Wieck, Bjarte Engen

Bjarte Engen Vik ( Nor Bjarte Engen Vik ; 3. března 1971 , Tromsø ) je norský biatlonista , dvojnásobný olympijský vítěz, pětinásobný mistr světa, dvojnásobný vítěz Světového poháru v severské kombinaci .

Kariéra

Svůj debut ve Světovém poháru si odbyl 16. prosince 1990 v Trondheimu , kde obsadil 42. místo v závodě systému Gundersen . O měsíc později v Bad Goisernu získal své první body, když v podobném závodě skončil 12. Nejlepším výsledkem následující sezóny pro Nora bylo osmé místo v jedné z etap, které mu neumožnilo přihlásit se do norského týmu na olympijské hry v Albertville .

5. prosince 1992 ve Vuokatti obsadil třetí místo a dobyl své první pódium v ​​kariéře. Na konci stejné sezóny Vic debutoval na mistrovství světa , ale nezískal medaili ve Falunu a stal se pouze čtvrtým v individuálním závodě.

První větší úspěch zaznamenal Vic na domácí olympiádě v Lillehammeru . V soutěži týmů obsadili Skandinávci druhé místo se ztrátou necelých pěti minut na Japonce a v soutěži jednotlivců vybojoval bronz Vic se ztrátou 0,8s na Japonku Takanori Kono v boji o stříbro. Nor dokončil mistrovství světa 1993/94 na čtvrté pozici.

V poolympijské sezóně si Vic vedl velmi vyrovnaně a skončil celkově druhý za Kenji Ogiwarou a získal svou první medaili na mistrovství světa . Stejně jako na olympiádě to bylo stříbro na šampionátu družstev. Následující sezónu se Nor stal čtvrtým v celkovém pořadí, ale získal své první vítězství vítězstvím na hrách v Lakhtě na konci sezóny .

V sezónách 1997/98 a 1998/99 Nor ovládl Světový pohár, dvakrát ho vyhrál a zároveň zaznamenal 14 vítězství v různých fázích světového poháru. V roce 1997 se stal poprvé mistrem světa vítězstvím ve štafetě. Na olympijských hrách v Naganu se Vic stal protagonistou soutěže a stal se absolutním šampionem. V soutěži družstev byli Norové po skokové části třetí, ale v běhu na lyžích se jim nevyrovnali a před týmem Finska byli o více než minutu. V individuálních soutěžích Nor také dominoval - vyhrál skokovou fázi, po níž úspěšně uhájil náskok před svým hlavním pronásledovatelem Samppou Lajunenem . Na mistrovství světa po olympiádě získal Vic opět dvě zlata - tentokrát ve sprintu a v individuálním závodě, ale ve štafetě Norové podlehli Finům.

Nor z 18 startů sezóny 1999/200 vyhrál pět, ale jeho rival Samppa Lajunen vybojoval 8 vítězství a v celkovém pořadí ho předstihl o 45 bodů. Následující sezónu skončil Vic celkově třetí, za Rakušanem Gottwaldem a Němcem Ackermannem . V Lahti na mistrovství světa se Vic opět stal dvojnásobným mistrem světa. Tentokrát se ujal vedení v závodě jednotlivců i ve štafetě a ve sprintu předvedl deváté místo. Po skončení letošní sezóny odešel do důchodu.

Za 11 let kariéry vyhrál Bjarte Engen Wieck 26 světových pohárů . To je páté v historii za Hannu Manninen (48), Erik Frenzel (43), Ronnie Ackerman (28) a Jarl Magnus Riiber (27).

Odkazy

• Wieck, Bjarte Engen - FIS    statistiky
• olympijské statistiky

1. ↑ fis-ski.com  _