Basserman, Friedrich Daniel

Friedrich Daniel Bassermann
Friedrich Daniel Bassermann
Datum narození 24. února 1811( 1811-02-24 )
Místo narození Mannheim
Datum úmrtí 29. července 1855 (ve věku 44 let)( 1855-07-29 )
Místo smrti
Země
obsazení politik , vydavatel
Děti Emil Bassermann-Jordan [d] a Otto Friedrich Bassermann [d]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Friedrich Daniel Bassermann ( německy :  Friedrich Daniel Bassermann ; 24. února 1811 , Mannheim  – 29. července 1855 , velkovévodství Baden ) byl bádenský poslanec a politik, zastánce sjednocení Německa pod vedením Pruska.

Životopis

Narozen 24. února 1811 v Mannheimu. Nejprve poslíček, pak prodavač v drogeriích v Le Havru a Paříži. B. v letech 1829-31 navštěvoval přednášky na univerzitě v Heidelbergu a založil obchodní dům v Mannheimu. B. spoluobčané zvolili v roce 1841 do bádenské komory, kde působil jako energický a obratný odpůrce ministerského systému a brzy zaujal přední místo mezi vůdci opozice.

Na zemském sněmu v letech 1847-1848, několik dní před únorovou revolucí, představil návrh celoněmecké lidové reprezentace. V březnu 1848 vyslala bádenská vláda B. poslance do frankfurtského sněmu. Když se ve Frankfurtu sešel místo sněmu německý sněm, zúčastnil se ho B. jako zástupce jednoho z bavorských volebních obvodů a prohlásil se za horlivého odpůrce krajní levice. V srpnu 1848 nastoupil pan B. na německé ministerstvo jako nižší státní tajemník pro vnitřní záležitosti a byl v této hodnosti až do pádu Gagernova ministerstva . Kromě toho byl v listopadu 1848 a v květnu 1849 vyslán jako delegát do Berlína, aby se dohodl s pruskou vládou, což se však B. nepodařilo.

Při sporech o různé návrhy německé ústavy stál B. pevně na straně dědičné prusko-císařské strany, a když pruský král nepřijal císařskou korunu, radil jako první jednat s Pruskem. Později, na sněmu v Gothě, postavila většina B. strany myšlenku této dohody za základ svého programu. B. se také účastnil sněmu odborů v Erfurtu jako zástupce jednoho z volebních obvodů Rýnského Pruska. Již na počátku svých společenských aktivit opustil B. obchodní činnost, která mu přinášela příjmy, a založil ve společnosti K. Mati vydavatelství v Mannheimu. Tato firma, která sledovala především zájmy sjednocení Německa, vydávala mimochodem od 1. července 1847 plyn. Deutsche Zeitung. B. trpěl od roku 1850. nervovým zhroucením, ke kterému se záhy přidala oční choroba, musel se vzdát politické činnosti. 29. července 1855 se B. zastřelil.

Literatura