| Běloruský dětský hospic | |
|---|---|
| Typ | veřejná charitativní organizace |
| Základna | 1994 |
| Zakladatelé | Anna Georgievna Gorčaková |
| Umístění | Bělorusko :p. Zkušený,Minská oblast |
| Klíčové postavy | Anna Georgievna Gorčaková |
| Průmysl | zdravotní péče |
| Počet zaměstnanců | 25 lidí |
| webová stránka | www.hospice.by |
Veřejná charitativní organizace "Běloruský dětský hospic" je běloruská společnost. Sídlo společnosti se nachází v obci Borovlyany, Minská oblast [1] [2] .
Organizace byla založena v roce 1994 z iniciativy Republikánského vědeckého a praktického centra pro dětskou onkologii a hematologii Ministerstva zdravotnictví Běloruské republiky. Ale již v listopadu 1994 byl Běloruský dětský hospic zaregistrován jako nezávislá nevládní a nezisková veřejná charitativní organizace. Běloruský dětský hospic je tedy prvním dětským hospicem v bývalém Sovětském svazu a zároveň jedním z prvních dětských hospiců ve východní Evropě.
Běloruský dětský hospic sídlil do roku 2004 v pronajatých prostorách bývalé mateřské školy na adrese Minsk, 63/2 Rokossovsky Ave. V roce 2004 získala organizace novou budovu, která se úsilím dobrovolníků, zaměstnanců a přátel proměnila v nádherné místo pohody a klidu. Běloruský dětský hospic se stal první nevládní a neziskovou organizací v Bělorusku, která má lékařskou licenci a pravidelně poskytuje bezplatnou lékařskou péči obyvatelstvu.
Běloruský dětský hospic poskytuje paliativní péči nevyléčitelně nemocným a umírajícím dětem; poskytuje pomoc dětem, jejichž nemoci jsou nevyléčitelné, ale stav je stabilní a proces zhoršování může probíhat poměrně pomalu; pomáhá při rehabilitaci dětí, které utrpěly vážná zranění. Pomoc je poskytována jak v nemocnici, tak i doma. V roce 2016 měla hospicová nemocnice 10 lůžek, její velikost byla záměrně zvolena malá, aby nedocházelo k psychickému tlaku na pacienty. Vedení hospice vidí hlavní úkol ve školení lékařů, sester a příbuzných nemocných dětí ve správné péči a rehabilitaci [3] . Režie - Anna Georgievna Gorchakova.
Běloruskému dětskému hospici byla udělena Cena prezidenta Běloruské republiky „Za duchovní obrodu“ [4] .
Mezi aktivity nevládní organizace „Běloruský dětský hospic“ patří různé programy na pomoc rodinám s nemocnými dětmi.
Existuje program poskytování paliativní péče v domácím prostředí, zaměřený na zmírnění závažnosti příznaků onemocnění, organizace péče o nemocné dítě, výuka rodičů péče o děti (masáže, reflexní terapie atd.). Hospic poskytuje nepřetržité konzultace koordinující sestry, v případě potřeby návštěvy v rodině konziliárního lékaře (dětský lékař, onkolog, neurolog, fyzioterapeut). Běloruský dětský hospic poskytuje rodinám pacientů zdarma spotřební materiál (žaludeční sondy, aspirační katétry, gastrostomie, obvazy, utěrky atd.), pečovatelské prostředky, potřebné zdravotnické vybavení (lékařské elektrické odsávačky, koncentrátory kyslíku, inhalátory, pulzní oxymetry, atd.). V roce 2010 byla pravidelně poskytována pomoc 98 rodinám ve městě Minsk, bylo uskutečněno 1320 návštěv v průměru na 3,5 hodiny
Program Denního centra pro zdravotně postižené děti (Denní centrum) je realizován formou skupinových a individuálních lekcí pro nemocné děti, ale i jejich sourozence. Psychologové vedou diagnostické a nápravné kurzy v souladu s individuálními potřebami každého dítěte.
„Denní centrum“ je určeno pacientům s chronickými a onkologickými onemocněními, jejichž stav jim umožňuje účast na speciálně připravených psychologických a rehabilitačních programech pod stálým lékařským dohledem. Výuku v „Denním centru“ vedou sociální pedagogové a psychologové pro děti ve věku od 4 do 20 let s rakovinou, myopatií, dětskou mozkovou obrnou apod., které se vzdělávají doma.
S každým dítětem navštěvujícím denní centrum se ve smyslové místnosti konaly lekce, aby se uvolnilo napětí, zlepšil se emocionální stav a došlo k nejúplnějšímu odhalení vnitřního osobního potenciálu.
Program Mobilní hospic funguje od roku 1996. Jejím cílem je poskytovat paliativní péči beznadějně nemocným dětem žijícím v okruhu 250 km od Minsku. Program zahrnuje: lékaře, zdravotní sestru a řidiče zdravotnického vozu. Rodina je vybavena nezbytným zdravotnickým vybavením pro péči o dítě, rodiče jsou vyškoleni v dovednostech péče o vážně nemocné dítě doma, v případě potřeby je předepsán anesteziologický „žebřík“, je zajištěn adekvátní režim antikonvulzivní terapie, jsou poskytovány léky aktuálně dostupné v hospici. Rodiče pacientů žijících mimo území Minsku mají možnost získat kvalifikovanou lékařskou pomoc po telefonu 24 hodin denně. V roce 2010 byla v rámci tohoto programu poskytnuta pomoc 73 rodinám (z toho 28 rodinám žijícím ve městě Gomel).
Výjezdů mobilní služby bylo 52. Maximální vzdálenost odjezdu je 250 km. Průměrná doba návštěvy je 6 hodin. Celkový počet hodin práce v rámci programu je 312 hodin.
„Zdravotní program“ je organizován především s cílem adaptovat dítě s vážným a nevyléčitelným onemocněním a jeho rodinu na pobyt doma po hospitalizaci – v tomto případě je dítě dočasně v hospici asi týden . Za druhé, pokoje mininemocnice se využívají, když je potřeba zajistit nepřetržitou lékařskou péči, kterou lze provádět až do smrti dítěte. V rámci programu jsou 2 paliativní oddělení domácího typu s vlastním sociálním zařízením a vybavenou kuchyní vybavena pro nepřetržitou péči o onkologicky nemocné děti s rodiči i bez nich.
V mininemocnici jsou rodiče také vyškoleni v péči o těžce nemocné dítě doma: umístění a krmení dítěte žaludeční sondou, péče o tracheostomii, gastrostomii nebo kolostomii, funkce péče o kůži, školení v používání nezbytných lékařských zařízení atd. V roce 2010 využilo služeb paliativního oddělení 16 dětí.
Program Sociální oddech dává rodičům možnost ponechat své dítě na 1-2 týdny v hospicové nemocnici, aby si během této doby mohlo vyřešit své problémy nebo jen relaxovat. Celkem v roce 2010 využilo služeb programu „Sociální oddech“ 39 pěstounských rodin, které v hospici strávily 247 dní.
Pro každé dítě byl sestaven individuální plán péče zahrnující krmení, užívání léků, sezení s psychologem, sociálním pedagogem, sezení v senzorické místnosti atd. O dítě se staraly sestry a sestry, pomáhali jim dobrovolníci . Dítěti byly poskytnuty prostředky lékařské a hygienické péče.
Program „Rehabilitační centrum pro zdravotně postižené děti“ je určen jak pro vážně nemocné děti a jejich bratry a sestry, tak i pro rodiče a rodiny, kteří prožili ztrátu. Cílem programu je sociální a psychologická rehabilitace, překonání obtíží v adaptaci a komunikaci, snížení psycho-emocionálního stresu v rodinách a zlepšení rodinné situace. Program funguje 100 kilometrů od Minsku na adrese: Minská oblast, okres Stolbtsovsky, vesnice Zabrodye, 78.
Formou práce je cestování skupinek dětí bez rodičů do vesnického domku, ale i rodinné rekreační dovolené (1-2 rodiny). Běloruský dětský hospic organizuje během léta odpočinek a rehabilitaci pro 5 směn dětí (po 10-12 osobách). Během léta 2010 bylo rehabilitováno 72 dětí, z toho 34 postižených dětí a 24 sourozenců nevyléčitelně nemocných dětí.
Na každou směnu byl připraven speciální program zahrnující rekreační, herní, vzdělávací aktivity, exkurze do kostela atd. Každý den se konaly sportovní hry, diskotéky a večerní táborák. Kromě toho probíhaly různé testy a rozhovory pro nastolení benevolentní atmosféry v týmu, korektní osobní vztahy atp.
V rodinném rekreačním domě v rámci programu AIST zároveň odpočívalo 12 rodin oddělení s handicapovanými dětmi - celkem 32 osob (z toho 13 handicapovaných dětí, 1 sourozenec). Rodiny se aktivně zapojovaly do her a sportovních aktivit.
Na práci programu se aktivně podílejí dobrovolníci z Běloruska a dalších zemí. V létě 2010 v rámci programu pracovalo 35 dobrovolníků. Kromě běloruských dívek a chlapců to bylo 12 dobrovolníků z Velké Británie, Německa, Polska, Švédska, Francie, Holandska.
Psychologický program „Rodičovský klub“, který existuje od roku 2003, organizuje svépomocné skupiny pro rodiče, kteří jsou dlouhodobě v situaci vážného a nevyléčitelného onemocnění dítěte. Hlavním smyslem činnosti těchto skupin je pomoc při adaptaci v podmínkách dlouhodobé nemoci dítěte, psycho-emocionální relaxace a psychoterapeutická pomoc v krizových situacích. V roce 2010 se uskutečnilo 14 setkání „Klubu rodičů“, z toho 4 mimo budovu Běloruského dětského hospice, jednalo se o zájezdy do divadel a na koncerty, zúčastnilo se 152 rodičů.
Program „Smutek“ zahrnuje psychologickou podporu rodičům po smrti dítěte a také práci s jeho bratry a sestrami. V rámci programu jsou každoročně (druhou listopadovou sobotu) pořádány Dny vzpomínek, na které se scházejí všichni rodiče, kteří přišli o děti, které byly pacienty dětského hospice. V roce 2010 se na setkání sjelo asi 100 rodičů z celého Běloruska.
Kromě výše uvedených programů realizuje Běloruský dětský hospic i další programy: „Doktorský klaun“, „Poradenský program“, „Program pomoci sourozencům“, „Dobrovolnický program“, „Vzdělávací program“, „Publační program“.