Brněnské knížectví ( česky Brněnský úděl ) je knížectví na jihu Moravy , kde v 11.-12. století vládla jedna z větví přemyslovského rodu .
V roce 1054 kníže Břetislav I. rozhodl, že v Praze má vládnout nejstarší z rodu, zatímco mladší dostávají Moravu a musí poslouchat staršího knížete. Podle toho se nejstarší syn Břetislava Spytignev II. stal roku 1055 českým knížetem. Morava byla rozdělena na 2 části, které dostal druhý a třetí syn Břetislava. Vratislav získal část Moravy se sídlem v Olomouci ( Olomoucké knížectví ), Konrád část Moravy se sídlem v Brně , která tvořila Brněnské knížectví. Později se od něj oddělilo Znojemské knížectví .
Brněnské knížectví sousedilo s rakouskými zeměmi a chránilo Českou republiku před útoky z jihu.
Ne. | název | Portrét | Byl narozen | Zemřel | Roky vlády | Komentáře |
---|---|---|---|---|---|---|
jeden | Konrád I | ? | 6. září 1093 | 1054–1055 _ _ | Třetí syn Břetislava I. | |
2 | Spytigněv II | 1031 | 28. ledna 1061 | 1055–1061 _ _ | kníže český z roku 1055. | |
3 | Konrád I | ? | 6. září 1093 | 1061–1092 _ _ | Sekundární. V roce 1092 se stal českým knížetem. | |
čtyři | Oldřich (Udalrich) | ? | 27. března 1113 | 1092–1097 _ _ | Syn Konráda I. V roce 1097 byl sesazen českým knížetem Břetislavem II . | |
5 | Borživoj II | OK. 1065 | 2. února 1124 | 1097-1101 _ _ | Bratr českého Bžetislava II., 3. syn českého knížete Vratislava II . kníže český 1100-1107, 1117-1120 | |
6 | Oldřich (Udalrich) | ? | 27. března 1113 | 1101–1113 _ _ | Sekundární. | |
7 | Vladislav I | ? | 12. dubna 1125 | 1113–1115 _ _ | 4. syn knížete Vratislava II. kníže český 1109-1117, 1120-1125 | |
osm | Soběslav I Oldřich | OK. 1075 | 14. února 1140 | 1115–1123 _ _ | 5. syn knížete Vratislava II. kníže český 1125-1140 | |
9 | Ota (Otto) II Olomouc | ? | 18. února 1126 | 1123–1126 _ _ | kníže Olomouc 1107-1110, 1113-1126 | |
deset | Vratislav | ? | 1155 | 1126–1129 _ _ | Syn brněnského knížete Oldřicha. | |
jedenáct | Soběslav I Oldřich | OK. 1075 | 14. února 1140 | 1129–1130 _ _ | Sekundárně | |
12 | Vratislav | ? | 1155 | 1130–1155 _ _ | Sekundární. | |
13 | Konrád II Znoemský | ? | po roce 1161 | 1156 - po 1161 | Kníže Znoemský 1123 - po 1161 | |
čtrnáct | Vladislav II | ? | 18. ledna 1174 | po letech 1161-1172 _ | český kníže 1140-1158, český král 1158-1172 | |
patnáct | Bedřich (Friedrich) | ? | 25. března 1189 | 1172–1173 _ _ | Syn Vladislava II., kníže český 1172-1173, 1178-1189 | |
16 | Václava II | 1137 | 1192 | 1173-1177 _ _ | Syn Soběslava I., knížete českého v letech 1191-1192. | |
17 | Konrád II Ota | ? | 9. září 1191 | 1177-1189 _ _ | Syn Konráda II. ze Znoemského, knížete Znoemského po letech 1161-1191, knížete olomouckého 1182-1189, markraběte moravského 1182-1189, knížete českého 1182, 1189-1191 | |
osmnáct | Spytignev | ? | 1198 | 1189-1192 _ _ | Synové Vratislava z Brna, vládli společně | |
Svjatopolk Jemnitskij | ? | do 5. června 1201 | ||||
19 | Vladislav Jindřich | ? | 12. srpna 1222 | 1192–1194 _ _ | Syn krále Vladislava II. markrabě moravský 1192-1194, 1197-1222, kníže český 1197. | |
dvacet | Spytignev | ? | 1198 | 1194–1198 / 1200 _ _ | Sekundární. | |
Svjatopolk Jemnitskij | ? | do 5. června 1201 |
Po smrti Svjatopolka Jemnitského se Brněnské knížectví stalo součástí panství Vladislava Jindřicha , prvního markraběte moravského.