BNT 2

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. května 2018; kontroly vyžadují 34 úprav .
BNT 2
Bulharská národní televize 2
Země  Bulharsko
vysílací zóna Bulharsko
Jazyk vysílání bulharský
Hlavní sídlo Sofie
Formát obrázku 16:9 (SD)
Datum zahájení vysílání 9. září 1975
16. října 2011 (opět)
Datum ukončení vysílání 1. června 2000
Vyměněno BNT North, BNT Pirin, BNT Plovdiv, BNT More, BNT Sofia
Vyměněno bTV (po roce 2000)
Majitel BNT
Řídící organizace Bulharská národní televize
Bývalá jména
  • Druhý program na BT (9. září 1975 – 31. května 1992)
  • Efir 2 (1. června 1992 – 31. května 2000)
Související televizní kanály BNT 1 , BNT 3 , BNT 4
webová stránka bnt.bg
Dostupnost
Vysílání
MUX3 Kanál 7 
satelitní vysílání
Bulsatcom Kanál 12 
Vivacom Kanál 38 
kabelové vysílání
Vivacom Kanál 91 

BNT 2  je bulharský veřejnoprávní televizní kanál . Zahrnuto v BNT . Oficiálně byl spuštěn 9. září 1975 pod názvem Druhý program bulharské televize, v letech 1992 až 2000 vycházel pod názvem „Air 2“, poté byl vypnut. Vrátil se 16. října 2011 pod názvem „BNT 2“ a nahradil tak síť regionálních televizních kanálů mediálního holdingu BNT.

Televize BNT 2 vysílá autorské pořady, tiskové zprávy a přenosy sportovních soutěží. BNT 2 je mimo jiné síťovým partnerem řady regionálních televizních kanálů: v některých městech vysílají regionální kanály na stejném kanálu jako BNT 2. BNT 2 má práva na vysílání soutěží olympijských her , Světové volejbalové ligy, Národní basketbalová liga , zápasy mistrovství světa a evropský fotbal a tak dále.

Historie

Druhý program bulharské TV a Efir 2

Dne 18. května 1974 Rada ministrů Bulharské lidové republiky rozhodnutím č. 189 schválila vytvoření druhého programu Bulharské televize. Začátek vysílání se uskutečnil 9. září 1975 [1] . V roce 1992 byl kanál přejmenován na Efir 2. V roce 1999 se Rada ministrů rozhodla kanál zrušit: 31. května 2000 ve 21:10 vyšel dokumentární film „Efir 2 - fotka pro paměť“ ( bulharsky Efir 2 - snímek pro spomen ), věnovaný k 25leté historii kanálu. V 0:38 dne 1. června 2000 byl kanál vypnut a jeho místo zaujala bTV . Návrat kanálu byl však oznámen na podzim roku 2007 kvůli informacím o přechodu BNT na digitální vysílání a možném návratu druhého programu. V noci z 15. na 16. října 2011 se televizní kanál BNT 2 vrátil do televize.

Bývalí regionální partneři

Plovdiv

22. března 1971 bylo v Plovdivu otevřeno televizní centrum a brzy zde začalo vysílání Prvního programu bulharské televize. První pokusy o regionální televizní vysílání začaly v dubnu 1993, kdy byly po dobu jedné hodiny vysílány místní programy v plovdivské televizi na frekvenci Channel 1. Hlavní vysílač pro Plovdiv byl na hoře Botev a jeho vysílací plocha činila celých 65 %. území země.

V dubnu 1998 obsadil plovdivský TV kanál (později BNT Plovdiv) samostatnou frekvenci v plovdivské oblasti a rozšířil vysílání do Smoljanu a Kardžali (vysílání trvalo od 18:00 do 22:00), od 6. března 2006 se jeho čas rozšířil ještě více na 2 hodiny a od roku 2008 se pod názvem „BNT Plovdiv“ začalo vysílat od 16:00 do půlnoci. V říjnu 2011 byl kanál zrušen [2] .

Varna

Regionální televizní centrum Varna bylo otevřeno 9. září 1972 , odkud začalo vysílání bulharské televize. Od 2. května 1993 se na území černomořského pobřeží od 7:30 do 8:30 na frekvenci Channel 1 začaly vysílat regionální televizní programy. V roce 1998 byl otevřen kanál More TV, který vysílal ve Varně a Burgasu od 17:00 do 23:00 (později bylo vysílání rozšířeno o Dobrich a Shabla). Od září 2007 se vysílací čas rozšířil o další 2 hodiny (od 16:00 do půlnoci), od roku 2008 nese kanál název „BNT More“. Zrušeno v říjnu 2011 [3] .

Ruse

Regionální televizní centrum v Ruse bylo otevřeno 12. února 1973 , odkud začalo vysílání bulharské televize. V dubnu 1993 začaly denní programy místní televize vysílat ráno na Channel 1, od 7:30 do 8:30 ve všední dny a od 8:30 do 9:30 o víkendech. V roce 1998 byl založen kanál Sever TV, vysílající na samostatné frekvenci od 18:00 do 22:00. 6. března 2006 se letový interval rozšířil na 17:00-23:00 a do oblasti pokrytí spadala města Silistra, Razgrad a Veliko Tarnovo. V září 2007 začal „Sever“ vysílat od 16:00 do půlnoci, v roce 2008 dostal název „BNT Sever“. Kanál byl uzavřen v říjnu 2011 [4] .

Blagoevgrad

V Blagoevgradu začalo televizní vysílání 9. září 1975 po otevření regionálního televizního centra. 20. dubna 1993 se objevila regionální televize „Pirin“, která od 18:00 do 22:00 uváděla publicistické, dokumentární a zábavné televizní pořady, z nichž polovina patřila jejich vlastní regionální produkci. Od 6. března 2006 kanál vysílá od 17:00 do 23:00. Od září 2007 je tato doba prodloužena na 8 hodin (od 16:00 do půlnoci). V roce 2008 vstoupil televizní kanál do sítě BNT a dostal jméno BNT Pirin. Kanál byl uzavřen v říjnu 2011 [5] .

Sofie

Dne 10. června 2010 byla oficiálně vydána licence na vysílání analogového pozemního televizního kanálu BNT Sofia, jehož vysílací oblastí měla být Sofie a její okolí. BNT však spuštění televizního kanálu stále odkládala: na konci září 2010 bylo rozhodnuto, že televizní kanál nebude spuštěn a všechna regionální centra BNT budou sloučena. V únoru 2012 bylo analogové vysílání v Sofii zastaveno z důvodu přechodu na digitální vysílání [6] .

Regiony a vysílací kanály

Níže jsou uvedeny kanály digitálního vysílání v multiplexu MUX 3 podle regionů v Bulharsku

Oblast Bulharska Kanál Města
BUL01 – Vidin 53 Belogradchik, Berkovitsa, Vidin, Vratsa, Gymzovo, Eliseina, Kozloduy, Lom, Miziya, Montana, Oryahovo, Chiprovtsi
BUL02 - Pleven 41 Apriltsi, Bajkal, Belene, Bolgarski-Izvor, Gulyantsi, Etropole, Kaleytsa, Knezha, Loveč, Lukovit, Mezdra, Nikopol, Novachene, Oreshak, Petyrnica, Pleven, Pravets, Roman, Teteven, Troyan, Cherven-Bryag, Yablanitsa
BUL03 - Rousse 58 Butovo, Bjala, Veliko Tarnovo, Vetovo, Gabrovo, Gorna-Oryakhovitsa, Debelets, Dryanovo, Elena, Zlataritsa, Kilifarevo, Kozlovets, Opaka, Plachkovtsi, Polski-Trymbesh, Ruse, Svishtov, Sevlievo, Senovo, Strazhitsa, Tsar, Kalya, Tsenovo
BUL04 - Šumen 51 Alfatar, Veliki Preslav, Vyrbica, Glavinitsa, Kaolinovo, Kaspichan, Kotel, Novi Pazar, Popina, Popovo, Razgrad, Silistra, Smyadovo, Sokolartsi, Tutrakan, Targovishte, Shumen
BUL05 - Varna 27 Beloslav, Bjala, Varna, generál Toshevo, Devnya, Dobrich, Dylgopol, Kainardzha, Konstantinovo, Obzor, Provadia, Tervel, Shabla
BUL06 – Burgas 55 Aytos, Achtopol, Burgas, Bolgarovo, Kableshkovo, Malko Tarnovo, Nesebar, Primorsko, Fakia, Carevo
BUL07 – Stará Zagora 64 Hradec, Elhovo, Karnobat, Myglizh, Nova Zagora, Sliven, Stará Zagora, Tvarditsa
BUL08 - Kardžali 45 Dimitrovgrad, Jebel, Ivaylovgrad, Kardzhali, Madzharovo, Makaza, Svilengrad, Topolovgrad, Harmanli, Haskovo
BUL09 - Plovdiv 41 Belovo, Vetren, Dolna-Banya, Dushanci, Kazanlak, Karlovo, Klisura, Koprivshtitsa, Kostenets, Momin-Prokhod, Panagyurishte, Plovdiv, Strelcha
BUL10 - Smolyan 58 Ardino, Banite, Barutin, Batak, Borino, Bratsigovo, Velingrad, Děvín, Dorkovo, Dospat, Zlatograd, Lyki, Madan, Mikhalkovo, Nedelino, Rudozem, Sveta Petka, Smiljan, Smoljan, Syrnitsa, Trigrad, Jehličnany, Chepelare
BUL11 Sofie 52 Bobov-Dol, Breznik, Godech, Gyueshevo, Dragoman, Dupnica, Zemen, Ihtiman, Kyustendil, Lakatnik, Samokov, Svoge, Sofia, Tryn
BUL12 - Město Sofie 52 Sofie
BUL13 - Blagoevgrad 33 Blagoevgrad, Boboshevo, Gotse Delchev, Eleshnitsa, Kresna, Mělnik, Razlog, Rila, Simitli, Yakoruda
BUL14 - město Varna 27 Varna
BUL15 - Strandža 55 ///

Poznámky

  1. ↑ Ivanova, Fields. Hlavní etapy ve vývoji národní televize v Bulharsku (1959-1989), - In: Break the Times. Jubilejní sborník k 65. výročí profesora Lubomira Ognyanova, Sofie 2006, str. 698.
  2. ↑ ROZHODNUTÍ č. 176 8. září 2011 Archivní kopie ze dne 23. září 2015 na Wayback Machine  (bulharština)
  3. ↑ ROZHODNUTÍ č. 174 8. září 2011 Archivní kopie ze dne 10. června 2015 na Wayback Machine  (bulharština)
  4. ↑ ROZHODNUTÍ č. 175 8. září 2011 Archivní kopie ze dne 10. června 2015 na Wayback Machine  (bulharština)
  5. ↑ ROZHODNUTÍ č. 177 8. září 2011 Archivní kopie ze dne 10. června 2015 na Wayback Machine  (bulharština)
  6. ↑ ROZHODNUTÍ č. 184 8. září 2011 Archivní kopie ze dne 10. června 2015 na Wayback Machine  (bulharština)

Odkazy