Celokarelský kongres sovětů byl ústředním orgánem v Karelské pracovní komuně v letech 1921-1923, poté v Autonomní Karelské SSR v letech 1923-1937.
Po přijetí ústavy Karelské ASSR v červnu 1937 byl jako nový ústřední orgán určen Nejvyšší sovět KASSR (Volby do nejvyšších sovětů RSFSR a Karelské ASSR se konaly v červnu 1938 ).
| Ne. | datum | Umístění | Počet poslanců | Zásadní rozhodnutí/události |
|---|---|---|---|---|
| I všekarelský sjezd sovětů | 11. - 19. února 1921 | Petrozavodsk | 144 | Na sjezdu bylo přijato nařízení o nejvyšším orgánu moci karelské pracovní komuny – Karispolkom. Jeho předsedou byl zvolen Edvard Gylling . |
| II všekarelský sjezd sovětů | od 2. října 1921 | Petrozavodsk | ||
| III všekarelský sjezd sovětů | od 2. října 1923 | Petrozavodsk | ||
| IV všekarelský sjezd sovětů | 10.–15. října 1923 | Petrozavodsk | Sjezd zvolil nejvyšší orgány státní správy vzniklé autonomní Karelské SSR - Ústřední výkonný výbor AKSSR (Kartsik): Předseda
A.V.Gylling- IV svoláníKartsik | |
| V Celokarelský sjezd sovětů | 15.–21. prosince 1924 | Petrozavodsk | Předseda KarTSIK 5. svolání - A.F. Nuorteva , tajemník KarTSIK 5. svolání - N.A. Juščiev (do 15. října 1925), V.P. Antipov (od 15. října 1925). | |
| VI všekarelský sjezd sovětů | 5.–11. ledna 1926 | Petrozavodsk | Předseda KarTsIK svolání VI - A.F. Nuorteva a. o. Tajemník svolání KarTSIK VI - V.P. Antipov . | |
| VII všekarelský sjezd sovětů | 28. března – 4. dubna 1927 | Petrozavodsk | Předseda KarTSIK VII. svolání - A.F. Nuorteva , tajemník KarTSIK VII. svolání - F.E. Pottoev . | |
| VIII všekarelský sjezd sovětů | 8.–18. ledna 1929 | Petrozavodsk | Předseda KarTSIK VIII. svolání - N. A. Juščiev , tajemník KarTSIK VIII. svolání - F. E. Pottoev . | |
| IX. všekarelský sjezd sovětů | 16.–23. února 1931 | Petrozavodsk | Předseda KarTSIK IX. svolání - N. A. Juščiev , tajemník KarTSIK IX. svolání - I. E. Heikkonen | |
| X Celokarelský sjezd sovětů | 5. - 12. ledna 1935 | Petrozavodsk | předseda X. svolání KarTSIK - N. V. Arkhipov , tajemník X. svolání KarTSIK - I. E. Heikkonen | |
| XI. Celokarelský mimořádný sjezd sovětů | 16. – 18. listopadu 1936, 15. – 17. června 1937 |
Petrozavodsk | Kongres schválil ústavu Karelské ASSR. Předseda KarTsIK XI. svolání - N. V. Arkhipov (zatčen v září 1937), M. V. Gorbačov , tajemník KarTsIK XI. svolání - I. E. Heikkonen (zatčen v září 1937) |
11. všekarelský mimořádný sjezd sovětů byl svolán k projednání návrhů ústav SSSR a autonomní Karelské SSR. Sjezd zahájil práci 16. listopadu 1936 a pokračoval v ní v červnu 1937.
Předseda Rady lidových komisařů KASSR P. I. Bushuev, který na sjezdu přednesl hlavní zprávu, poznamenal, že projednávání návrhu odborové ústavy se zúčastnilo 170 tisíc pracujících lidí republiky, kteří provedli 979 dodatků a změn textu dokumentu. Návrh Ústavy SSSR byl nazván „ největším příspěvkem do pokladny marxismu-leninismu “ a byl jednomyslně schválen. Účastníci debaty z každého kraje republiky byli pečlivě vybíráni. Je zvláštní, že seznamy řečníků zaznamenávaly nejen stranickou příslušnost, veřejné úkoly každého řečníka, ale také procento jeho plnění výrobních standardů. Sjezd dal sovětům za úkol vštípit každému dělníkovi „třídní nenávist k nepřátelům socialismu“. Opakovaně bylo zdůrazňováno, že je třeba „vykořenit nepřátele, pod jakou maskou by nebyli“.
Přijetí Ústavy SSSR 5. prosince 1936 a Ústavy RSFSR 21. ledna 1937 umožnilo vyřešit problém rozvoje ústavy Karelské ASSR.
Předsednictvo Ústředního výkonného výboru usnesením z 15. dubna 1937 rozhodlo o zveřejnění návrhu ústavy v ruštině, finštině a karelštině a k posouzení návrhu byl svolán mimořádný XI. sjezd sovětů Karelské ASSR. Ústavní komise poznamenala, že na jednání sjezdu bylo nutné o každém článku hlasovat a každý článek musí být přečten ve třech jazycích.
17. června 1937 XI. Všekarelský kongres sovětů schválil ústavu KASSR, sepsanou v plném souladu se základním zákonem Unie.