Brandt, Jakov Jakovlevič

Jakov Jakovlevič Brandt
Datum narození	1869( 1869 )
Místo narození	ruské impérium
Datum úmrtí	1944( 1944 )
Místo smrti	Peking , Čína
Státní občanství	Ruská říše → SSSR
obsazení	sinolog , diplomat , lingvista
Pracuje ve společnosti Wikisource

Jakov Jakovlevič Brandt ( 1869 , Ruské impérium  - 1944 , Peking , Čína ) - ruský a sovětský sinolog , diplomat a lingvista . Pracoval na rozvoji sinologického vzdělávání v Rusku, autor velkého množství výukových materiálů pro výuku čínštiny v ruštině a angličtině. Jeho knihy považovali jeho současníci za nejlepší rusko-čínské vzdělávací materiály.

Životopis

Vystudoval gymnázium v ​​Saratově. V roce 1892 promoval na Fakultě orientálních jazyků Petrohradské univerzity . Pracoval jako úředník pro zvláštní úkoly na ministerstvu financí, poté jako docent na škole ruského jazyka při pekingském oddělení představenstva Cathay-Eastern Railway . Od roku 1915 - skutečný státní rada [1] [2] [3] [4] . Pracoval na rozvoji sinologického vzdělávání v Rusku. Po říjnové revoluci byl v roce 1918 soudruhem vedoucího obchodního kabinetu D. L. Horvata , dále členem představenstva Východního ekonomického partnerství a manažerem Východního vzdělávacího partnerství [5] [6] . V letech 1921-1924 byl profesorem na Pekingském institutu ruského jazyka [6] .

Jacob Brandt je autorem knih jako „Initiation. Zkušenosti vzdělávacího čtenáře s výukou ruského jazyka na základních čínských školách "(1906, 1910-1911)," rusko-čínský překladatel: sbírka nejnutnějších slov, výrazů a frází, převážně vojenského charakteru, označujících čínštinu znaky a jejich výslovnost „(1906) a „Samoučitel čínského psaného jazyka“ (1914), které byly ve 20. letech 20. století považovány za nejlepší rusko-čínské vzdělávací materiály [3] . Většinu jeho knih o studiu čínštiny a ruštiny vydala Ruská duchovní mise v Pekingu [7] .

Od roku 1925 začal Brandt učit na North Chinese Allied Language School. V důsledku tří semestrů výuky napsal knihu „Úvod do literární čínštiny (漢文進階)“ v angličtině, vydanou v roce 1927 a následně mnohokrát přetištěnou [8] . V roce 1944 Brandt dokončil a vydal anglicko-čínský slovník.

Zemřel v Pekingu v roce 1944 [9] .

Bibliografie

V ruštině

• Brandt Y. Ya. "Rusko-čínský překladač: sbírka nejnutnějších slov, výrazů a frází, převážně vojenského charakteru, označujících čínské znaky a jejich výslovnost." op. I. Brandt. 2. vyd. — Peking, 1906.
• Brandt Ya. Ya.“ „Zasvěcení. Zkušenosti edukačního čtenáře pro výuku ruského jazyka na základních čínských školách. / Ve 3 dílech. Část 3. oddělení 1. Sestavil Jacob Brandt. — Peking, 1906.
• Brandt Ya. Ya.“ „Zasvěcení. Zkušenosti edukačního čtenáře pro výuku ruského jazyka na základních čínských školách. / Ve 3 dílech. Část 1. Ed. druhý. Sestavil Jacob Brandt. — Peking, 1906.
• Brandt Y. Ya. "Samoučitel čínského mluveného jazyka podle metody Toussainta a Langenscheidta" / Comp. J. Brandt, Art. učitel Škola ruština lang. v Pekingu. otd. Pravidlo. Velryba. Vost. a. d. Kap. 1-. - Peking: typ. Rus. duchy. mise, 1909. - 26.
• Brandt Y. Ya. "Císařovna vdova Ci-si a císař Guang-hsu". - Charbin, 1909.
• Brandt Ya Ya "Ukázky čínského úředního jazyka s ruským překladem a poznámkami = : 漢國之牘箋編" / shromáždil a zpracoval Ya. Brandt, hlavní učitel Školy čínské orientální železnice. v Pekingu. - Peking: Typ. Úspěch klášter při ruské duchovní misi, 1. díl, 1910.
• Brandt Y. Ya. "Diplomatické konverzace": čínský text. vyd. z ruštiny přel., slova a poznámky. / J. Brandt. - Peking: typ. Úspěch klášter v Rus. duchy. mise, 1911. - [1], 111 s.;
• Brandt Y. Ya. "Výuka čínského psaného jazyka " / Comp. I. Brandt. T. 1. - Peking: typ. Rus. duchy. Misie, 1914. - 26. svazek 1. - 1914. - 4, 417 s.
• Brandt Ya, Ya, Pochin. „Zkušenost pedagogického čtenáře pro výuku ruského jazyka na čínských základních školách“. Ve 3 dílech. Část 1. Ed. pátý. Sestavil Jacob Brandt. - Peking, 1915.
• Brandt Y. Ya. "Sbírka pojednání Ruska s Čínou (počínaje pojednáním Kuldžinského z roku 1851): ke čtení v Ústavu ruského jazyka při ministerstvu zahraničních věcí." - Peking, 1915.
• Brandt Ya. Ya. „Pro koho sledovat“ / Ya. Brand. - Harbin: Elektro-tyro-lit. A. K. Bergut (syn), 1918. - 13 s.
• Brandt Ya. Ya. “Obyčejná písmena =: 俄文通用尺牍” / Ya. Brandt. - Peking: Tiskárna ruské duchovní misie, 1924. - 2, 193, [2] s.;

V angličtině

• Úvod do literární čínštiny (漢文進階)./ Brandt, Jakov J./ Peiping. 1927
• Částice Wenli (虛字指南)./ Brandt, Jakov J./ Peiping. 1929
• Moderní novinová čínština: progresivní čtení se slovníky, poznámkami a překlady. / Autor JJ Brandt, pp. xii + 321. Peiping: Henri Vetch, 1935.
• Úvod do literární čínštiny. Autor JJ Brandt. druhé vydání. 9 × 6, str. xi + 352. Peiping: Henri Vetch, 1936, 21. léta.
• Moderní čínské noviny: progresivní čtení se slovníky, poznámkami a překlady. / JJ Brandt, pp. xii + 321. Peiping: Henri Vetch, 1939.
• Úvod do mluvené čínštiny / JJ Brandt. Peiping: Henri Vetch, 1940-240 s.
• Úvod do mluvené čínštiny / od JJ Brandta. 1943
• "Úvod do literární čínštiny". / Brandt, JJ, / - New York: Frederick Ungar Publishing Company. — 503 str. / (asi 1944)
• Brandtův anglicko-čínský slovník. JJ Brandt. Katedra orientálních studií, Yale University, 1944.

Poznámky

1. ↑ Ruští sinologové 18. - počátku 20. století: učitelé a sestavovatelé slovníků. Stručný bio-bibliografický průvodce . Získáno 11. června 2022. Archivováno z originálu dne 21. února 2020. (neurčitý)
2. ↑ Předběžný rešeršní seznam orientalistů, kteří opustili Rusko v 19.-20. . Staženo 27. června 2019. Archivováno z originálu 19. srpna 2019. (neurčitý)
3. ↑ 1 2 Nicholas Roerich . Deník Mandžuské expedice (1934-1935) / Litry, 20. března. 2018
4. ↑ Sergej Volkov. Nejvyšší byrokracie Ruské říše. Stručný slovník. - M.: Litres, 2016. Archivováno 7. října 2018 na Wayback Machine  - ISBN 978-5-91244-166-0 .
5. ↑ Časopis Rodina č. 12. - 2007. - od 41.
6. ↑ 1 2 Petr Vasiljevič Vologodskij „U moci a v exilu: Deník premiéra antibolševických vlád a emigranta v Číně (1918-1925)“ Přední strana: P. A. Tribunsky, 2006 / s. 304
7. ↑ Ruští sinologové 18. - počátek 20. století: učitelé a sestavovatelé slovníků | Sinology.Ru . www.synologia.ru _ Získáno 12. října 2018. Archivováno z originálu dne 7. října 2018. (neurčitý)
8. ↑ "Úvod do literární čínštiny". / Brandt, JJ, / - New York: Frederick Ungar Publishing Company. — 503 str. / (asi 1944)
9. ↑ Rusové v Číně. Historická revue ": [sbírka] / gen. red., předmluva. a po. Amir Alexandrovič Khisamutdinov. - Moskva: b. a. ; Shanghai: Coordinating Council of Compatriots in China, 2010. - 570 s. : ilustrace, portrét, fax; 22 cm; ISBN 978-5-7444-2332-X / Strana 338