Vedoucí podniku neboli Betribsführer ( německy: Betriebsführer ) je termín zavedený zákonem o regulaci národní práce z 20. ledna 1934 [1] , který označoval majitele, podnikatele nebo manažera podniku či společnosti. Vůdce podniku a jeho „následovníci“ ( německy: Gefolgschaft ) vytvořili „ podnikový kolektiv “ ( německy: Betriebsgemeinschaft ), čímž realizovali myšlenku jednoty německého národa — Volksgemeinschaft (Volksgemeinschaft) v souladu s „principem Führera “ ( německy: Führerprinzip ). Termín byl použitelný i pro vlastníky a nájemce farem. [2]