Nejvyšší sovět Tatarské ASSR

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 19. října 2020; ověření vyžaduje 1 úpravu .

Nejvyšší rada Tatarské ASSR ( tat. Tatarstán ASSR Jugarské sověty , v letech 1990-1992 - Nejvyšší rada Tatarské SSR ) - nejvyšší orgán státní moci Tatarské autonomní sovětské socialistické republiky v letech 1938-1990.

Poprvé zvolen v roce 1938. Nahradil ústřední výkonný výbor sovětů zástupců dělníků, rolníků a Rudé armády Tatarské autonomní sovětské socialistické republiky. Nejvyšší sovět TASSR byl jednokomorový , zpočátku se skládal ze 143 poslanců, kteří byli voleni na základě všeobecného, ​​rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním na dobu 4 let, od roku 1978 na 5 let.

Aktivity

V souladu s Ústavami TASSR ( 1937 , 1978 ) pravomoc Nejvyšší rady TASSR zahrnovala: přijetí Ústavy republiky, dalších zákonů a jejich změn; rozhodování o otázkách národně-státní a administrativně-územní struktury; stanovení řádu organizace a činnosti republikových, místních orgánů státní moci a správy, veřejných organizací; změna hranic; schvalování státních plánů rozvoje národního hospodářství republiky, nejvýznamnějších republikových programů sociálně-ekonomického rozvoje, státního rozpočtu a kontroly jejich plnění; zřízení státních vyznamenání a zřízení čestných titulů republiky.

Nejvyšší rada sestavila vládu - Rada ministrů Tatarské ASSR (do roku 1946 - SNK TASSR ), jmenovala státního zástupce republiky, volila Nejvyšší soud, lidové soudce okresních a městských lidových soudů, Nejvyšší rozhodčí soud; jmenované volby lidových poslanců republiky; zvolil předsedu a dva (v letech 1951-1980 čtyři) místopředsedy, předsednictvo, stálé a dočasné komise, kontrolní výbor parlamentu. Zasedání Nejvyšší rady TASSR se konalo nejméně dvakrát ročně, z nichž každé trvalo několik dní. Po úpravách a doplnění Ústavy TASSR dne 4. listopadu 1989 získala Nejvyšší rada statut stálého zákonodárného a kontrolního orgánu státní moci. Hlavními akty Nejvyšší rady TASSR jsou zákony, usnesení, prohlášení.

Předseda Nejvyšší rady TASSR vedl jednání a podepisoval zákony a další dokumenty přijaté na zasedáních v letech 1990-1991. byl nejvyšším představitelem tatarské SSR.

Prezidium Nejvyšší rady Tatarské autonomní sovětské socialistické republiky bylo jejím stálým orgánem, vykonávajícím v mezích daných ústavou funkce nejvyššího orgánu státní moci v období mezi zasedáními. Vydané vyhlášky a přijatá usnesení. Skládá se z předsedy prezidia, dvou jeho zástupců, tajemníka a 11 členů.

Historie

Seznam svolání Nejvyššího sovětu Tatarské ASSR
Svolávací číslo Pracovní období Počet
poslanců
I svolání 1938-1947 143
II svolání 1947-1951 149
III svolání 1951-1955 184
IV svolání 1955-1959 187
V svolání 1959-1963 194
Svolání VI 1963-1967 200
VII svolání 1967-1971 207
VIII svolání 1971-1975 207
IX svolání 1975-1980 220
X svolání 1980-1985 250
Svolání XI 1985-1990 250

První svolání (1938-1947)

Nejvyšší sovět Tatarské ASSR prvního svolání byl zvolen 25. června 1938 (funkční období bylo kvůli válečným okolnostem prodlouženo až do roku 1947 ).

Na 1. zasedání (26. – 29. července 1938) byli zvoleni: předseda a 2 místopředsedové Nejvyšší rady; Prezidium Nejvyššího sovětu TASSR; stálé komise Nejvyššího sovětu TASSR - mandát, rozpočet, legislativní předpoklady; vznikla vláda – Rada lidových komisařů Tatarské autonomní sovětské socialistické republiky, skládající se z 19 členů.

Na 2. zasedání (13. – 17. 8. 1939) bylo schváleno: státní rozpočet TASSR na rok 1939 a zpráva o plnění státního rozpočtu TASSR na rok 1938; Nařízení o volbách okresních, městských, venkovských a osadních sovětů zástupců pracujících; dekrety prezidia Nejvyššího sovětu TASSR; Byl zvolen Nejvyšší soud TASSR.

Následně na zasedáních Nejvyšší rady všech svolání byly pravidelně schvalovány: státní rozpočet na příští rok a zprávy vlády o plnění státního rozpočtu za uplynulý rok; Dekrety prezidia Nejvyšší rady zvažovaly od roku 1957 roční a pětileté státní plány rozvoje národního hospodářství Tatarstánu.

Kromě toho byly na zasedáních 1. svolání projednávány následující otázky: o rozvoji výroby spotřebního zboží a potravin z místních surovin a odpadů; pomoc rodinám vojáků (6. zasedání, 10.–11. července 1943); o výsledcích školního roku 1943/1944 a přípravách na nový školní rok na všeobecně vzdělávacích školách; o vytvoření krmné základny pro hospodářská zvířata a opatření k zachování a rozvoji stavů koní v JZD a státních statcích republiky (7. zasedání 20.-23.7.1944); o provedení zákona o všeobecném povinném vzdělávání dětí školního věku a přípravě škol na nový školní rok 1946/1947 (10. zasedání, 17.-19. července 1946);

Druhé svolání (1947-1951)

Na zasedáních Nejvyšší rady TASSR 2. svolání (zvoleno 9. února 1947) byly projednávány otázky k pětiletému plánu obnovy a rozvoje národního hospodářství Tatarské ASSR na léta 1946-1950; o provedení zákona o všeobecném povinném vzdělávání dětí školního věku v ÚSSR.

Třetí svolání (1951-1955)

Na zasedáních Nejvyšší rady TASSR 3. svolání (zvoleno 18. února 1951) byly řešeny otázky: o stavu a opatřeních ke zlepšení práce kulturních a vzdělávacích institucí v republice; o stavu a opatřeních ke zlepšení veřejného školství v Tatarské autonomní sovětské socialistické republice (4. zasedání, 9.-10. prosince 1952); o stavu a opatřeních ke zlepšení lékařské péče o venkovské obyvatelstvo TASSR; na státní vlajce Tatarské ASSR (22. – 23. června 1954); o stavu a opatřeních ke zlepšení práce zastupitelstev obcí TASSR.

Čtvrté svolání (1955-1959)

Na zasedání Nejvyšší rady TASSR 4. svolání (zvoleno 27. února 1955) byly projednávány otázky ke stavu a opatřením ke zlepšení silničního hospodářství v republice, ke stavu a opatřením ke zlepšení práce hl. místního a družstevního průmyslu republiky o provádění zákona Nejvyšší rady Tatarské ASSR „O dalším rozvoji systému JZD a reorganizaci MTS.

Páté svolání (1959-1963)

Nejvyšší rada Tatarské autonomní sovětské socialistické republiky 5. svolání (zvolena 1. března 1959) řešila tyto otázky: o posílení spojení školy a života a o dalším rozvoji veřejného školství v TASSR; o postupu při odvolání poslance Nejvyššího sovětu TASSR; o postupu při odvolání poslance okresních, městských, venkovských, osadních sovětů pracujících poslanců; o stavu a opatřeních ke zlepšení práce kulturních a vzdělávacích institucí republiky; o opatřeních ke zlepšení spotřebitelských služeb pro obyvatelstvo v republice; o ochraně přírody Tatarské ASSR; rozpočtová práva TASSR a místních sovětů poslanců pracujícího lidu republiky; o provedení zákona o posílení spojení školy a života ao dalším rozvoji systému veřejného školství v Tatarské autonomní sovětské socialistické republice.

Šesté svolání (1963–1967)

Nejvyšší rada TASSR 6. svolání (zvolena 3. března 1963) projednávala následující otázky: o stavu a opatřeních ke zlepšení silničního hospodářství republiky; o úkolech místních sovětů pracujících zástupců v souvislosti s přijetím zákona o důchodech a příspěvcích pro členy JZD a opatřeních ke zlepšení práce orgánů sociálního zabezpečení; o úkolech místních sovětů v souvislosti s přípravami 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce ; o opatřeních ke zlepšení výchovné práce mezi nezletilými v republice; o orgánech lidové kontroly v TASSR.

Sedmé svolání (1967-1971)

Na zasedáních Nejvyšší rady Tatarské autonomní sovětské socialistické republiky 7. svolání (zvoleno 12. března 1967) byly projednávány otázky stavu a opatření ke zlepšení spotřebitelských služeb v Tatarsku, opatření pro další rozvoj kulturní výstavby , stav a opatření pro další rozvoj potravinářského průmyslu republiky, úkoly místních Zastupitelstev pro racionální využívání půdy, zvyšování úrodnosti půdy a dodržování pozemkové legislativy.

Osmé shromáždění (1971-1975)

Na zasedáních Nejvyšší rady TASSR 8. svolání (zvoleno 13. června 1971) byly projednávány následující otázky: úkoly Sovětů TASSR při realizaci rozhodnutí XXIV. sjezdu KSSS ; o průběhu plnění plánu rozvoje národního hospodářství republiky na výrobu spotřebního zboží; o stavu a opatřeních k dalšímu zlepšování provozu, bezpečnosti bytového fondu republiky; o stavu a opatřeních ke zlepšení výstavby a provozu dálnic v republice.

Deváté svolání (1975–1980)

Nejvyšší rada Tatarské ASSR na 9. svolání (zvolena 15. června 1975) se na svých zasedáních zabývala následujícími otázkami: o opatřeních k dokončení přechodu k všeobecnému středoškolskému vzdělání v TASSR; opatření k předcházení následkům nepříznivých povětrnostních podmínek v zemi; o úkolech sovětů pracujících zástupců TASSR při realizaci rozhodnutí XXV. sjezdu KSSS ; o úkolech sovětů pracujících náměstků TASSR dále zlepšovat sociální, pracovní a mravní výchovu obyvatelstva republiky ve světle rozhodnutí XXV. sjezdu KSSS; o návrhu Ústavy SSSR a úkolech sovětů zástupců pracujícího lidu SSSR, vyplývajících z rozhodnutí květnového (1977) pléna ÚV KSSS ; o výsledcích říjnového (1977) Pléna ÚV KSSS, mimořádného 7. zasedání Nejvyššího sovětu SSSR a o úkolech sovětů lidových poslanců republiky vyplývajících ze zprávy „O návrhu Ústava (základní zákon) SSSR a výsledky její celostátní diskuse“; přijetí ústavy (základního zákona) Tatarské ASSR (9. zasedání, 30.-31. května 1978); o volbách do Nejvyššího sovětu Tatarské ASSR; o státním znaku TASSR; o schválení grafické podoby státní vlajky Tatarské ASSR (11. zasedání, 22. prosince 1978); o úkolech sovětů lidových poslanců k dalšímu zkvalitňování výstavby a zvelebování měst a obcí republiky; pořádání pravidelných voleb do Nejvyššího sovětu TASSR a okresních, městských, osadních, venkovských sovětů lidových zástupců TASSR; o Radě ministrů Tatarstánu; volby do místních sovětů lidových zástupců (23. srpna 1979);

Desáté svolání (1980–1985)

Na zasedáních Nejvyššího sovětu TASS 10. svolání (zvoleno 24. února 1980) byly projednávány následující otázky: o Řádu Nejvyšší rady TASS; opatření ke zvýšení výroby spotřebního zboží a zlepšení jeho kvality; o úkolech sovětů lidových poslanců TASSR, vyplývajících z rozhodnutí XXVI. sjezdu KSSS ; o dalším zlepšování silničního stavitelství v republice ve světle rozhodnutí XXVI. sjezdu KSSS (5. zasedání 10. června 1982); o opatřeních k provedení v republice usnesení ÚV KSSS a Rady ministrů SSSR ze dne 24. března 1983 „O dalším rozvoji a zkvalitnění spotřebitelských služeb pro obyvatelstvo“; o úkolech sovětů lidových poslanců vyplývajících z rozhodnutí dubnového (1984) pléna ÚV KSSS, 1. zasedání Nejvyššího sovětu SSSR z 11. svolání.

Jedenácté svolání (1985-1990)

Nejvyšší rada Tatarské ASSR 11. svolání (zvolena 24. února 1985) se zabývala následujícími otázkami: úkoly rad lidových poslanců, ministerstev a odborů pro další rozvoj veřejných služeb a zajištění jejich udržitelného provozu ve městech a měst TASSR ve světle rozhodnutí XXVI. sjezdu strany a následných plénů ÚV KSSS; o úkolech sovětů lidových poslanců TASSR, vyplývajících z rozhodnutí XXVII. sjezdu KSSS ; o práci Sovětů lidových poslanců TASSR ke zlepšení stylu a metod jejich činnosti, k dalšímu zvýšení role a zvýšení odpovědnosti za urychlení sociálně-ekonomického rozvoje republiky ve světle rozhodnutí sjezdu XXVII. KSSS (22. května 1987); o zlepšení struktury řízení národního hospodářství TASSR (8. 4. 1988); o změnách a doplňcích Ústavy Tatarské ASSR; o volbách lidových poslanců TASSR a o volbách lidových poslanců místních sovětů; o jaderné elektrárně Tatar; o hlavních ustanoveních koncepce přechodu tatarské ASSR k samosprávě a samofinancování (1989).

Dvanácté svolání (1990-1995)

V březnu až dubnu 1990 byl na alternativním základě zvolen Nejvyšší sovět Tatarské SSR, který okamžitě zahájil postupnou obnovu kapitalismu v Tatarstánu.

Na jejím 1. zasedání ve dnech 11. – 17. dubna 1990 byli zvoleni: předseda a dva místopředsedové Nejvyšší rady TASSR; byly vytvořeny stálé komise Nejvyššího sovětu TSSR – mandátové, plánovací a rozpočtové a finanční; ve věcech zákonodárství, zákonnosti, práva a pořádku a výsad; práce sovětů lidových poslanců, rozvoj řízení, samosprávy a publicity; národní otázky a kultura; průmysl, spotřební zboží, doprava, komunikace, obchod a veřejné služby; zemědělská problematika; stavebnictví, výroba stavebních materiálů, architektura, bydlení a komunální služby a zlepšování; veřejné školství, věda a vzdělávání; ochrana veřejného zdraví, milosrdenství, záležitosti veteránů, žen, posílení rodiny, mateřství a dětství; ekologie a racionální využívání přírodních zdrojů; záležitosti mládeže, tělesná kultura a sport. Dále bylo zvoleno Prezidium Nejvyšší rady TSSR; Výbor lidové kontroly TSSR; Nejvyšší soud TSSR; státní arbitráž TSSR; lidoví soudci okresních, městských lidových soudů TSSR; byla vytvořena vláda – Rada ministrů Tatarské SSR, skládající se z 28 osob.

Na 2. zasedání ve dnech 27. – 31. srpna 1990 byla přijata Deklarace o státní suverenitě Tatarské SSR a dodatky k Ústavě TSSR. Nejvyšší sovět zrušil orgány lidové kontroly TSSR.

Na svém 5. zasedání ve dnech 4. – 6. července 1991 složila Nejvyšší rada přísahu prezidenta Tatarské SSR; a vytvořili novou demokratickou vládu - Kabinet ministrů, skládající se z 27 lidí.

Na 7. zasedání (říjen-listopad 1991) přijala Nejvyšší rada zákon o majetku v Tatarské SSR a usnesení o aktu státní nezávislosti Tatarstánu; ratifikovala smlouvu mezi Baškirskou a Tatarskou SSR.

7. února 1992 schválila Nejvyšší rada nový název tatarského státu - Republika Tatarstán, čímž zdůraznila odstranění socialistického systému na území Tatarstánu.

6. listopadu 1992 byla Nejvyšší radou Tatarstánu přijata Ústava Republiky Tatarstán.

Předsedové prezidia Nejvyššího sovětu Tatarské ASSR

  1. G. A. Dinmukhametov (1938-1951)
  2. S. N. Nizamov (1952-1959)
  3. K. F. Faseev (1959-1960)
  4. S. G. Batiev (1960-1983)
  5. A. B. Bagautdinov (1983-1986)
  6. Sh. A. Mustaev (1986-1990)

Předsedové Nejvyššího sovětu Tatarské ASSR

  1. S. A. Mukhametov (1938-1942)
  2. G. G. Izmailova (1943-1947)
  3. A. U. Dolotkazin (1947-1951)
  4. G. G. Izmailova (1951-1955)
  5. M. V. Zámová (1955-1959)
  6. A. V. Badygov (1959-1963)
  7. M. I. Abdrakhmanov (1963-1971)
  8. R. Sh. Nigmatullin (1971-1980)
  9. M. Z. Zakiev (1980-1990)

Předsedové Nejvyššího sovětu Tatarské SSR

  1. M. Sh. Shaimiev (1990-1991)
  2. F. Kh. Mukhametshin (1991-1992)

Paměť