Wittelsbach, Konrad von

Konrad von Wittelsbach
Němec  Konrad von Wittelsbach
arcibiskup z Mohuče
1161–1165  _  _
Předchůdce Christian I von Buch
Nástupce Christian I von Buch
arcibiskup z Mohuče
1183  –  25. října 1200
Předchůdce Christian I von Buch
Nástupce Leopold II von Schoenfeld
Siegfried II von Eppstein
arcibiskup Salcburský
1177-1183  _  _
Předchůdce Vojtěch III. Čech
Nástupce Vojtěch III. Čech
Děkan Posvátného kardinálského kolegia
1181  –  25. října 1200
Předchůdce Ubaldo Allucignoli
Nástupce Ottaviano di Paoli hrabě di Segni
Narození 1125
Smrt 25. října 1200
pohřben mainzská katedrála
Dynastie Wittelsbach
Otec Otto IV von Wittelsbach
Matka Eilika von Pettendorf
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Konrad von Wittelsbach ( německy  Konrad von Wittelsbach ), ( 1120/1130 , Německo - 25.  října 1200 , Neustadt an der Aisch , Bavorsko ) - německý kardinál . Mohučský arcibiskup (pod jménem Konrad I.) v letech 1161-1165 a 1183-1200. Salcburský arcibiskup (pod jménem Konrad III.) v letech 1177-1183. Děkan kardinálského sboru od roku 1181. Čtvrtý syn Otty IV von Wittelsbach , hraběte Falckého z Bavorska a Eiliky von Pettendorf .

Životopis

Conrad získal počáteční vzdělání na katedrální škole v Salzburgu a později studoval v Paříži a Bologni . V roce 1161 se vrátil do Salcburku jako kanovník , poté se přestěhoval do katedrály v Augsburgu .

V květnu 1161 zvolen arcibiskupem v Mohuči . Nepodporoval antipope Victor V , on upadl v nemilost u Emperor Frederick já Barbarossa . Konzistoř z roku 1163 jej prohlásila za kardinála kněze San Marcello [1] . V důsledku toho byl Konrád v roce 1165 zbaven arcibiskupství v Mohuči . V roce 1177 obdržel jako náhradu salcburské arcibiskupství [2] [3] .

V roce 1179 byl Konrád spolu se svým starším bratrem Otou , hrabětem palatinem z Bavorska (budoucím bavorským vévodou), poslán císařem do Itálie na diplomatickou misi [4] .

Po smrti vévody Otty Bavorského v roce 1183 se Konrád spolu se dvěma bratry, bavorským hrabětem Palatinem Otou VI. (VII.) (zemřel v roce 1189) a Fridrichem II ., hrabětem Palatinem z Wörthu a hrabětem z Lengenfeldu. vdova po vévodovi Agnes van Looseová (zemřela roku 1191) se stala regentkou za mladého synovce Ludwiga I. [5] [6] . Ve stejném roce navíc zemřel mohučský arcibiskup Christian I von Buch , načež bylo arcibiskupství opět převedeno na Konráda [2] [3] .

Následně se Konrád postavil na stranu císaře Fridricha I. Barbarossy a po jeho smrti - Jindřicha VI . [3] .

Konrád zemřel 25. října 1200 [2] .

Poznámky

  1. Kardinálové Svaté církve římské - Biografický slovník - Konzistoř z roku 1163 (odkaz není k dispozici) . Získáno 26. března 2011. Archivováno z originálu 31. ledna 2011. 
  2. 1 2 3 Konrad I. von Wittelsbach Erzbischof von Mainz  (německy) . Získáno 31. května 2012. Archivováno z originálu 5. května 2012.
  3. 1 2 3 Cornelius Will. Ludwig I. der Kelheimer // Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). — bd. 16. - Lpz. : Duncker & Humblot, 1882. - S. 593-595.  (Němec)
  4. Sigmund Ritter von Riezler. Otto I. (Herzog von Bayern) // Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). — bd. 24.- Lpz. : Duncker & Humblot, 1886. - S. 643-646.  (Němec)
  5. Sigmund Ritter von Riezler. Ludwig I. der Kelheimer // Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). — bd. 19. - Lpz. : Duncker & Humblot, 1884. - S. 493-497.  (Němec)
  6. Ludwig I. der Kelheimer Herzog von Bayern  (německy) . Datum přístupu: 31. května 2012. Archivováno z originálu 22. července 2012.

Literatura

Odkazy

[ukázat] Předci Konrada von Wittelsbacha
                 
 16. Ota I. († po 1002/1004)
hrabě v Pustertalu
nebo
Jindřich I. († po 1043)
hrabě v Pegnitz
 
     
 8. Otto I (II) (asi 1020 - do 4. prosince 1078)
hrabě von Scheyern
 
 
        
 4. Ekkehard († před 11. květnem 1091)
hrabě von Scheyern
 
 
           
 18. Fridrich II . (asi 1030 - 1075)
hrabě von Diessen a rod Regensburg
 
     
 9. Hatziga von Diessen
 
 
 
        
 19. Hadamuta von Eppenstein
 
 
     
 2. Otto IV (V) von Wittelsbach (asi 1090 - 4. srpna 1156),
hrabě palatin z Bavorska
 
 
              
 20. Poppo I († 13. července až 1044)
markrabě Istrijsko - kraňský
 
     
 10. Ulrich I. († 6. března 1070)
markrabě Korutany a Istrie
 
 
        
 21. Gadamuta z Istrie († po 1040)
 
 
     
 5. Richardis von Weimar-Orlamünde († po 1120)
 
 
 
           
 22. Béla I. (1016 - 11. září 1063)
král uherský
 
     
 11. Sophia Uherská (asi 1045/1050 - 18. června 1095)
uherská princezna
 
 
        
 23. Ryksa Polská (1018 - po 1059)
Polská princezna
 
     
 1. Conrad von Wittelsbach
arcibiskup z Mohuče
 
 
                 
 12. Ruotger von Feldheim
 
 
 
        
 6. Friedrich III von Pettendorf († 3. dubna 1119)
hrabě von Lengenfeld
 
 
           
 26. Friedrich I. von Lengenfeld
hrabě von Lengenfeld
 
     
 13. Eilika von Lengenfeld
 
 
 
        
 27. Sigena Liege
dědička Morungenu a Gatherslebenu
 
     
 3. Eilika von Petterdorf († 13./14. září 1170)
 
 
 
              
 28. Friedrich von Buren († 1068)
hrabě z Riesgau
 
     
 14. Friedrich I von Staufen (před 1050 - 4. června 1105)
vévoda ze Švábska
 
 
        
 29. Hildegard von Egisheim-Dashburg († 1094/23. července 1095)
 
 
     
 7. Eilika von Staufen († po 1110)
 
 
 
           
 30. Jindřich IV . (11. listopadu 1050 – 7. srpna 1106)
císař Svaté říše římské
 
     
 15. Agnes von Waiblingen (asi 1072/1073 - 24. září 1143)
německá princezna
 
 
        
 31. Berta Savojská (21. září 1051 – 27. prosince 1087)