| Oleg Wolf (do roku 2004 vydával také jako Wolf) | |
|---|---|
| Datum narození | 3. prosince 1954 |
| Místo narození | Moldavská sovětská socialistická republika , SSSR |
| Datum úmrtí | 21. července 2011 (56 let) |
| Místo smrti | Queens , New York , USA |
| Státní občanství |
SSSR USA |
| obsazení | básník , spisovatel , redaktor . |
Oleg Vladimirovič Wolf ( 3. prosince 1954 , Moldavská SSR , SSSR - 21. července 2011 , New York , USA ) - ruský spisovatel a básník , redaktor .
Povoláním fyzik a prvním povoláním . Strávil mnoho let v geofyzikálních expedicích v Pamíru , na Kavkaze , Uralu . Poslední roky svého života strávil v Queensu v New Yorku .
Zakladatel a šéfredaktor literárního časopisu "Storony Sveta" ( 2005 ), vydávaného v New Yorku v ruštině a angličtině . Vedl nakladatelství "Stosvet" [1] .
Publikace v Rusku: časopisy "Znamya" [2] , "Air" [3] ; mimo Rusko: Slovo/Word, Khreshchatyk (Německo), Interpoetry, Sides of the World [4] aj. Poezie a próza byly přeloženy do srbštiny [5] , angličtiny [6] .
Wolfeova poezie získala uznání kritiků. Anna Kuznetsova , vedoucí oddělení bibliografie časopisu Znamya , napsala o knize Olega Wolfa „Sníh v Ungheni“:
Komplexní a zajímavé básně, které navazují na tradici avantgardy 20. a 30. let: ozvěny raného Pasternaka <...>, raného Zabolotského a zralého Platonova <...> přerůstají v lakonické prohlášení post-tragického filozof<...> [7] .
V komentáři k jedné z Wolfeových básní básnířka Irina Mashinskaya poznamenala:
Čtení básně Olega Wolfa začíná injekcí, z vesmíru - nemožné! - vítr (především způsobený právě tímto plamenem), z nepochopitelného vzrušení, z neurčité, ale zřetelné úzkosti. Nic ještě nezapadlo, a když se to stane, okamžitě se to pohne jako ve známé čajové párty, protože ve verších slova (nebo spíše jejich obrazy ve čtenáři) nikdy nezapadnou navždy. Ale náročný, čistý hlas je již srozumitelný, zvuk je srozumitelný v celé své počáteční neurčitosti, nesrozumitelnosti - velmi určitý - [8] .
Kritik Sergej Kostyrko ze své strany napsal v časopise „Nový svět“ o prozaických knihách Olega Wolfa „Na jaře uvidíme Sosnov“ a „Besarabské známky“:
To, co dělá Woolf v literatuře, lze srovnat s moderním absurdismem (ve smyslu porušení nám známých vnitřních spojení slov a obrazů), lze to srovnat s příklady lyrické a filozofické prózy mistrů 20. století ( tedy mytologémy vyrůstající z obrazné škály jeho prozaických miniatur, jsou zde vždy orientovány k filozofickému), svobodu Woolfové nakládání se slovem lze srovnat s Chlebnikovovou atd.; ve srovnání s přínosem pro porozumění a bez újmy na vnímání těchto textů - Oleg Wolf je skutečně originální mistr. [9] .