Zahraniční politika Organizace pro osvobození Palestiny
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 5. září 2019; kontroly vyžadují
8 úprav .
Zahraniční politika Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) - diplomatické vztahy mezi Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) a státy světa, které začaly po vytvoření Palestinské národní samosprávy v roce 1994 v důsledku dohod z Osla mezi Izraelem a Palestinou Organizace pro osvobození (OOP) na hranicích západního břehu řeky Jordán a sektoru Gazy . Stát Palestina (což je hlavním cílem vzniku a fungování PNA), vyhlášený v Alžíru v roce 1988, je v současnosti uznáván více než 130 členskými státy OSN [1] , z nichž mnohé mají zastoupení Státu Palestina. Kromě toho existují zastoupení Palestinské národní samosprávy v jiných zemích, které neuznávají nezávislost Státu Palestina.
Principy zahraniční politiky
Podle prohlášení na stránkách Ministerstva zahraničních věcí Státu Palestina jsou oficiální následující zásady zahraniční politiky [2] .
Palestina přijímá soubor principů a koncepcí, které tvoří základ a výchozí bod zahraniční politiky při řešení všech mezinárodních a regionálních problémů, jakož i v interakci s různými zeměmi a politickými subjekty ve světě:
- Zachování nezávislosti palestinského řešení [3] odrážející svobodnou vůli palestinského lidu.
- Dodržování zásady nevměšování se do vnitřních záležitostí kterékoli země, zohlednění norem dobrého sousedství a zabránění vměšování do vnitřních záležitostí Palestiny.
- Respektování Charty Organizace spojených národů a jejích cílů a norem mezinárodního práva a Všeobecné deklarace lidských práv.
- Navazování dobrých a přátelských vztahů se všemi zeměmi na základě rovnosti a vzájemného respektu tak, aby bylo zajištěno zachování a realizace národních zájmů Palestiny.
- Podporovat právní a mezinárodní legitimitu a prosazovat zásady spravedlnosti.
- Dodržování zásad Hnutí nezúčastněných.
- Dodržování zásad mírového soužití a spolupráce se všemi státy na dosažení trvalého míru založeného na spravedlnosti a vzájemném respektování práv.
- Odhodlání k řešení mezinárodních a regionálních problémů mírovými prostředky, zřeknutí se hrozby nebo použití síly proti územní celistvosti a nezávislosti státu nebo územní celistvosti kteréhokoli jiného státu, aniž by tím bylo dotčeno jeho nezadatelné právo bránit své území a nezávislost.
Původní text (ar.)
[ zobrazitskrýt]
تتبنى فلسـطين مجموعة من المبادئ والمفاهيم التي تشكل أساسا ومنطلقا لسياستها الخارجية في التعامل مع كافة القضايا الدولية والإقليمية، وفي التفاعل مع مختلف الدول والكيانات السياسية في العالم، أساسها:
- الحاظ الي ا#ـقلالية القرار الفلunicي الذي ي ild إراد الرف mpting.
- الالزام # lf أ عدم التل ف ohro.
- الالزام وميثاق الأم المت وأicles وأهدافهدافوا القالال٥لالال٥لالد٥ل
- إقا Ices علاقاتات طي imes م ices جالدول ، على قاو الم a ة والا více المتول و#ا ا ض icle صيا uzz وتق المصلح اليا nds.
- .
- ..............................................
- الالزام # lfئ التايش اللمي ، و الlf inct ميlf الدول inct جل دااق الimes
- الالتزام بتسوية المشاكل الدولية والإقليمية بالطرق السلمية، ورفض التهديد بالقوة أو باستعمالها ضد سلامة أراضيها واستقلالها، أو سلامة أراضي أي دولة أخرى، وذلك دون المساس بحقها الطبيعي في الدفاع عن أراضيها واستقلالها.
—
مبادئ السياسة الخارجية الفلسطينية – وزارة الخارايلي ٩نلة
Vztahy se státy
Irsko
V roce 2000 byla otevřena irská mise v Ramalláhu a palestinská mise v Dublinu [4] .
Egypt
V roce 1983 vstoupil předseda Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat do konfliktu se Sýrií, což Egyptu umožnilo obnovit pevné vztahy s palestinskými vůdci. Egyptský prezident Husní Mubarak se pokusil zprostředkovat v arabsko-izraelském konfliktu, aby zmírnil napětí mezi Izraelem a Státem Palestina. Do roku 1990 tyto snahy nevedly k vyřešení krize a zlepšení vztahů mezi Izraelci a Palestinci, ale k obnovení vazeb mezi Egyptem a Sýrií [5] . 17. listopadu 1988 uznal Egypt nezávislost státu Palestina na Izraeli [6] [7] .
Členství v mezinárodních organizacích
OOP je členem Arabské ligy [8] , Organizace islámské konference [9] a Hnutí nezúčastněných [10] . Od listopadu 2012 má Palestina statut pozorovatelského státu v OSN. Proběhla také aktivní kampaň na podporu přijetí Státu Palestina k plnému členství v OSN.
Viz také
Poznámky
- ↑ urbت فيو# والغريimir µز ترفlf الدول المlf بلdom إلى 126, خ gard (nedostupný odkaz)
- ↑ مبادئ السياسة الخارجية الفلسطينية — وزارة الخةطاية — وزارة الخةطاية Získáno 9. září 2018. Archivováno z originálu 9. září 2018. (neurčitý)
- ↑ Rashid Khalidi Iron Cage: Příběh palestinského boje za státnost: „A zatímco se OOP snažila odolávat arabským tlakům, pod heslem ochrany nezávislého palestinského rozhodnutí ...“ Archivováno 10. září 2018 na Wayback Machine
- ↑ Palestinsko-irské vztahy - Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu . www.dfa.ie. _ Staženo 22. května 2018. Archivováno z originálu 17. listopadu 2020.
- ↑ Egypt – vývoj zahraniční politiky . Získáno 9. září 2018. Archivováno z originálu 3. listopadu 2016. (neurčitý)
- ↑ Archivovaná kopie . Získáno 9. září 2018. Archivováno z originálu 28. července 2011. (neurčitý)
- ↑ Egypt „již uznává“ palestinský stát . Získáno 9. 9. 2018. Archivováno z originálu 9. 8. 2018. (neurčitý)
- ↑ جامعة الدول العربية (nedostupný odkaz) . Získáno 13. června 2012. Archivováno z originálu 26. května 2020. (neurčitý)
- ↑ Vítejte na oficiálních stránkách Organizace islámské spolupráce (odkaz je nepřístupný) . Získáno 13. června 2012. Archivováno z originálu 19. června 2012. (neurčitý)
- ↑ XV Summit Hnutí nezúčastněných > Členové, pozorovatelé a hosté > Členové, pozorovatelé a hosté Archivováno 11. listopadu 2010 na Wayback Machine