| Brest Mint | |
|---|---|
| Datum založení | 1664 |
| Uzávěrka | 1666 |
| Umístění | Brest , Litevské velkovévodství |
Mincovna Brest je jedním ze dvou center (spolu s mincovnou Vilna ) pro vydávání kovových peněz v Litevském velkovévodství .
Příjmy státní pokladny Commonwealthu v roce 1658 činily 12 milionů zlotých , přičemž dluh pouze litevské armádě byl vyjádřen ve výši 4 milionů zlotých. Armáda požadovala platbu a vytvořila konfederaci. Situaci zachránil královský sekretář, italský narozený Titus Livius Boratini . Navrhl začít razit novou minci v oběhu jedné třetiny stříbrného haléře. 22. března 1659 se Seimové rozhodli vydat měděnou minci s nominální hodnotou solidus .
Seimas z roku 1659 se rozhodl vytvořit Brestskou mincovnu pro výrobu vadných měděných pevných látek „Ať je všem známo, že Mennitsa bude instalována v Litevském velkovévodství za současného Commonwealthu, nutnost zaplatit našim vojákům dluh. Proto se všeobecným souhlasem Seim rozhodne, že v Brestu Litva by měla být položena a úspěšně instalována“ [1] . Titus Livius Boratini podepsal smlouvu na výrobu 180 milionů solidi . Pro tyto účely byly v letech 1660-1666 otevřeny mincovny v Ujazdově (1660), Olivě (1663), Vilně (1664), Kovnu (1665) a v Malborku (1666).
Seimas Commonwealthu stanovil objem emisí pevných látek 1 milion zlotých pro Polské království a Litevské velkovévodství. Ve skutečnosti byla jejich emise překročena více než 10krát oproti plánované, což negativně ovlivnilo finance Commonwealthu. Brestská mincovna razila v letech 1664-1666 měděné sušiny s erbem Litevského velkovévodství „ Chase.“ Celkem Brestská mincovna až do ledna 1666 , kdy dokončila práce, vyrobila 240 680 150 měděných pevných látek v hodnotě 2 674 268 zlotých.
Jménem nájemce mincovny Tita Livia Boratiniho měděné solidy Jana Kazimíra 1659-1666. sběratelé 19. století zvané boratinos .