Bitva u řeky Gauja | |||
---|---|---|---|
Hlavní konflikt: polsko-švédská válka 1600-1611 | |||
datum | 6. října 1609 | ||
Místo | Oblast pevnosti Dunamünde | ||
Výsledek | vítězství litevské armády | ||
Odpůrci | |||
|
|||
velitelé | |||
|
|||
Boční síly | |||
|
|||
Ztráty | |||
|
|||
Polsko-švédská válka (1600-1611) | |
---|---|
Wenden - Kokenhausen - Wolmar - Fellin - Weissenstein (1) - Wesenberg - Weissenstein (2) - Kirchholm - Dünamünde - Pernau - Salaca - Gauja |
Bitva u řeky Gauja (6. října 1609) - bitva polsko-švédské války v letech 1600-1611 .
Když se v září 1609 velký litevský hejtman Jan Karol Chodkiewicz přesunul z blízkosti Pernau s 2500 vojáky do Dunamünde , následovala ho 5000 švédská armáda pod velením Joachima Friedricha von Mansfelda .
29. září se zastavila litevská vojska, jimž dlouho nevyplácely žold, odmítaly jít dále, ale příchod Mansfeldovy armády 2. října je donutil podrobit se opět Chodkiewiczovi. Chodkiewicz, aby se pustil do dobytí Dunamünde bez zásahu, se rozhodl nejprve porazit Mansfelda, ale bitvě se několik dní vyhýbal.
Aby přinutil Mansfelda přijmout boj, byla na něj připravena past. Na březích řeky Gauja umístil Chodkiewicz do tábora konvoj s malou stráží a on sám se se svou armádou uchýlil do nedalekého lesa. Švédové, kteří nemohli odolat pokušení, zaútočili 6. října na slabě bráněný litevský tábor. Chodkiewicz vyslal k útoku pluk pod velením Tomáše Dąbrowa a litevská jízda porazila švédskou armádu.
V dopise Lvu Sapegovi hejtman odhadl švédské ztráty na 100 vězňů a několik set zabitých. Toto vítězství umožnilo Litevcům obsadit Dunamünde.