Vosková osoba

vosková osoba
Autor Jurij Nikolajevič Tyňjanov
Původní jazyk ruština
Datum prvního zveřejnění 1931
Logo Wikisource Text práce ve Wikisource

"Wax person"  - příběh Jurije Tynyanova . Poprvé vyšlo v prvním a druhém čísle časopisu Zvezda v roce 1931 .

Příběh vypráví o posledních dnech a smrti prvního ruského císaře Petra I. a o sejmutí jeho posmrtné masky („voskové osoby“).

Kritici (jako Lydia Ginzburgová ) si všímají složitosti obrazového systému příběhu a dávají mu nejednoznačná hodnocení.

Děj díla

Události příběhu se odehrávají v době Petra Velikého a hrdinou je sám Petr Veliký. Ale to je konec skvělé éry, autokrat je zde již nemocný a slabý. Peter netrpí ani tak nemocí, ale kvůli pocitu, že jeho královské dílo je nedokončené. A také z toho, že se jeho blízcí ukázali jako podvodníci. Petra trápí sny, vzpomínky a myšlenky.

Hned první kapitola začíná konstatováním, že panovník umírá. A těžce umírá. Petr je samozřejmě smutný z toho, že nezanechal dědice – po krvi. A také to, že neexistuje rozumný, prověřený, věrný člověk, který by mohl být jednoduše pověřen vedením. Nejsou uvedeny nejpříznivější portréty postav: Menshikov , Yaguzhinsky .

Ve třetí kapitole Petr umírá, začíná povyk kolem pohřbu a truchlení, ale hlavní je, že následník trůnu je neznámý. Objeví se „vosková osoba“. To znamená, že Rastrelli vyrábí posmrtnou masku ze zesnulého Petra. Dále vytvoří voskovou loutku v životní velikosti, které se všichni bojí kvůli podobnosti se zesnulým. Ale nebojí se ducha, ale velkého muže, který nikdy nebyl pochopen. Je odvedena pryč – do Kunstkamery, Petrova oblíbeného „mozku“ a zábavy. A zdá se, že k modle si chodí pro radu další lidé, i vysoce postavení... A královna, která sama převzala moc, je pod vládou svých oblíbenců, z nichž každý se snaží jen ukrást co nejvíce státní pokladna.

V poslední, šesté kapitole se slaví konec smutku za Petrem. A v zemi začíná krvavá éra palácových převratů. Příběh je psán stylizovaným jazykem doby, dobře navozuje atmosféru té těžké doby.

Literatura