válek, vydaný velitelstvím Kavkazského vojenského okruhu z roku 1899; Schválení ruských vládců na Kavkaze, publikace velitelství Kavkazského vojenského okruhu z roku 1902; Bogdanovič, východní válka 1853-55) .