Budberg | |
---|---|
Němec von Budberg-Bönninghausen | |
Popis erbu: podle Dolgorukova
V šarlatovém poli je zlatý řetěz, položený vodorovně. Štít je převýšen šlechtickou přilbou a korunou. Hřeben: dvě pštrosí pera, vpravo červená, vlevo zlatá a mezi nimi zlatý řetízek. Odznak na štítě je červený, lemovaný zlatem. |
|
Motto | Fortiter in re, Suaviter in modo! "("Odvážný v akci, příjemný v obcházení!") |
Titul | baroni |
Státní občanství | |
|
|
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Budbergové jsou šlechtický a baronský rod pocházející z Theodorika Budberga, který žil v roce 1136 ve Vestfálsku, odkud Budbergové ve 13. století pocházeli. se přestěhoval do Livonska, Kuronska a Švédska. Oberporučík a landrat z Livonska Leonard-Gustav Budberg získal v roce 1693 baronskou důstojnost od Karla XI . Mezi první důstojníky ruské služby patřili: Karl-Ludwig Budberg (1775-1829) a Theodor-Otto Budberg (1779-1840), který se oženil s dcerou Andreje Jakovleviče Budberga (1750-1812).
Podle vládnoucího domu ve Vestfálsku Bönninghausen (nebo Bönninghausen ) se některým Budbergům přezdívá Bönninghausen-Budbergs ( německy Budberg und Baron Bönninghausen genannt Budberg ). Zpočátku, v roce 1620, byl rod Budbergů, zapsaný v matrikulu kurlandské šlechty, poté vlastnictvím panství zahrnut také do genealogických knih provincií Moskva , Novgorod a Tula .
Rodina Budbergů vlastnila řadu panství v Pobaltí, včetně: panství Hark (od roku 1755 do roku 1836), panství Seira (od roku 1851 do roku 1919), Turaida ( hrad Turaida ), Garsene (do roku 1920) .
Slovníky a encyklopedie |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |