Burgus
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 26. srpna 2022; kontroly vyžadují
4 úpravy .
Burgus (lat. Burgus , pl . Burgi ), také turris (lat. turris = věž) - římské označení vypůjčené od Germánů pro malé pozdně antické castrum , obvykle obehnané valem a příkopem a někdy navíc vybavené obranným zařízením. stěna. Tento termín se často vyskytuje v latinských textech pozdní antiky, jako je Vegetiusovo pojednání O válčení nebo Orosius 'Dějiny proti pohanům (c. 418) . Nicméně, termín sám byl v použití, zřejmě, přinejmenším od 2. století BC. n. e., jak vyplývá z nápisů z doby císaře Commoda , objevených na Dunaji Limes v Panonii .
Městy byly důležitou součástí inženýrských hranic vytvořených Římany na hranicích Říše v posledních staletích její existence. Hlavním taktickým účelem burgů byla ochrana a obrana; kontrola a dozor na pozemních a pobřežních úsecích hranic a IV. století bylo dobou jejich masové výstavby [1] . Postavili místní obranné komplexy v pobřežních městech na ochranu důležitých přístavů. Praxe stavění měšťanů pokračovala i v rané byzantské éře - za císaře Justiniána Velikého (527-565) a jeho nástupců. V 535-560. jako součást dunajských, balkánských a strandžských obranných limes a v prefektuře Illyricum (západní Balkán) bylo postaveno a obnoveno nejméně 439 pevností a hradů [2] .
Poznámky
- ↑ Vus O. V., Sorochan S. B. Raně byzantské měšťany na pobřeží Taurica a evropského Bosporu (k otázce vojenské přítomnosti Římanů na jihovýchodním Krymu ve 4.-6. století) // Byzantská mozaika: Sbírka veřejnosti přednášky helénsko-byzantské přednáškové síně v kostele sv. Panteleimona. - Charkov, 2021. - Vydání. 9 . - S. 178-179 . — ISBN 978-966-372-833-9 .
- ↑ Vus O. V. Opevňovací praxe císaře Justiniána I. a krize liniového systému ženijní obrany Byzance // Drinovského sbírka. - Charkov-Sofie: Akademické posuzování jména prof. Marina Drinová, 2012. - T. V . - S. 141-146 . — ISBN 978-954-322-493-7 , ISBN 978-954-322-494-4 .
Literatura
- Vus O. V., Sorochan S. B. Raně byzantské měšťany na pobřeží Taurica a evropského Bosporu (k otázce vojenské přítomnosti Římanů na jihovýchodním Krymu ve 4.-6. století) // Byzantská mozaika: Sborník veřejných přednášek helénsko-byzantské přednáškové síně v kostele sv. Panteleimona. - Problém. 9. - Charkov: Majdan, 2021. - S. 162-198. — (Narthex. Byzantina Ukraniensia. Supplementum 9). - ISBN 978-966-372-833-9.
- Vus O. V. Opevňovací praxe císaře Justiniána I. a krize lineárního systému ženijní obrany Byzance // Drinovský zbirnik. - T. V. - Charkov-Sofie: Akademická forenzní věda pojmenovaná po prof. Marina Drinová, 2012. - S. 141-146. ISBN 978-954-322-493-7 ISBN 978-954-322-494-4 .
- Le Bohec, Yann: Die römische Armee. Stuttgart, Steiner Verlag, 1993. S. 175-177. — ISBN 3-515-06300-5
- Planck, Dieter; Thiel, Andreas: Das Limes-Lexikon, Roms Grenzen von AZ. München, Beck Verlag, 2009. - S. 21. - ISBN 978-3-406-56816-9
- Seeck, Otto: Burgus // Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft (RE). Pásmo III,1. Stuttgart 1897. - Sp. 1066 f.