Alexandre-Albert de Bournonville | |
---|---|
fr. Alexandre-Albert de Bournonville | |
princ de Bournonville | |
1690 - 1705 | |
Předchůdce | Alexander II de Bournonville |
Nástupce | Philippe-Alexandre de Bournonville |
Narození |
16. dubna 1662 v Bruselu |
Smrt |
3. září 1705 (43 let) Brusel |
Rod | Dům de Bournonville |
Otec | Alexander II de Bournonville |
Matka | Jeanne Ernestine Francoise d'Arenberg |
Děti | Bournonville, Philippe-Alexandre de a Angelique-Victoire de Bournonville [d] |
Vojenská služba | |
Roky služby | 1683-1705 |
Afiliace | Francouzské království |
Druh armády | těžké kavalerie |
Hodnost | táborový maršál |
bitvy |
Francouzsko-španělská válka (1683-1684) Válka Ligy Augsburgu Válka o španělské dědictví |
Prince Alexandre-Albert-François-Barthélémy de Bournonville ( francouzsky Alexandre-Albert-François-Barthélémy de Bournonville ; 16. dubna 1662 , Brusel – 3. září 1705 , tamtéž) byl francouzský generál, účastník války Augsburské ligy a válka o španělské dědictví .
Syn prince Alexandra II de Bournonville , císařského generála polního maršála a Jeanne Ernestine Françoise d'Arenberg.
vévoda de Bournonville , hrabě de Henin-Liétard, markýz de Risbourg, vikomt a baron de Barlin, baron de Caumont, Seigneur de Tamise, Saint-Gilles, Begle, Araven, Lezen, Bois-Bernard, Acheville, Svevik, Saint-Amand, Balrod, Ranchikur, Divion, Menil, Furne, Noyel, Roy, Gui, Rebrev, Bondu, Vasquechal.
V devíti letech byl poslán do Francie, aby ho vychoval jeho strýc, vévoda z Ambroise de Bournonville .
1. března 1683 byl jmenován druhým praporečníkem roty strážních četníků. V tažení toho roku se zúčastnil obležení Courtrai , další rok sloužil ve flanderské armádě, kryl obléhání Lucemburku .
26. června 1685 se stal prvním vlajkonošem. V roce 1688 sloužil jako dobrovolník při obléhání Philippsburgu , Mannheimu a Frankendaelu . Účastnil se bitvy u Valcourt v roce 1689, bitvy u Fleurus v roce 1690, obléhání Mons a bitvy u Leuze v roce 1691, kde zabil nepřátelského důstojníka, který na něj střílel z pistole dvěma ranami meče.
Od 1. ledna 1692 byl druhým praporčíkem jeho roty. 4. května obdržel patent na hodnost velitele jezdeckého tábora, v této funkci sloužil při obléhání Namuru a bitvě u Stenkerku . V tvrdohlavé a krvavé bitvě u Neerwindenu v roce 1693 bojoval v čele četnické roty, několikrát zaútočil na nepřítele, převrátil a dal na útěk každého, kdo byl proti němu, a byl dvakrát zraněn: jedna kulka z muškety mu probodla ruku. , druhý prošel přímo tělem a zabil pod ním koně. Po zotavení pokračoval ve službě ve flanderské armádě až do konce války.
1.8.1698 se stal prvním praporčíkem roty, 15.6.1701 mladší poručík, 29.1.1702 velitel kavalérie . Ve stejném roce bojoval v bitvě u Nimvegenu v roce 1703 u Ekerenu . V roce 1704 sloužil ve flanderské armádě, 26. října byl povýšen na táborového maršála . Onemocněl, když armáda tábořila v Genappe a Soigny. Bavorský kurfiřt trval na tom, aby k němu byl princ přiveden k ošetření, ale Bournonville, když se dozvěděl, že armáda je opět na pochodu a očekává se bitva, se k ní připojil, přestože mu nebylo dobře. Poté, co podle otce Anselma strávil v sedle celý den a část noci (Pinard píše o dvou dnech), se cítil tak špatně, že byl převezen do Bruselu, kde o šest dní později zemřel.
Byl pohřben v karmelitánském kostele v rodinné hrobce. Podle otce Anselma byl velmi zbožný a nábožný a dobře znal starověké medaile a další starověké rarity.
Děti:
[ukázat] Předci Alexandra-Alberta de Bournonville | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Genealogie a nekropole | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
|