Kyselina betulinová

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 11. července 2018; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Kyselina betulinová
Všeobecné
Systematický
název
kyselina betulinová
Chem. vzorec C30H48O3 _ _ _ _ _
Fyzikální vlastnosti
Molární hmotnost 456,70 g/ mol
Tepelné vlastnosti
Teplota
 •  tání 316 - 318 °C
 • rozklad 295 - 298 °C
Klasifikace
Reg. Číslo CAS 472-15-1
PubChem
Reg. číslo EINECS 207-448-8
ÚSMĚVY   CC(=C)C1CCC2(C1C3CCC4C5(CCC(C(C5CCC4(C3(CC2)C)C)(C)C)O)C)C(=O)O
InChI   InChI=1S/C30H48O3/c1-18(2)19-10-15-30(25(32)33)17-16-28(6)20(24(19)30)8-9-22-27( 5)13-12-23(31)26(3,4)21(27)11-14-29(22,28)7/h19-24,31H,1,8-17H2,2-7H3,(H,32,33)/t19 -,20+,21-,22+,23-,24+,27-,28+,29+,30-/m0/s1QGJZLNKBHJESQX-FZFNOLFKSA-N
CHEBI 3087
ChemSpider
Údaje jsou založeny na standardních podmínkách (25 °C, 100 kPa), pokud není uvedeno jinak.
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kyselina betulinová (kyselina 3β-hydroxy-20(29)-lupaen-28-ová) je přírodní pentacyklický triterpenoid. Obsaženo v kůře některých rostlinných druhů, především břízy pýřité (Betula pubescens), od které dostal svůj název.

Farmakologická činnost

Kyselina betulinová a její deriváty mají protizánětlivou, protinádorovou a anti-HIV aktivitu. [1] [2]

V roce 1955 bylo zjištěno, že kyselina betulinová je selektivním inhibitorem melanomu u lidí [3] . Rovněž bylo prokázáno, že kyselina betulinová je schopna vyvolat apoptózu neuroblastomu u lidí na modelech systémů in vitro a in vivo [4] . Svého času byl vyvíjen jako lék ve spolupráci společnosti Rapid Access s programem rozvoje intervencí amerického Národního institutu pro rakovinu [5] . Bylo také zjištěno, že kyselina betulinová ve studii in vitro působí proti neuroektodermálním (neuroblastom, meduloblastom, Ewingův sarkom [6] ) a maligním nádorům mozku [7] [8] , karcinomu vaječníků [7] , leukemické buněčné linii HL- 60 [9] a maligní dlaždicový karcinom buněčných linií hlavy a krku SCC25 a SCC9 [10] . Naopak u epiteliálních karcinomů, jako je karcinom prsu, karcinom tlustého střeva, malobuněčný karcinom plic a renální karcinom, stejně jako u T-lymfocytární leukémie, není účinnost léčby kyselinou betulinovou opodstatněná [6] .

Bylo zjištěno, že účinnost kyseliny betulinové jako protirakovinného činidla u rakoviny prsu závisí na citlivosti kanabinoidních receptorů. Kyselina betulinová se chová jako antagonista CB1 i jako agonista CB2 [11] .

Získání

Existuje řada metod pro získání kyseliny betulinové z betulinu , které lze rozdělit do dvou skupin. První skupina způsobů zahrnuje vícestupňová schémata, která umožňují vyhnout se změně prostorové orientace hydroxylové skupiny v poloze 3 a získat biologicky aktivní 3p-izomer. Podstatou těchto metod je ochrana hydroxylových skupin betulinu, deprotekce primární hydroxylové skupiny, oxidace primární hydroxylové skupiny na karboxylovou skupinu, deprotekce sekundární hydroxylové skupiny.

Byl vyvinut pětistupňový způsob získávání kyseliny betulinové z betulinu, podle kterého je v prvním stupni primární hydroxylová skupina chráněna dihydropyranem za vzniku esteru tetrahydropyranu betulinu. Poté proveďte ochranu sekundární hydroxylové skupiny acylací anhydridem kyseliny octové v pyridinu s následným odstraněním tetrahydropyranové ochrany. Dále se betulinmonoacetát oxiduje Jonesovým činidlem na monoacetát betulinové kyseliny, následuje produkce betulinové kyseliny odštěpením acetylové skupiny uhličitanem draselným v methanolu. Tato metoda umožňuje získat 3β-izomer kyseliny betulinové, který má na rozdíl od 3α-izomeru biologickou aktivitu. Mezi nevýhody této metody patří její vícestupňový charakter a následně celková doba trvání procesu a nízký celkový výtěžek cílového produktu (40–50 %). [12]

Druhou skupinu metod představují dvoustupňová schémata, která umožňují dosáhnout požadovaného výsledku kratší cestou, ale s přeměnou malého množství cílového produktu (asi 15 %) na biologicky neaktivní 3α-hydroxy- Kyselina 20(29)-lupaenová (3α-izomer. Výhody této skupiny metod jsou spojeny nejen se snížením počtu procesních kroků, ale také se zvýšením výtěžku cílového produktu, a to i při zohlednění pokles výtěžku 3β-izomeru v důsledku výskytu 3α-izomeru se redukuje isopropylátem hlinitým nebo komplexními hydridy na kyselinu betulinovou [13].

Poznámky

  1. Pisha E. Metoda selektivity inhibující melanom s použitím kyseliny betulinové. Nat. Med. 1995. Vol.1. P. 1046-1051
  2. Fujioka T. Sloučeniny a způsoby použití k léčbě infekcí HIV. J. Nat. Prod. 1994 sv. 57. str. 243-247.
  3. E. Pisha, H. Chai, I. S. Lee, T. E. Chagwedera, N. R. Farnsworth. Objev kyseliny betulinové jako selektivního inhibitoru lidského melanomu, který funguje indukcí apoptózy  // Nature Medicine. — 1995-10. - T. 1 , ne. 10 . — S. 1046–1051 . — ISSN 1078-8956 . - doi : 10,1038/nm1095-1046 .
  4. ML Schmidt, KL Kuzmanoff, L. Ling-Indeck, JM Pezzuto. Kyselina betulinová indukuje apoptózu v buněčných liniích lidského neuroblastomu  // European Journal of Cancer (Oxford, Anglie: 1990). — 1997-10. - T. 33 , č.p. 12 . — S. 2007–2010 . — ISSN 0959-8049 . - doi : 10.1016/s0959-8049(97)00294-3 .
  5. YingMeei Tan, Rong Yu, John M. Pezzuto. Betulinovou kyselinou indukovaná programovaná buněčná smrt v lidských melanomových buňkách zahrnuje mitogenem aktivovanou proteinkinázovou aktivaci  // Clinical Cancer Research: An Official Journal of the American Association for Cancer Research. — 2003-07. - T. 9 , ne. 7 . — S. 2866–2875 . — ISSN 1078-0432 .
  6. ↑ 1 2 S. Fulda, C. Friesen, M. Los, C. Scaffidi, W. Mier. Kyselina betulinová spouští apoptózu nezávislou na CD95 (APO-1/Fas) a p53 prostřednictvím aktivace kaspáz v neuroektodermálních nádorech  // Cancer Research. — 11. 11. 1997. - T. 57 , č.p. 21 . — S. 4956–4964 . — ISSN 0008-5472 .
  7. 1 2 Valentina Zuco, Rosanna Supino, Sabina C. Righetti, Loredana Cleris, Edoardo Marchesi. Selektivní cytotoxicita kyseliny betulinové na nádorové buněčné linie, ale ne na normální buňky  // Cancer Letters. - 2002-01-10. - T. 175 , č.p. 1 . — S. 17–25 . — ISSN 0304-3835 . - doi : 10.1016/s0304-3835(01)00718-2 .
  8. W. Wick, C. Grimmel, B. Wagenknecht, J. Dichgans, M. Weller. Betulinovou kyselinou indukovaná apoptóza v gliomových buňkách: sekvenční požadavek na novou syntézu proteinů, tvorbu reaktivních forem kyslíku a zpracování kaspázy  // The Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics. — 1999-06. - T. 289 , č.p. 3 . - S. 1306-1312 . — ISSN 0022-3565 .
  9. Zhao-Ning Ji, Wen-Cai Ye, Guo-Ging Liu, WL Wendy Hsiao. Apoptóza zprostředkovaná 23-hydroxybetulinovou kyselinou je doprovázena poklesem exprese bcl-2 a telomerasové aktivity v buňkách HL-60  // Life Sciences. - 22. 11. 2002. - T. 72 , č.p. 1 . — S. 1–9 . — ISSN 0024-3205 . - doi : 10.1016/s0024-3205(02)02176-8 .
  10. Dietmar Thurnher, Dritan Turhani, Martina Pelzmann, Bettina Wannemacher, Birgit Knerer. Kyselina betulinová: nová cytotoxická sloučenina proti maligním buňkám rakoviny hlavy a krku  // Head & Neck. — 2003-09. - T. 25 , č.p. 9 . — S. 732–740 . — ISSN 1043-3074 . - doi : 10.1002/hed.10231 .
  11. Xinyi Liu, Indira Jutooru, Ping Lei, Kyoung Hyun Kim, Syng-Ook Lee. Kyselina betulová cílí na YY1 a ErbB2 prostřednictvím narušení mikroRNA-27a:ZBTB10 závislého na kanabinoidních receptorech u rakoviny prsu  // Molecular Cancer Therapeutics. — 2012-07. - T. 11 , č.p. 7 . - S. 1421-1431 . — ISSN 1538-8514 . - doi : 10.1158/1535-7163.MCT-12-0026 .
  12. Pezzuto Dg., Darrick SHL Kim. Způsoby výroby kyseliny betulinové. US patent 5.804.575.1997.
  13. Růžička L., Lamberton AH, Christe Růžička CW Syntetický přístup ke kyselině betulinové. Helv. Chim. acta. 1938. Vol.21. P. 1706-1717.

Literatura