Běloruská anteklisa

Běloruský anteklis (bělorusko-litevský anteklis, mazursko-běloruský výzdvih) je velká pozitivní stavba na západě ruské desky s mělkým krystalickým podložím.

Zaujímá střední a severozápadní část území Běloruska , přilehlá území Litvy a Lotyšska a také severovýchod Polska . Vyniká podél izohypsy -500 m u paty, v klenuté části podél izohypsy -300 m. Je protáhlý od východu k západu v délce 350 km, šířky 40-120 km. Na jihu je ohraničeno Podlasko-Brestskou propadlinou , Polessským sedlem a Pripjatským žlabem , na východě a severovýchodě Žlobinským sedlem a Oršskou propadlinou , na severu Lotyšským sedlem , na severozápadě Baltskou syneklisou , na západě varšavskou propadlinou.

Vznikl od pozdního proterozoika po antropogen včetně. V klenbě leží krystalinikum v absolutních nadmořských výškách -50 - +87 m, na svazích klesá do hloubky 500-700 m, na západě 1500-2000 m. Je zastoupeno archejským a spodnoproterozoickým metamorfovaným , ultrametamorfované a vyvřelé horniny.

Plošinový pokryv je tvořen horninami svrchního proterozoika, paleozoika a meso-cenozoika. Nejvyvýšenější část běloruské anteklisy tvoří středoběloruský masiv , na kterém jsou vyvinuty pouze neogenní a kvartérní uloženiny . Na běloruské anteclise jsou známy podřízené stavby - zasypané suterénní římsy (Bobovnyansky, Bobruisk, Vileysky, Ivatsevichsky, Mazursky, Volozhinsky), grabeny a monokliny (Pribaltiyskaya a Priorshanskaya).

Literatura

• abobaa// BE ў 18 sv., v. 2. Mn., 1996.