Vapirov, Anatolij Petrovič

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 19. září 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Anatolij Vapirov
Datum narození 24. listopadu 1947( 1947-11-24 ) [1] (ve věku 74 let)
Místo narození
Země  SSSR Bulharsko
 
Profese skladatel
Nástroje saxofon ,
klarinet
Žánry Jazz

Anatolij Petrovič Vapirov ( 24. listopadu 1947 , Berdyansk , Ukrajinská SSR ) - sovětský a bulharský tenorista a soprán saxofonista, klarinetista. Skladatel a hudebník, který hrál hudbu v různých stylech jazzu. Škála jeho koníčků je obrovská – od tradičního bebopu po free jazz, od folkloru až po „třetí proud“ a avantgardu.

Životopis

Vystudoval střední školu č. 1 v Berdjansku a hudební školu v klarinetové třídě. Mladý muž neměl dlouhé hledání a trápení při hledání svého budoucího místa v životě. Od dětství věděl, že se chce stát hudebníkem. Vapirov hrál s potěšením ve školním orchestru, v městské jazzové skupině. Proto na konci osmi tříd vstoupil na Kyjevskou hudební akademii, odkud přešel na Leningradskou hudební akademii, kterou absolvoval s vyznamenáním, po které okamžitě vstoupil na Leningradskou hudební konzervatoř.

V roce 1970 absolvoval Leningradskou konzervatoř ve třídě klarinet, v roce 1979 postgraduální studium (žák P. Suchanova ).

V letech 1977-1982 přednášel na Leningradské konzervatoři.

Během těchto let začal Anatoly Vapirov hrát ve studentském souboru v letech 1967 - 1976. - tenorsaxofonista v orchestru Leningrad Music Hall, byl členem big bandu Olega Kutsenka. Vapirov byl jedním z prvních oblíbenců petrohradského jazzového klubu „Kvadrat“, právě toho, kde vládl Yefim Barban, první teoretik nové svobodné hudby v SSSR. Přestože existoval ve zcela legálním postavení, musel Vapirov často jet do Novosibirsku, aby nahrál, vytvořil požadovaný zvuk nebo sestavil požadovanou skladbu.

Poté Vapirov organizuje svůj vlastní tým a v roce 1975 vychází jeho první disk „ Leningradský jazzový soubor Anatolije Vapirova “.

Leningrad Jazz Ensemble měl zajímavou skladbu - kromě tradiční rytmické sekce a dechových nástrojů (sám Vapirov hrál na saxofon) zazněly housle a vysoký, téměř operní ženský hlas. Program byl zpravidla zahájen skladbou "Bulharské rondo" a následná hudební čísla jej do té či oné míry rozvíjí; a obecně je to přesný název - zde skutečně zaznívají některé národní motivy (opět hrají housle), které se však přenášejí do bohaté a zábavné internacionály. Všechno plyne, vře, jiskří, mění se; vždy existuje jasné a vtipné melodické téma, které žije silným dobrodružným životem; logika hudby naznačuje vzrušující alogismy.

Následně hudebník absolvuje postgraduální studium na Leningradské konzervatoři ve třídě saxofonu a sám již několik let působí jako pedagog v této vzdělávací instituci. Anatolij Vapirov se přitom od druhé poloviny 70. let aktivně věnuje skládání hudby.

Skutečnou celounijní slávu přinesl Anatoliji Vapirovovi program „ Slovanské mystérium “ (1977) - monumentální dílo zcela akademického rozsahu a téměř symfonického zvuku, a dokonce silně promíchané se slovanským hudebním folklórem, který byl pro sovětský jazz rozhodně nový. . Navíc, což je na sovětský jazz 70. let naprosto neuvěřitelné - v "Mystery" se kromě leningradského kytaristy Borise Lebedinského (dnes žijícího v Petrohradě, pouze ... ve státě Florida) objevil americký bubeník Daniel. Martin hrál, na obalu kompromis označený jako D. Martin!

Anatolij Vapirov byl v roce 1978 prvním, kdo si všiml a rozpoznal Sergeje Kurjokhina jako pianistu a vzal ho do svého souboru, a dokonce s ním nahrál album pro dva (které nakonec vyšlo na počátku 21. století, pět let po Kurjochinově smrti, s názvem „ Zapomenutý rituál ").

Vapirov asimiloval a přivlastnil si spíše americkou než evropskou tradici free jazzu, téměř nikdy nespoléhá na čistý zvukový útok, na militantní tlak, v tom, že má vždy nějaké jasné a krásné téma, které si vezme do oběhu. V jednom z mála rozhovorů Anatoly řekl, že ve skutečnosti nemá rád nahou agresi. Dalo by se říci, že je spíše skladatel než improvizátor, spíše Coltrane než Bretzmann. Vapirov sovětské nové hudby na přelomu 70. a 80. let rozhodně patřil k postavám úplně první řady.

Anatolij Vapirov, který se věnoval skladatelské práci, začal tíhnout k velkým hudebním formám, psal téměř symfonie, nahrával s orchestry, až do té míry, že dělal velké produkce někde v Burjatsku. Pak byly ještě ambicióznější nahrávky - na základě Shakespearova "Macbetha", na památku Charlese Minguse, na památku Albana Berga, dokonce i něco, co se jmenovalo " De Profundis ". Kuryokhin, jak jej popsal Kahn, se v určitém okamžiku unavil velkolepostí vapira a opustil soubor.

Obecně byl v té době Anatolij Vapirov skutečným vůdcem leningradského jazzového života a jakýmsi mostem mezi jazzovými tradicionalisty - moderní akademickou hudbou a avantgardními experimenty.

Počátkem 80. let začala Vapirovova alba (tehdy ještě vinylová) vycházet na britském labelu Leo Records, který založil sovětský emigrant Leo Feigin. Dva z nich, 1983 (" Sentenced To Silence ") a 1984 ( " Invocations "), s přidáním zajímavého materiálu ze stejných let, byly v roce 2002 znovu vydány moskevským vydavatelstvím SoLyd Records jako dvojCD s názvem " Forgotten Rituál ".

V roce 1982 šel Anatolij Vapirov do vězení, rozsudek byl zjevně „za spekulace na černém trhu“ - v té době běžná formulace pro mnoho sovětských hudebníků. Během Anatolyho pobytu ve vězení v Anglii byl vydán disk s jeho nahrávkami „Sentenced to Silence“.

Jak dlouho Vapirov strávil, není nikde uvedeno, ale jazzové slovníky uvádějí, že v roce 1983 vytvořil první dálkový projekt - Moderní komorní trio (Ivars Galienieks - kontrabas, Sergej Belichenko - bicí), později na jeho základě Zlatá léta skupiny Jazz - Golden Years Of Jazz (přidali se pianista Igor Dmitriev, trumpetista Valerij Kolesnikov, trombonista Viktor Budarin, vibrafonista Igor Uvarov).

V roce 1986 (podle jiných zdrojů - v roce 1987) odešel Anatolij Vapirov ze SSSR do své historické vlasti - Bulharska. Byl původem Bulhar, protože v Azovském moři, a zejména v okolí Berdyansku, jsou i nyní vesnice obývané výhradně Bulhary.

Po usazení ve Varně se Vapirov aktivně zapojil do jazzového života své nové vlasti. Stal se ředitelem jím pořádaného mezinárodního jazzového festivalu. Po roce 1987 vystupoval s bulharskými hudebníky nebo se starými známými ze SNS (Jurij Kuzněcov, Sergej Belichenko, trumpetista Sergej Pron a další). V roce 1996 na festivalu ve Varně představil Mezinárodní orchestr, ve kterém spolu s bulharskými a dalšími evropskými hudebníky hráli Petras Vishnyauskas, Alexander Fisher, Vitas Labutis, Yuri Parfenov, Gediminas Laurinavičius.

Autorita Anatolije Vapirova v evropském jazzu je velmi vysoká, stačí říci, že šéf slavné francouzské společnosti „Selmer“, která vyrábí pravděpodobně nejlepší saxofony na světě, mu po vyslechnutí Anatolyho hry osobně daroval šest (! ) Nástroje. V současné době je Vapirov autorem 80 desek a CD v Rusku, Bulharsku, Rakousku, Anglii, Německu, Dánsku, Itálii, Švýcarsku, USA, Velké Británii. Účastní se jazzových festivalů v Rusku, Bulharsku, Rumunsku, Litvě, Estonsku, Bělorusku, Moldavsku, Ukrajině, Maďarsku, České republice, Rakousku, Německu, USA, Francii, Itálii, Švýcarsku, Dánsku, Řecku, Velké Británii, Kanadě, Holandsku. , Belgie, Izrael. A samozřejmě – na jazzovém festivalu v rodném Berďansku.

Z rozhovoru s A. Vapirovem :

„Například věřím, že v 21. století bude jazz určitě spojen s autentickým folklórem, zbytek zůstane v jazzovém muzeu. Nechci nikomu vnucovat svůj názor, čas pomine, uvidíme... Ale hlavní není styl, ale osobnost, která ho reprezentuje. V roce 1967 na tiskové konferenci v Tallinnu byl Willis Conovery dotázán: "Jaký máš vztah k sovětskému jazzu?" Řekl: "Pro mě neexistuje žádný americký, sovětský nebo evropský jazz. Je tu hudba Milese Davise, Coltrana, Parkera atd. To znamená jazz osobnosti." Dokonce i tehdy, před více než 30 lety, se ukázalo, že taková téměř pobuřující myšlenka byla vyslovena a někým - zjevným apologetem americké hudby. Pro nás všechny to bylo jen zjevení a sám jsem pak usoudil, že slova „americký“ a „jazz“ už nejsou synonyma.

Diskografie

/ LP / DISCOGRAPHY 1. LP - LENINGRAD JAZZ ENSEMBLE MELODIA C60-07915 2. LP - MISTERIA MELODIA C60-13575 3. LP - LINES OF DESTINY MELODIA C60-255665 LENINGRAD-25ELODIA MELODIA –376FE LENING60RAD JLP53ZLENING 85 MELODIA 7. LP – LENINGRAD MUSIC HALL BIG-BEND - MELODIA 8. LP – TRANSSIBERIAN EXPRES MELODIA C60-27669 9. LP – JAZZ-VEGA-90-VOCAL SUMMIT MELODIA PR 60-010909ORDS 60-010909OR5 LR 110 11.LP – IVOCATIONS LR 121 12.LP – MACBETH LR 130 13.LP – DE PROFUNDIS LR 159 14.LP – JAM SESSION LENINGRAD FUSION-GERMANY 8003 15.LP – FIRRA TUTTLANDS H216F IS. RUSKO /s K.Maslakem/ LEO RECORDS LR 177 17.CD-DOKUMENTNOVÁHUDBAZRUSKA-LEO RECORDS LR807 CD – OCTET OST AMADEO – POLIGRAM 5133292 20.CD – OCTET OST II AMADEO –52ARD21WAYRAM TO ZDARMA /YDOM2 POLIGRAMY Ibrahimova/ AVA - 0001 22.CD – PROJEKT VAPIROV VÝCHOD-ZÁPAD AVA – 0002 23.CD - VŽDY JE NADĚJE /s H. Tavitianem/ AVA – 0003 24.CD – KONCERT U ČERNÉHO MOŘE /s M.Levievem/ AVA – 0004 25.CD – PROJEKT VAPIROV “WALTZ STR.” AVA – 0005 26.CD – TENTOKRÁT NAVŽDY /International Big-Band/ AVA – 0006 27.CD – PRO EMIL /s M.Levievem/ RIVA SOUND RSCD 3026 28.CD – SMUTNÁ TROCHU /s M.Levievem/ RÁDIO PLOVDIV 29.CD – DO MIAMI A ZPĚT MARCOS MUSIC 500259 30.CD - POHÁDKA /w T.Spassov-S.Yankuolov/ MARKOS MUSIC 500242 31.CD VOICED TILENCE /with Y.Kuznetsov/ MARKOS300 – POHÁDKOVÉ TRIO WERGO NĚMECKO 281531-2 33.CD – BRATIMENE /s Theodossym Spassovem/ gega – GD – 132 34.CD – MOST NAD MOŘE /s Jurijem Kuzněcovem/ AVA – 0007 35.CD – NOVÝ EVROPSKÝ –0808 .CD – MAGIC WATER AVA – 0009 37.CD – SLOVONIAN MYSTERY AVA – 0010 38.CD –THE FAIRY TALE Trio featEnverIzmailov– KukerMusic-05 39.CD- De profundis AVA-0011 /40 V CD – SKITARA - 0012 41.CD – RUSSIAN STYLE / jazz v Rusku/ se S.Kuriokhin LRS CD- 0020.CC 42. CD- Black Sea Trio /Vapirov-Izmailov-Horvath / AVA – 0013 43. CD- Concerto Grosso /Ruse Philarmonic Orchestra /AVA-0014

dirigent G.Dimitrov, Sólisté –Vapirov/Yankoulov/ Kuzněcov /Shanov/

44.CD- Jazz Karnaval Odessa 2001- S Y.Kuzněcovem , LS 036-01 V.Volkov. 45.CD –Zapomenutý rituál se S.Kuriokhinem - SLR 039/10 46-47 CD –NÁVRAT DO BUDOUCNOSTI AVA 0015-16 48-50 CD - Zlatá léta nového jazzu LR-GY 401/404 51. Invocations AVA-0017 52- Nature Story-Black Sea Trio AVA-0019 53.-EAST WEST CONNECTION –Anatoly Vapirov Septet AVA-0020 54.- EXTEMPORA –Trio AVA-0021 55.- ANATOLY VAPIROV QUARTET –featuring VARA TOMAŠE 572AVA Summer Jazz Festival-1993-2003 AVA -00 23-24-25 58.-Q-artet-Vapirov-Tarasov-Volkov-Donchev AVA-0026 59.-Mirror Of Memory –III Vapirov International Big-Band AVA-0029 60. Vnitřní prostory -Vapirov –Donchev AVA-0030

61. Balkánská chřipka AVA - 0031.

Vapirov-Lechner-Tang-Yankoulov Žijte ve Vídni

62. SAXOMAFIA AVA - 0032 63. Nostalgie AVA - 0033 64. Sen ve snu AVA - 0034 65. Venku - Balkánská chřipka AVA - 0035 66.- Blíž

Vapirov-Donchev-Yankoulov AVA-0036

67.-Jazzový festival Varnské léto-2007 AVA-0037 68- Slovanské rekviem AVA-0038

se symfonickým orchestrem a sborem a sólisty

dirigent Georgy Dimitrov 69.-Vapirov-60 Výročí s A.Dončevem,H.Tavitianem,Y.Kuzněcovem , AVA-0039 H.Yotsov,G.Donchev 70- ŠTŘÍPKY EMOCÍ AVA 0040

s A.Dončevem,S.Yankoulovem

71-Anatoly Vapirov-Music For A Symphonic Orchestra AVA 0041 72-New Balcan Influenza-Live in Jerusalem AVA 0042 73-SOPRANIADA AVA 0043 74-SMOOTH THE/N/ORY AVA 0044 75-Aet04 –Black Sea Quancing on Fire 76-No-Net / Vapirov Project -2014 / AVA 0046 77-Long Road To Home AVA 0047 78-GARDARIKA –Anatoly Vapirov Project AB CD 01 -106 79- Art Ensemble Archangelsk AB CD -100

Poznámky

  1. Internetová filmová databáze  (anglicky) – 1990.

Odkazy

Zdroje