Volby v Arménii - systém volby zástupců do volených funkcí v Arménské republice .
| Portál: Politika |
| Arménie |
Článek ze série |
|
vykonna moc zákonodárství legální systém Administrativní systém Volby a politický systém |
Poslanci do Národního shromáždění Arménie (parlamentu) jsou voleni v přímých všeobecných volbách občanů republiky starších 18 let. Uzavřené seznamy kandidátů na poslance z každé strany (nebo volebního bloku stran) účastnící se voleb jsou sestavovány k volbě občanů. Rozdělení hlasů občanů probíhá podle poměrného systému . [1] Volební řád zároveň zaručuje vytvoření stabilní parlamentní většiny. [2]
Podle ústavy má právo volit každá osoba, která dosáhla věku 25 let, byla v posledních čtyřech letech občanem Arménské republiky, v posledních čtyřech letech trvale pobývá v Arménské republice. a mluví arménským jazykem , může být zvolen poslancem Národního shromáždění . [2]
Počet zástupců každého pohlaví v horní části libovolné délky kandidátní listiny z každé strany musí být alespoň 30 %.
Podle postupu stanoveného volebním řádem je jeden mandát vyhrazen pro zástupce čtyř nejpočetnějších národnostních menšin (podle výsledků posledního sčítání lidu - Rusů , Jezídů , Kurdů a Asyřanů ).
Procentuální bariéra je stanovena na 5 % platných hlasů pro strany a 7 % pro bloky. Pokud tuto bariéru překonají méně než tři strany (bloky), pak se mandáty rozdělí mezi tři strany (bloky), které získaly největší počet hlasů.
Po zveřejnění předběžných výsledků Ústřední volební komisí mají strany (bloky) 6 dnů na to, aby v případě potřeby vytvořily koalici 2 nebo 3 stran (bloků) a nominovaly předsedu vlády podporovaného většinou předsedů. - přidělené mandáty.
Takzvané zavedené novelami z roku 2015 je zachováno. „bonusový systém“, podle kterého straně nebo volebnímu bloku nebo jejich koalici s většinou mandátů, avšak s méně než 54 %, jsou přiděleny další mandáty k dosažení 54 % všech poslaneckých mandátů.
Přitom pokud její výsledek přesáhne 66 %, pak dostane pouze 66 % poslaneckých mandátů a zbývající mandáty se rozdělí mezi ostatní strany účastnící se voleb podle počtu hlasů, které získaly přidělením dalších mandátů. jiným stranám (blokům) v parlamentu.
Pokud do 6 dnů po zveřejnění předběžných výsledků voleb Ústřední volební komisí neobdrží kandidáta na předsedu vlády s podporou většiny hlasů, pak 28. den ode dne hlasování bude se koná kolo parlamentních voleb, ve kterém jsou navrženy pouze dvě strany pro volbu občanů (nebo bloku), které v prvním kole získaly největší počet hlasů, a politických sil, které se k nim připojily. Lídři prvního kola přitom mohou vytvářet nové volební bloky se začleněním dalších stran (bloků).
Při přidělování křesel v parlamentu zůstávají křesla získaná z výsledků prvního kola zachována. Podle „bonusového systému“ získá politická síla, která zvítězí ve druhém kole, minimálně 54 % křesel v parlamentu, maximálně však 66 %.
V květnu 2021 byly přijaty novely volebního řádu, které vstoupí v platnost nejdříve 1. ledna 2022. Nebudou tedy platit v parlamentních volbách v roce 2021 . Změnila se zejména bariéra vstupu: pro strany byla snížena z 5 % na 4 % a pro volební bloky byla zvýšena ze 7 % na 8 % (pro bloky 2–3 stran) a max. 10 % (u větších bloků).
Z volebních listin budou navíc vyřazeni občané, kterým nebyly vydány cestovní pasy s prošlou dobou platnosti (například z důvodu dlouhé nepřítomnosti v zemi). [3]
Současný volební systém sice nemá většinové obvody a rozdělování mandátů probíhá výhradně podle poměrných listin, přesto si neuvědomuje plnou proporcionalitu rozdělování mandátů k hlasům voličů z důvodu: 1) vyloučení z rozdělování mandátů stran a bloků, které neprojdou volební bariérou a 2) rozdělování mandátů „bonusový systém“.
Před změnou volebního řádu v dubnu 2021 byla polovina poslanců volena na otevřených stranických listinách, rovněž poměrným způsobem, přičemž pro každý ze 13 velkých vícemandátových obvodů (krajů) byly předloženy samostatné stranické listiny.
Dříve se parlamentní volby konaly podle smíšeného většinového poměrného systému a předtím výhradně ve většinových obvodech s jedním mandátem .
Volbu prezidenta Arménie provádějí poslanci parlamentu. Před ústavními dodatky z roku 2015 byl prezident Arménie, který je hlavou výkonné moci, volen v přímých všeobecných volbách občanů země.
Parlament dále volí předsedu vlády , členy Ústavního soudu , ombudsmana a zástupce řady dalších úřadů. Jmenování kandidátů volených Parlamentem provádí prezident, který je povinen jmenování provést nebo volbu napadnout u Ústavního soudu.
Ve velkých městech volí obyvatelé Radu starších (obecní radu) města, která následně volí starostu města. Takto se volí starosta Jerevanu .
V obcích nad 4000 voličů se volby hlavy obce a člena zastupitelstva obce konají poměrným volebním systémem.
V obcích do 4000 voličů (s výjimkou osídlení) se volby hlavy obce a člena zastupitelstva konají podle většinového volebního systému.
Vůdci ostatních komunit jsou voleni obyvateli komunity přímým hlasováním. Zároveň se rozšířené komunity skládají z několika osad.
| Volby a referenda v Arménii | |
|---|---|
| prezidentské | |
| Parlamentní | |
| Ústavní referenda | |