Předák volost je volený vyšší úředník volost, správní jednotky rolnické samosprávy v Ruské říši.
Berezovská volost z okresu Kungur v provincii Perm. Seznam osídlených míst v roce 1904 společnosti Berezovsky: Berezovsky, Rooks, Krasilnikova, Vakhlyshi. Společnost Karga: Karga, Kukushkina, Baksanova, Vyazovka. Společnost Pirozhkov: Filatov, Styazhkov, Filippov, Pirozhkov, Shumkov. Byrylov Society: Byrylova, Petušata, Tours, Zaugoly (Pessyanka), Taranysh, Yaburova, Zaugoly, Peschanka. Společnost Karnaukhov: Karnaukhov, Myasnikov, Maracai, Pentyurin, Levin, Chashchin, Cikáni, Berseni, Shishkin, Shishkin. Machinská společnost: Dolní Machina, Horní Machina, Karpunyata, Rezanov, Kirjakova. Společnost Shakvin: Shakvinsky, Plotinny, Starkov, Vankin.
Eliseev Semjon Alekseevič sloužil jako volost předák v Berezovsky volost okresu Kungur v provincii Perm až do roku 1917. Předák volost vedl radu volost, která se skládala ze všech vesnických stařešinů, dále z posuzovatelů rady (pokud byli) a pomocných mistrů - výběrčích daní (pokud byli). Předák volost byl povinen bez pochyby splnit všechny zákonné požadavky náčelníka zemstva, mírového prostředníka a řad krajské policie. Institut volostských předáků v popsané podobě byl zřízen „Všeobecnými nařízeními o sedlácích, kteří opustili nevolnictví“ z 19. února 1861 a do roku 1917 nedoznal výrazných změn. Povinnosti předáka byly stejné všude tam, kde byli rolníci jako panství, bez ohledu na to, zda v těchto oblastech byly zavedeny provinční instituce, zemské instituce a zemští náčelníci. Mezi kozáky byli úředníci odpovídající volostskému předákovi nazýváni stanitsa atamans. Práce volostského předáka byla zpravidla placená. V Berezovské volost v okrese Kungur v provincii Perm byla ekonomika dobře rozvinutá, týdenní trhy s dobytkem od 10 do 50 kusů. Znak „Village Headman“ byl zřízen zákonem 27. července 1861. Zároveň byly v témže výnosu ustanoveny znaky „Volost Seržant“ a „Assistant Seržant“.
Všechny odznaky jsou zřízeny stejné velikosti ve formě medailonů nestejného tvaru s vyobrazením na přední straně erbu provincie a nápisem kolem příslušné pozice a na zadní straně - monogramem panovníka Císař a kolem něj kruhový nápis „1861 19. února“. Znak volostského předáka se měl nosit na řetízku z tenkých článků a znaky náčelníka vesnice a pomocníka předáka - na krátkém řetízku připevněném na špendlíku. Znak se musel nosit, aby lidé viděli „osobu ve službě“.
