Zeměpisná jména Číny

Názvy geografických objektů v Číně jsou odvozeny především od formantů čínského jazyka , spolu s nimi existují toponyma založená na formantech z jazyků národnostních menšin Číny . Čínská toponymie se vyznačuje řadou rysů způsobených jak mimojazykovými, tak vlastními lingvistickými faktory.

Původ

Jak poznamenal americký badatel geografických jmen J. Spencer, „ačkoli čínská jména vykazují vnitřní kulturní i geografické vlivy, téměř nikdy neukazují, že byla kulturně ovlivněna z jiných částí světa“ [1] , což je také charakteristické pro místní jména čínského původu v Singapuru [2] .

Toponyma založená na formantech tibetského, mongolského, ujgurského původu, stejně jako formanty z jazyků jiných národnostních menšin Číny, jsou foneticky přepisována do čínštiny [3] .

Struktura toponym v čínské gramatice

V čínštině toponyma zahrnují identifikátor třídy geografického prvku . Identifikátor třídy v čínštině je umístěn na konci toponyma. Zároveň lze názvy jezer a hor psát dvěma způsoby: „X jezero“ [4] / „Jezero X“ a „X hora“ / „Mountain X“.

Názvy některých pohoří, jako je Tien Shan , obsahují formant -shan ("hory"), takže "Tien Shan" se doslova překládá jako "Nebeské hory".

Seznam tříd názvů míst

R = ruština, C = čínština, P = pchin -jin

Hlavní směry

Číňané zvažují pět směrů:

• Východ: 东, „Dong“ – například Guangdong (广东), „Východní část vesmíru“;
• Západ: 西, "Xi" - např. Xi'an (西安), "západní klidná oblast";
• Jih: 南, "Nan" - například Hainan (海南), "Na jih od moře";
• Sever: 北, „Bei“ – například Peking (北京), „Severní hlavní město“;
• Střední/Střední: 中, „Zhong“ – např. Hanzhong (汉中), „střední tok řeky Han“.

Pojmy jin a jang (阴 a 阳) ze starověké čínské filozofie také zanechaly stopy na formování čínské toponymie. Například město Luoyang se nachází na severním břehu řeky Luo, město Hanyang se nachází na severním břehu řeky Hanjiang a okres Hanyin  je na jejím jižním břehu. Pokud však toponyma s formanty -jin a -jang pocházejí z názvů hor, jsou tyto pozice obráceny: jangová strana je jižní strana hory a jinová strana severní.

Viz také

• Toponymie Číny

Poznámky

1. ↑ Spencer, Joseph Earle. Čínská místní jména a oceňování geografických  realit . - 1941. - S. 77.
2. ↑ Yeoh, Brenda SA Soutěžící o prostor v koloniálním Singapuru: mocenské vztahy a městské  prostředí . - 2013. - S. 232.
3. ↑ Ryavec, Karl E. Důležité nové zdroje pro studium tibetské geografie: Analýza nedávného indexu místního jména čínského okresu Dzamthang ve východním Tibetu  // Central Asiatic  Journal : deník. - 1994. - Sv. 38 , č. 2 . — S. 222 . — .
4. ↑ http://www.mwr.gov.cn/english1/20040802/38171.asp Archivováno 14. března 2009 na Wayback Machine  – Ministerstvo vodních zdrojů

Literatura

• K otázce původu čínských zeměpisných jmen