Ashot Syuni

Ashot Syuni [1] ( arménsky  Աշոտ Սյունի ) byl Syunikovým vládcem kolem let 892-909.

Životopis

„...Mezitím Vasak, Ishkhan ze Sisakanu, láskyplně zvaný Ishchanik, který vedl svůj život po cestě blízké Bohu a zbožné, zemřel a byl uložen do hrobky svých předků. A pak po něm ono knížectví zdědil jeho bratr Ašot, stejně mírný a mírumilovný, zbožný a bohabojný, který zcela určil vše pro zvelebení svého otcovského majetku.

—  Hovhannes Draskhanakertsi , "Historie Arménie" [2]

Z dynastie Syuni , bratr [3] a nástupce Vasaka Ishchanika [3] [4] . V roce 891 se zúčastnil korunovace arménského krále Smbat I [5] . V letech 895-906 postavil spolu s knížaty Grigorem Supanem II . a Dzagikem chrám Tatev [6] [7] . Měl 4 syny [3] - Smbat, Sahak, Vasak a Babken [8] . Kolem roku 909 [9] přešla vrchnost na jeho syna Smbata [8] . Vnuk Smbat , syn Sahaka, se později stal králem Syuniku . Pohřben v Tatev [8] .

Zemřel kolem roku 909: „ V tom roce velký Hayrapet arménský George a princ Ashot ze Syunik spočinuli [v Kristu] ... to vše byl jen začátek těch muk a utrpení, které brzy postihly Armény . “, píše Movses Kaghankatvatsi [10] .

Poznámky

  1. Historie arménského lidu. - T. III . - S. 168 .  (paže.)
  2. Iovannes Draskhanakertsi. ch. XXIX // Historie Arménie . — Er. , 1986.
  3. 1 2 3 A.E. Redgate . Arméni . - Wiley-Blackwell, 2000. - S. 208 .:

    Vayotsc-dzor a další země přešly z Vasaka Ishchanika na jeho bratra Ashota a poté na syna Vasaka jako spoludědic s Ashotovými čtyřmi syny

  4. Stepanos Orbelyan . Historie regionu Sisakan. — Er. , 1986. - S. 255.  (arm.)
  5. Stepanos Orbelyan . Historie regionu Sisakan. — Er. , 1986. - S. 475, 177.  (arm.)
  6. Historie arménského lidu. - T. III . - S. 173 .  (paže.)
  7. Nicholas Holding, Deirdre Holding. Arménie s Náhorním Karabachem . - 3. vyd. - Bradt Travel Guides, 2011. - V. 3. - S. 256.

    Na severní fasádě jsou také vyobrazení zakladatelů kostela – prince Ašota, jeho manželky Šušan, Grigora Supana, vládce Gegharkuniku, a prince Dzagika.

  8. 1 2 3 Stepanos Orbelyan . Historie regionu Sisakan. — Er. , 1986. - S. 183.  (arm.)
  9. Viz poznámka. 129 Archivováno 6. prosince 2011 na Wayback Machine
  10. Kagankatvatsi, III, XXII

Viz také