World Labor je vědecký a literární časopis vydávaný měsíčně v Petrohradě v letech 1867-1872 . Měl asi 1500 odběratelů.
Prvním vydavatelem byl E. A. Khan , krátce před ukončením vydání převzal S. S. Okreyts . Od roku 1869 vychází s časopisem bezplatná příloha „Domácí knihovna“. Od 29. června 1872 byl časopis na 6 měsíců pozastaven a po této době již nebyl obnoven.
D. N. Ostrovskij , A. F. Pisemskij , P. D. Boborykin , D. V. Averkiev , V. P. Avenarius , I. I. Lažečnikov , V. V. Krestovskij , I. S. Gensler , D. L. Mordovtsev , I. P. A. Milyuov , M. Akvanov , N. Soljukov , M. , P. P. Karatygin , S. N. Shubinsky , V. I. Kelsiev , V. V. Andreev a mnoho dalších. World Labour na počátku své existence upoutal čtenářskou pozornost díly Ostrovského a Pisemského, obecně však úroveň publikací podle řady kritiků nebyla příliš vysoká - zejména byla vystavena zdrcující kritika Nikolaje Leskova , který analyzoval texty Avenarius publikované v časopise a podle výsledků analýzy dospěl k závěru:
pokud tyto hlouposti jdou jedna za druhou v každé knize – jdou, drží se jedna druhé a předbíhají se – co pak může taková publikace očekávat ve velmi blízké budoucnosti? A podnikaví lidé, jako je pan Chán, jsou v naší literatuře, zvláště v poslední době, tak vzácní, že je z morálního hlediska téměř trestné se o něj nestarat a stojíc poblíž jeho podniku být k průběhu lhostejný tohoto podniku. Dosud vzbuzuje deník pana Chána jen zlomyslný smích literárních píšťalů a údiv vážných přátel literatury, kteří při čtení odpadků v něm vytištěných jen krčí rameny; přičemž tento časopis by s nezávislostí svého redaktora a zjevnou připraveností vést svou činnost co nejdokonalejším způsobem mohl sloužit společnosti k seriózní službě a nebýt předmětem nějakého posměchu, bohužel zdaleka ne neopodstatněného [1] .