Většina
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 8. dubna 2020; kontroly vyžadují 7 úprav .Většina je většina něčeho.
Je třeba vzít v úvahu, že pojem „většina“ je shodný s pojmem „více než polovina něčeho“ pouze v případě přímého či nepřímého vymezení (úvahy) 2 částí něčeho.
V ústavním právu se pojem většiny používá v souvislosti s konáním různých hlasovacích lístků .
K rozhodnutí nebo zvolení kandidáta hlasováním může postačovat tzv. prostá většina počtu voličů nebo počtu hlasujících , obvykle za předpokladu, že volební účast přesáhne určitou minimální procentuální normu, popř. z těch, kteří zasedají, překročí stanovené kvórum .
V mnoha demokratických systémech tato většinová volba dává kandidátovi vítězství v prvním kole .
Jiné možnosti vyžadují k rozhodnutí nadpoloviční většinu , většinu všech zapsaných voličů. Protože je těžší získat takovou většinu, používá se toto schéma pro závažnější rozhodnutí.
Úzce souvisejícím pojmem je kvalifikovaná většina , tedy vysoký absolutní podíl, např. ⅔ nebo ¾.
Většina ve volebním právu [1]
Většina je pojem ústavního práva používaný při různých formách hlasování. Ve volebním právu je zvykem rozlišovat většinu absolutní, jednoduchou, relativní a kvalifikovanou.
Za nadpoloviční většinu se považuje více než 50 % hlasů z celkového počtu voličů, případně poslanců, stanoveného Ústavou nebo zákony. To znamená, že celkový počet je ústavní číslo. Taková většina je vyžadována, když Státní duma přijímá zákony nebo rozhodnutí týkající se jejich věcné působnosti.
Prostá většina je soubor kandidáta, který přesahuje polovinu hlasů voličů účastnících se hlasování. Volby jsou zpravidla platné, když se hlasování zúčastnila nadpoloviční většina osob zapsaných na volebních seznamech. Ve výsledku „prostá většina“ v tomto případě znamená, že zvolení dostali 25 % a plus jeden hlas z celkového počtu voličů. Toto pravidlo platí například v prezidentských volbách. Druhá hodnota označuje přijetí rozhodnutí většinou hlasů přítomných na zasedání, případně i většinou těch, kteří se hlasování zúčastnili. V zásadě se tato forma rozhodování používá při projednávání procesních otázek.
Za relativní většinu se považuje počet hlasů vítězného kandidáta, pro kterého hlasovalo více voličů než pro protikandidáta. Funguje zde princip relativity, odtud název. Tento princip se uplatňuje při volbě poslanců v územních obvodech. Nezáleží na tom, kolik dalších hlasů vítěz získal, podstatné je, že více než jeho soupeři. Volby mohou být považovány za neplatné, pokud se jich zúčastnilo méně než 25 % voličů. Většinovým způsobem se hlasováním určí preference jedné z navrhovaných možností řešení projednávané problematiky.
Většina se považuje za kvalifikovanou , když je kandidát zvolen nejvyšším počtem voličů, kteří pro něj hlasovali, například ⅔, ¾ z celkového počtu voličů nebo počtu voličů, kteří se zúčastnili hlasování. Kvalifikovaná většina je nutná například k přehlasování prezidentského veta u zákona přijatého Státní dumou. Pokud Státní duma trvá na svém, pak musí získat alespoň ⅔ hlasů. K přijetí ústavních zákonů je zapotřebí alespoň ¾ hlasů.
Viz také
Poznámky
- ↑ NEJVÍCE HLASŮ • Velká ruská encyklopedie – elektronická verze . bigenc.ru _ Získáno 23. března 2021. Archivováno z originálu dne 22. ledna 2021.
Literatura
- S.A. avakyan. Většina // Ústavní právo. Encyklopedický slovník. — M.: Norma . — 2001.
Odkazy
 Slovníky a encyklopedie |
|
|---|---|
| V bibliografických katalozích |
|