K nepokojům v Ekvádoru (30. září 2010) došlo v důsledku protestní akce ekvádorské armády a policie zbavené řady dávek a výhod, která přerostla v pokus o násilné zbavení moci ekvádorského prezidenta Rafaela Correu , as. stejně jako střety s vládními jednotkami, které zůstaly věrné prezidentovi, a jeho příznivcům.
29. září schválil ekvádorský parlament návrh zákona, který snižuje příspěvky a výhody pro armádu, policii a další vládní zaměstnance [1] .
Následujícího dne, 30. září, se zemí přehnaly masové protesty a nepokoje. Prezident Rafael Correa, který se pokusil oslovit demonstranty na jednom z protestů, byl napaden a bylo po něm hozeno několik granátů se slzným plynem [2] . Nemocnici, kde vyhledal lékařskou pomoc, obklíčili protestující policisté v hustém ringu. Rebelové obsadili letiště a budovu parlamentu a dálnice byly zablokovány po celé zemi. Vláda vyhlásila stav nouze.
1. října byl prezident po 12hodinovém věznění v nemocnici propuštěn vládními jednotkami a odvezen obrněným vozem, poté se vrátil do prezidentského paláce a ze svého balkónu promluvil ke svým příznivcům a volal, co bylo děje pokus o státní převrat [3] .
Venezuelský prezident Hugo Chávez odsoudil pokus o převrat a řekl, že on a další jihoameričtí vůdci byli „velmi včas mobilizováni a protestovali proti převratu“. [4] Chilský prezident Sebastián Piñera také prohlásil „absolutní a úplnou podporu prezidenta Correy“ a vyzval „všechny demokratické země v Jižní Americe k podpoře ekvádorské demokracie“. Guatemalský prezident Alvaro Colom vyzval mezinárodní společenství, aby odsoudilo „pokusy o převrat podobné těm v Hondurasu “
Argentina , Bolívie , Brazílie , Kolumbie , Chile , Mexiko , Uruguay , Paraguay , Peru a Španělsko také deklarovaly svou plnou podporu vládě Correa. Argentinský ministr zahraničí Hector Timerman prohlásil: "Latinskoamerické demokracie nedovolí, aby se úspěšný převrat v Ekvádoru opakoval v Hondurasu." Vládnoucí vláda Hondurasu také poslala zprávu podpory prezidentu Correovi po zprávách o krizi v Ekvádoru. [5]