Budbergs

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 19. října 2018; kontroly vyžadují 11 úprav .
Budberg
Němec  von Budberg-Bönninghausen
Popis erbu: podle Dolgorukova

V šarlatovém poli je zlatý řetěz, položený vodorovně. Štít je převýšen šlechtickou přilbou a korunou. Hřeben: dvě pštrosí pera, vpravo červená, vlevo zlatá a mezi nimi zlatý řetízek. Odznak na štítě je červený, lemovaný zlatem.

Motto Fortiter in re, Suaviter in modo! "("Odvážný v akci, příjemný v obcházení!")
Titul baroni
Státní občanství
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Budbergové  jsou šlechtický a baronský rod pocházející z Theodorika Budberga, který žil v roce 1136 ve Vestfálsku, odkud Budbergové ve 13. století pocházeli. se přestěhoval do Livonska, Kuronska a Švédska. Oberporučík a landrat z Livonska Leonard-Gustav Budberg získal v roce 1693 baronskou důstojnost od Karla XI . Mezi první důstojníky ruské služby patřili: Karl-Ludwig Budberg (1775-1829) a Theodor-Otto Budberg (1779-1840), který se oženil s dcerou Andreje Jakovleviče Budberga (1750-1812).

Podle vládnoucího domu ve Vestfálsku Bönninghausen (nebo Bönninghausen ) se některým Budbergům přezdívá Bönninghausen-Budbergs ( německy  Budberg und Baron Bönninghausen genannt Budberg ). Zpočátku, v roce 1620, byl rod Budbergů, zapsaný v matrikulu kurlandské šlechty, poté vlastnictvím panství zahrnut také do genealogických knih provincií Moskva , Novgorod a Tula .

Rodina Budbergů vlastnila řadu panství v Pobaltí, včetně: panství Hark (od roku 1755 do roku 1836), panství Seira (od roku 1851 do roku 1919), Turaida ( hrad Turaida ), Garsene (do roku 1920) .

Významní představitelé






Poznámky

  1. Budberg-Benninghausen, Roman // Ruský biografický slovník  : ve 25 svazcích. - Petrohrad. - M. , 1896-1918.

Literatura

Odkazy