Vinkus, Antanas

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 20. září 2020; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Antanas Vinkus
lit. Antanas Vinkus

Fotografie 2009
Starosta Neringy
2011–2013  _ _
Předchůdce Vygantas Giedraitis
Nástupce Darius Jasaitis
Velvyslanec Litvy v Ruské federaci
2009–2011  _ _
Předchůdce Rimantas Sidlauskas
Nástupce Renatas Norkus
Velvyslanec Litvy v Lotyšsku
2006–2008  _ _
Předchůdce Petras Vaitekunas
Nástupce Antanas Valionis
Velvyslanec Litvy v Estonsku
2002–2006  _ _
Předchůdce Rimantas Tonkunas
Nástupce Juozas Bernathonis
Litevský ministr zdravotnictví
1994  - 1996
Předchůdce Jurgis Bredikis
Nástupce Juozas Galdikas
Ministr zdravotnictví Litevské SSR
1989  - 1990
Předchůdce Jonas Platukis
Nástupce příspěvek zrušen
Narození 25. prosince 1942 (79 let) Kretinga , Litevská SSR , SSSR( 1942-12-25 )
Zásilka
Vzdělání Kaunas Medical Institute
Profese diplomat
Ocenění
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Antanas Vinkus ( lit. Antanas Vinkus ; narozen 25. prosince 1942 , Kretinga , Litva SSR , SSSR ) je litevský státní úředník a diplomat .

Životopis

Narozen 25. prosince 1942. V letech 1949-1960 studoval na střední škole ve městě Kretinga . V mládí pomýšlel na to, že se stane knězem [1] . V letech 1960-1966 studoval na Kaunas Medical Institute .

V letech 1966 a 1968-1970 pracoval jako praktický lékař v Klaipedské republikové nemocnici . V letech 1966-1968 byl vedoucím lékařem v nemocnici města Neringa . V letech 1970-1972 působil jako vedoucí terapeutického oddělení Stavební polikliniky města Klaipeda. V letech 1972-1975 byl přednostou 3. polikliniky Klaipedské republikové nemocnice. V roce 1976 založil Univerzitní nemocnici Klaipeda . V letech 1975-1982 byl vedoucím lékařem této nemocnice [2] .

V letech 1982-1986 působil jako náměstek ministra zdravotnictví Litevské SSR. V letech 1986-1989 byl vedoucím lékařem kliniky Petras Jasinskas v Kaunas Medical Institute. V letech 1989-1990 byl ministrem zdravotnictví Lotyšské SSR. V letech 1990-1993 působil jako náměstek ministra sociální péče Litvy. V letech 1993-1994 - náměstek ministra zdravotnictví Litvy. V letech 1994-1996 byl ministrem zdravotnictví Litvy ve vládách Adolfa Šleževičiuse a Mindaugase Stankevičiuse. V letech 1997-2002 byl generálním ředitelem Fakultní nemocnice ve Vilniusu.

V roce 2002 mu prezident Valdas Adamkus udělil diplomatickou hodnost mimořádného a zplnomocněného velvyslance. V letech 2002-2006 - litevský velvyslanec v Estonsku [3] , 2006-2008 - litevský velvyslanec v Lotyšsku [4] , 2008-2011 - litevský velvyslanec v Ruské federaci [5] .

V letech 2011-2013 vyhrál volby ze Sociálně demokratické strany Litvy v Neringa a stal se starostou města. V letech 2013-2016 působil jako zdravotní poradce premiéra Algirdase Butkeviciuse. V letech 2016-2017 byl členem Seimas v Litvě. 14. listopadu 2017 byl vyloučen ze seznamu Sociálně demokratické strany Litvy poté, co odmítl uposlechnout rozkaz strany a vystoupit z vládnoucí parlamentní koalice. Ženatý. Má syna. Plynně francouzsky a rusky.

Ceny a čestné tituly

Poznámky

  1. Irena ŠEŠKEVIČIENĖ. Ketinęs tapti kunigu, sugrįžo tvarkyti bažnyčios ūkį  (lit.) . www.pajurionaujienos.com . Pajurio naujienos. Staženo 10. prosince 2019. Archivováno z originálu 11. prosince 2019.
  2. VINKUS ANTANAS (g. 1942)  (lit.) . www.klavb.lt _ Získáno 10. prosince 2019. Archivováno z originálu 11. srpna 2020.
  3. Dėl A. Vinkaus skyrimo Lietuvos Respublikos nepaprastuoju ir įgaliotuoju ambasadoriumi Estijos Respublikoje  (lit.) . www.e-seimas.lrs.lt _ Staženo 10. prosince 2019. Archivováno z originálu 11. prosince 2019.
  4. Dėl A. Vinkaus skyrimo Lietuvos Respublikos nepaprastuoju ir įgaliotuoju ambasadoriumi Latvijos Respublikoje  (lit.) . www.e-seimas.lrs.lt _ Staženo 10. prosince 2019. Archivováno z originálu 11. prosince 2019.
  5. Dėl Antano Vinkaus skyrimo Lietuvos Respublikos nepaprastuoju ir įgaliotuoju ambasadoriumi Rusijos Federacijoje  (lit.) . www.e-seimas.lrs.lt _ Staženo 10. prosince 2019. Archivováno z originálu 11. prosince 2019.