Vezosis ( lat. Vezosis Aegyptius rex ) je legendární egyptský král, který podle pozdně antické římské historiografie neúspěšně bojoval proti Skythům.
V Justinově ztělesnění Pompeius Trogus Historiarum Philippicarum, odkazované v jazyce na konec 2. nebo začátek 3. století. n. ehm, říká se:
Já, 1 Asie jim ( Skythům ) platila tribut po 1500 let; asyrský král Nin ukončil placení tributu . ... 4 Asyrský král Nin jako první změnil prastarý, dědův zvyk národů s nebývalou touhou po moci: jako první bojoval se svými sousedy a podrobil si národy, dosud nezkušené v odporu, až do hranic Libye. Je pravda, že před ním žil egyptský král Vezosis a Skythian - Tanai , z nichž první dosáhl Pontus a poslední - do Egypta . Ale vedli války se vzdálenými národy, a ne se sousedy, a spokojeni s vítězstvím nehledali moc pro sebe, ale slávu pro své národy... [1]
Původní text (lat.)[ zobrazitskrýt] 4 Primus omnium Ninus, rex Assyriorum, ueterem et quasi auitum gentium morem noua imperii cupiditate mutauit. 5 Hic primus intulit bella finitimis et rudes adhuc ad resistendum populos terminos usque Libyae perdomuit, 6 Fuere quidem temporibus antiquiores Vezosis Aegyptius et Scythiae rex Tanaus, quorum alter in Pontum, alter usque Aegyptum 7 sed longinqua, non finitima gerebant bella, contentique uictoria non imperium sibi, sed populis suis gloriam quaerebant. Ninus magnitudinem quaesitae dominationis continua posede firmauit. 8 Domitis igitur proximis, cum accessione uirium fortior ad alios transiret et proxima quaeque uictoria instrumentum sequentis esset, totius Orientis populos subegit. 9 Postremum bellum illi fuit cum Zoroastre, rege Bactrianorum, qui primus dicitur artes magicas inuenisse et mundi principia siderumque motus diligentissime spectasse. 10 Hoc occiso et ipse decessit, relicto adhuc inpubere filio Ninya et uxore Samiramide.Paul Orosius v " Historie proti pohanům " připsal tento příběh do roku 753 + 480 př.nl. E. (1233 př. n. l.):
14. 1. 480 let před založením Města (Říma) byl egyptský král Vesosis, usilující buď o sjednocení válkou, nebo o mocenské sjednocení severu a jihu země, oddělených téměř jako nebe a země. první, kdo vyhlásil válku Skythům, vysílající předběžné posly, aby sdělili podmínky podrobení: 2. Skythové jim odpověděli poslům, že nejmocnější král marně rozpoutal válku proti chudým lidem, kterých by se sám měl spíše bát. kvůli peripetiím války: úspěchy budou nepatrné, ztráty jsou zřejmé; navíc oni, nečekajíce doma, až k nim přijde, se s ním ochotně setkají jako s kořistí. 3. A hned začali provádět, co bylo řečeno: nejprve přinutili zděšeného krále Vesosis uprchnout do jejich království, pobili jím opuštěné vojsko a zmocnili se všech zbraní; byli by zpustošili celý Egypt, kdyby je nezadržely bažiny. 4. Po návratu odtud ihned uvalili tribut na Asii dobytou v důsledku nekonečných válek; když tam byly patnáct let bez míru, nakonec se vrátily, hnány naléhavými požadavky svých manželek, které vyhrožovaly, že pokud se manželé nevrátí, budou si hledat děti u sousedních národů. [2]
Jordanes ve svém díle „ O původu a skutcích Getů “ věřil, že Skythové z Orosius byli „Gótové“ [3] a převyprávěl tento příběh takto:
A tak, zatímco tam žili Gótové, Vesosis, král Egypta, se na ně vrhl ve válce; Tanauzis byl tehdy králem Gótů. Na řece Phasis [tj. na řece Rion v Zakavkazsku], odkud se phasijští ptáci hojně vyskytují pro hostiny pánů po celém světě, se Tanausis , gótský král, setkal s egyptským králem Vesosisem a těžce zasáhl ho pronásledoval do Egypta; kdyby tomu nezabránil tok neschůdné řeky Nilu a opevnění, které si Vesosis kdysi kvůli nájezdům Etiopanů nařídil postavit, pak by ho Tanauzis zabil tam, v jeho zemi. Když neměl příležitost ublížit jemu, který se tam usadil, vrátil se zpět, dobyl téměř celou Asii a donutil poražené vzdát hold Sornovi, králi Médů, který mu byl tehdy drahým přítelem. Mnozí vítězové z jeho armády, zkoumající podřízené provincie v celé jejich mocné úrodnosti, opustili bojové oddíly svého kmene a usadili se na vlastní žádost v různých oblastech Asie. Pompey Trogus říká, že generace Parthů pocházely z jejich jména a rodiny. Proto se jim dodnes ve skythštině říká uprchlíci, tedy Parthové. Ti jsou podle svého původu jedinými střelci mezi kmeny téměř celé Asie a nejodvážnějšími válečníky. Někteří si takovou etymologii odvodili ze svého jména (o kterém jsme řekli, že Parthové znamenají „uprchlíky“); nazývají se Parthové, protože uprchli před svými příbuznými. Po jeho smrti začali tohoto gótského krále Tanauzise uctívat mezi bohy svého kmene. [čtyři]
Moderní komentátoři Orosius se domnívají, že Vesosis je zkomolením jména faraona Sesostris , avšak poznamenávají, že pro tuto identifikaci neexistují žádné pevné důvody.