Běloruský státní archiv-Muzeum literatury a umění

Běloruský státní archiv – muzeum literatury a umění ( BSAMLI ; běloruský běloruský dzyarzhauny archiv – muzeum literatury a umění ) je běloruský archiv, který uchovává dokumenty o dějinách literatury , výtvarného umění , divadla a hudby Běloruska od počátku 19. století do současnosti. Založena v roce 1960 v Minsku [1] .

Historické pozadí

Archiv vznikl 9. června 1960 pod názvem Ústřední státní archiv literatury a umění BSSR (TsGALI BSSR) [2] [3] [4] . První ředitelkou archivu byla Klára Štěpánovna Zhořová, která byla do funkce jmenována 27. září 1960.

V březnu 1976 prošel archiv reorganizací, v jejímž důsledku se stal známý jako Ústřední státní archiv-muzeum literatury a umění (TSGAMLI) BSSR [5] .

Poté, co Bělorusko získalo nezávislost, struktura archivního průmyslu prošla změnami. 21. května 1993 byl TsGAMLI přejmenován na Běloruský státní archiv-muzeum literatury a umění (BSAMLI) [6] [7] .

Běloruský státní archiv-muzeum literatury a umění má k 1. lednu 2020 516 fondů za období od počátku 19. století do současnosti. Většinu archivu tvoří osobní fondy spisovatelů, skladatelů, herců, režisérů, umělců a dalších slavných osobností Běloruska . BGAMLI je jednou z předních republikových státních institucí v archivním systému země. Archiv je důležitým pramenem k dějinám kultury Běloruska [8] .

Od května 2003 je plný název archivu instituce „Běloruský státní archiv-Muzeum literatury a umění“ [6] .

Ředitelé archivu

• 1960-1982: K. S. Zhořová
• 1982-1993: A. I. Surmach [9]
• od roku 1993: A. V. Zapartyko

Struktura

• Řízení
• oddělení [10]
  • Oddělení archivů organizací a formování Národního archivního fondu
  • Oddělení vědeckého popisu listin osobního původu
  • Oddělení účetnictví a zajištění bezpečnosti dokumentů
  • Katedra systémů vyhledávání informací a technologií automatizované archivace
  • Oddělení informací, publikace a používání dokumentů
• Účetnictví
• Centrum pro akvizici a studium dokumentárního dědictví běloruského zahraničí

Základy

Počet fondů k 1. lednu 2020: 516 fondů, 120 865 úložných jednotek, 631 muzejních předmětů [11] .

Archiv obsahuje kopie dokumentů 13.-19. století.

Dokumenty

• Chronologie: od roku 1812 do současnosti.
• Geografie: území Vilna , Vitebsk , Grodno , Minsk , Mogilev provincie Ruské říše ; Západní Bělorusko jako součást Polska , BSSR , Běloruské republiky a dalších zemí.

Poznámky

1. ↑ G. V. Zapartyka . Běloruský archiv-Muzeum literatury a umění // Běloruská encyklopedie: U 18 svazek - svazek 2. - Mn. : BelEn, 1996. - S. 440.
2. ↑ Usnesení Rady ministrů BSSR ze dne 6. 9. 1960 č. 323 „O vytvoření Ústředního státního archivu literatury a umění BSSR“ . Staženo 13. 5. 2018. Archivováno z originálu 14. 5. 2018. (neurčitý)
3. ↑ Dmitrij Isaychuk. Datum v historii: Před 54 lety byl založen Běloruský státní archiv-Muzeum literatury a umění (nepřístupný odkaz) . Agentura Minsk-Novosti (9. června 2014). Staženo 24. listopadu 2018. Archivováno z originálu 13. srpna 2018. (neurčitý) 
4. ↑ Archives of Minsk Archivní kopie ze dne 20. dubna 2020 na Wayback Machine // Sbírka vzpomínek na historii a kulturu Běloruska. Minsk. - Mn. : BelSE, 1988. - S. 322.
5. ↑ Historická poznámka . Webové stránky "Archiv Běloruska". Získáno 23. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 23. ledna 2022. (neurčitý)
6. ↑ 1 2 Běloruskému státnímu archivu-Muzeu literatury a umění je 50 let (nepřístupný odkaz) . NewsBY.org (8. června 2010). Získáno 24. listopadu 2018. Archivováno z originálu dne 25. listopadu 2018. (neurčitý) 
7. ↑ Usnesení Rady ministrů Běloruské republiky ze dne 21.5.1993 č. 336 „O schválení pravidel Výboru pro archivnictví a kancelářskou práci při Radě ministrů Běloruské republiky, jakož i sítě republikové státní archivní instituce“ . Staženo 13. 5. 2018. Archivováno z originálu 14. 5. 2018. (neurčitý)
8. ↑ Historie . Web BGAMLI. Získáno 23. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 3. srpna 2020. (neurčitý)
9. ↑ Surmach Anna . Elektronická encyklopedie (slounik.org). Získáno 24. listopadu 2018. Archivováno z originálu dne 25. listopadu 2018. (neurčitý)
10. ↑ Addzels . Web BGAMLI. Získáno 23. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 3. srpna 2020. (neurčitý)
11. ↑ Charakteristika fondů . Webové stránky "Archiv Běloruska". Datum přístupu: 23. srpna 2020. (neurčitý)

Literatura

• Běloruský archiv-Muzeum literatury a umění // Běloruská encyklopedie : U 18 díl T. 2: Arshytsa - Bělorusové  (bělorusky) / Redkal.: G. P. Paškov a inš. - Mn. : BelEn , 1996. - S. 440. - 10 000 výtisků.  - ISBN 985-11-0061-7 .
• Museums of Belarus = Museums of Belarus / ed.: G. P. Pashkov [i insh.]; mast.: V. V. Katovich, M. U. Chudnikau. - Mn. : BelEn pojmenovaný po P. Brockim, 2008. - S. 86-90. — 559 str. - 2100 výtisků. — ISBN 978-985-11-0415-0 .
• Běloruská republika: encyklopedie v 6 svazcích / Redakční rada: G. P. Pashkov (šéfredaktor) a další - Mn. : BelEn , 2006. - Vol. 2: A - Geranium. - S. 297. - 912 s. — ISBN 985-11-0371-3 .
• Hanna Zapartyka. Běloruský Dzharzhaўny Archiv-Museum of Literatur and Arts // Encyklopedie dějin Běloruska / Redkal.: G. P. Pashkov (halo ed.) i insh .; Stožár. E. E. Žakevič. - Mn. : BelEn , 2003. - T. 6. Kniha. 2. - S. 335-336. — 612 s. — 10 000 výtisků.  — ISBN 985-11-0276-8 .  (běloruština)

Odkazy

• bdamlm.by - oficiální stránky Běloruského státního archivu-muzea literatury a umění
• BGAMLI . Webové stránky "Archiv Běloruska". Datum přístupu: 23. srpna 2020. (neurčitý)
• Běloruský státní archiv-Muzeum literatury a umění  (anglicky) . Portál EHR. Získáno 24. listopadu 2018. Archivováno z originálu dne 25. listopadu 2018.
• Běloruskému státnímu archivu-Muzeu literatury a umění je 50 let (nepřístupný odkaz) . NewsBY.org (8. června 2010). Získáno 24. listopadu 2018. Archivováno z originálu dne 25. listopadu 2018. (neurčitý) 
• Aksana Kurbeka. Pokladnice národního písemnictví a řemesla  (běloruské) . Ke slávě vlasti (6. října 2017). Získáno 24. listopadu 2018. Archivováno z originálu dne 25. listopadu 2018.