Bergfried

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 25. ledna 2021; kontroly vyžadují 3 úpravy .

Bergfried neboli burgfried ( německy  Bergfried ) je prvek německé středověké hradní architektury v podobě dobře opevněné čtyřboké, kulaté nebo někdy polygonální věžové stavby, podobné francouzskému donjonu [1] [2] . Pro svého majitele bergfried často sloužil jako hlavní nebo strážní věž hradu [3] .

V obranném aspektu byl bergfried využíván jako platforma pro umístění střelců a vrhacích strojů , takže byl velmi často vztyčen na straně hradu, kde měl nepřítel nejpohodlnější přístup k hradbám pevnosti . Výška bergfriedu se zpravidla pohybovala od 18 do 30 metrů, přístup z prvního nebo druhého patra do dalšího byl prováděn po žebřících, podobně jako vnitřní uspořádání větrných mlýnů . Točité schodiště nahoru, jako v donjonech, obvykle chybělo, okna byla vzácná, protože tato věž nebyla určena k bydlení. Náklady na jeho stavbu často dosahovaly poloviny nákladů na stavbu všech ostatních zámeckých objektů [4] .

Etymologie slova „bergfried“ ( německy:  Bergfried ) zůstává předmětem odborné debaty. Podle jedné verze mohlo toto slovo původně znamenat zvonici na hřbitově nebo mobilní obléhací věž , která se používala při útočných operacích [4] .

Poznámky

  1. A. S. Partina. Bergfried // Architektonické termíny. Ilustrovaný slovník. - M. : "Stroyizdat", 1994. - S. 34. - 208 s. - ISBN 5-274-02072-0 .
  2. E. S. Jusupov. Bergfried // Slovník pojmů architektury . - Petrohrad : Nadace Leningradské galerie, 1994. - S.  61 . - ISBN 5-85825-004-1 .
  3. N. I. Batorevič, T. D. Kožitceva. Bergfried // Malá architektonická encyklopedie. - Petrohrad. : "Dmitrij Bulanin", 2005. - S. 92. - 704 s. — ISBN 5-86007-425-5 .
  4. 12 M. W. Thompson . Německo // Vzestup hradu . - Cambridge University Press, 1991. - S.  22-23 . ISBN 978-0-521-37544-3 .