Hornoněmanská nížina je nížina v Grodnu a na západě Minské oblasti , která se nachází podél řeky Něman . [jeden]
Na severu hraničí se Středoněmanskou nížinou a Lidskou nížinou , na severovýchodě s Ošmjanskou a Minskou pahorkatinou, na východě a jihovýchodě s Kopylským hřbetem a přilehlými pláněmi, na jihu a západě s Novogrudokem , Slonimem, Volkovyskem. a Grodenské pahorkatiny. [2]
Během tání ledovce Poozersky vzniklo velké Srednemanské jezero, poté časem hladina jezera klesla ze 123 m na 115 m .
Reliéf hornoněmanské nížiny je převážně erozně-akumulační. Mírně zvlněný povrch nížiny má eolické uloženiny vysoké až 5-10 m (hřebeny, kopce, duny), odtokové prohlubně, v blízkosti řek - rokle a prohlubně, abrazivní římsy bývalých břehů téměř ledovcových jezer; místy bažinaté, s jezerními pánvemi. Nacházejí se zde jezerní aluviální oblasti (na soutoku Bereziny s Nemanem).
Nížinou protéká řeka Neman s přítoky Sula, Usa , Berezina , Gavya , Ditva , Lebeda, Kotra (vpravo), Usha , Servech , Molchad , Schara , Zelvjanka , Ros, Svisloch (vlevo). Největší jezero je Cromagne. Povrch je z velké části bažinatý.
Největší lesní oblasti jsou Nalibokskaya a Lipichanskaya Pushchas.
Fyzickogeografické zónování Běloruska | |
---|---|
Podle V. A. Dementieva, 1977 | |
Bělorusko-Valdajská provincie | Běloruské jezero Neshcherdovskaya pahorkatina Vysočina Gorodok Polotská nížina Suražská nížina Sventjanská vrchovina Nížina Narochano-Vileika Verkhneberezinskaya nížina Vrchovina Ushach-Lepel rovina Chashniki Luchosská nížina Vitebská vrchovina Běloruský hřeben Osmjanská vrchovina Minská pahorkatina ( Dokšitskaja pahorkatina ⋅ Ivenecká pahorkatina ⋅ Logoiskská pahorkatina ⋅ Olekhnovichskaja pahorkatina ⋅ Pleschenitskaja pahorkatina ⋅ Radoškovická pahorkatina ) Vrchovina Orsha |
Východní Baltské moře | |
Západní běloruská provincie |
|
Východoběloruská provincie |
|
Předlesí | |
Polissya | Běloruská Polissya Brest Polissya venkov Pripyat Polissya Mozyr Polissya Gomel Polissya |