Hrad Geranen

Zámek
hrad Geranen
běloruský Geranensky hrad

Stav ruin ve století XXI.
54°06′48″ s. sh. 25°34′45″ východní délky e.
Země  Bělorusko
Vesnice Geraniony
Datum založení koncem 15. století
Stát zřícenina
 Mediální soubory na Wikimedia Commons
Značka "Historická a kulturní hodnota" Předmět Státního seznamu historických a kulturních hodnot Běloruské republiky
Kód: 412Г000292

Zámek Geranen  je nedochovanou památkou palácové a hradní architektury konce 15. - počátku 16. století. Byl postaven u obce Geraneny v okrese Ivyevsky v regionu Grodno v Bělorusku. Patřil litevským magnátům Gashtolds .

Historie

Hrad byl pravděpodobně postaven na konci 15. - začátku 16. století, kdy Geranyony vlastnil Albrecht Gashtold, kancléř Litevského velkovévodství. Geranenové se začínají v listinách označovat jako „murovany“ (murata) nejpozději v roce 1510 [1] V roce 1530 obdržel Albrecht Gashtold od císaře Karla V. hraběcí titul „z Murovanských Geranen“. Zde se poslední z Gashtoldů, syn Albrechta Stanislava , oženil s Barbarou Radziwill ,  budoucí polskou královnou. Do roku 1542 hrad vlastnili Gashtoldové , poté litevští velkovévodové a polští králové Zikmund I. a Zikmund II. August , do roku 1588 různé osoby, později Sapieha , od roku 1643 pokladník Nikolaj Kishka . Během války mezi Ruskem a Commonwealthem (1654-1667) byl hrad zničen ruskou armádou, od konce 17. století byl zámek a vesnice Geraneny státní. V roce 1708 byl na hradě ubytován polský král Stanisław Leszczynski . Po severní válce (1700-1721) hrad chátral.

Počátkem 19. století již na zámku Geranensky nebydleli, v polovině století byla značná část zříceniny rozebrána na stavbu různých hospodářských budov v obci Lipnishki . Napoleon Orda načrtl v polovině 19. století pouze zříceninu hradu až do přízemí.

V současné době se na místě hradu dochovaly pouze příkopy, zemní valy, drobné fragmenty (1-2 m vysoké) kamenných válcových věží a zdí. Celé území hradu je zarostlé stromy a keři.

Podle státního programu "Běloruské hrady" na léta 2012 - 2016 byly v roce 2015 konzervovány zbytky příkopů, zemních valů a fragmentů hradu Geranen.

Vyhlídky na obnovu hradu lze v případě dobré ekonomické situace v zemi hodnotit jako vysoké. Zatím nejsou informace o tom, kdy práce na obnově hradu začnou.

Architektura

Hrad se nacházel na umělém náspu ze zeminy vyvržené z příkopu, který hrad obklopoval. Před příkopem byl hliněný val 9-10 m vysoký, asi 15 m široký a po obvodu dlouhý více než 700 m. Val vypadal jako protáhlý obdélník se zaoblenými rohy. Obrana hradu nebyla dimenzována na přírodní překážky a neměla umělé zatopení. Pouze vnější obranný příkop v některých oblastech mohl být naplněn vodou při jarním tání sněhu nebo na podzim, když pršelo. Povaha původních objemných konstrukcí hradu Geranen nebyla objasněna, ale zřejmě se jednalo o obyčejné dřevěné stěny. Zámek vypadal jako čtverec (27×27 m), na jehož každém rohu byly válcové věže (průměr 8 m).

Studie (1972, M. Tkachev ) dochovaných zbytků zdí a věží prokázala, že byly postaveny technikou pruhovaného zdiva tradiční pro Bělorusko, s rozsáhlým použitím kamene a cihel, které se používaly hlavně na obklady věží. Vápenná malta má mírnou příměs drceného jílu a je odolná. Zdi hradu, v některých oblastech silné 1,4 m, dnes dosahují výšky 4 m. Zpočátku nebyly o mnoho vyšší než vnější obranný val, který měl pravděpodobně především krýt hrad před přímým ostřelováním. Základy vysoké 1 m tvoří velké kameny (70×50 cm) kladené na vápno. Mezery mezi nimi byly pečlivě utěsněny kusy cihel a malty.

Dva metry silné zdi věží byly z kamenů a zvenčí obloženy cihlami. Tloušťka vápenné malty je 2-3,5 cm Cihla je velkorozměrová, rýhovaná, o rozměrech 29,5 × 13 (14) × 6 (8) cm.Hloubka založení věží a zdí je cca 1 m. cihelný zápas. Stejná technika zdiva a velikosti cihel svědčí o současné výstavbě zdí a věží. Severozápadní věž měla klenutý strop oddělující 2 spodní patra (zachoval se okenní otvor spodního patra o výšce 1 m a šířce 0,6 m s gotickým obloukem).

Kromě samotného hradu byly z kamene nárožní rondely a brány na vnější šachtě obklopující hrad. Později byla podél vnitřní strany valu postavena opěrná zeď.

Problematika zámeckého obytného prostoru není plně prostudována. Občas je za popis hradního paláce považována zmínka o dvoupatrovém částečně kamenném domě v inventáři z roku 1765, ale ve srovnání s jinými Geranyonovými inventáři z tohoto období se zdá pravděpodobnější, že mluvíme o samostatná budova „pro příchod panského“, postavená zřejmě i mimo hradní opevnění. Stejně tak k hradu patrně nepatřila ani dřevěná obytná budova zmiňovaná v 60. letech 16. století [2] .

Při vykopávkách byly nalezeny ploché a korýtkové tašky , které pokrývaly střechy věží a také střechy nad bojovým průchodem hradeb a paláce.

Opevnění

Zámek Geranen byl postaven v době, kdy výrazně vzrostla role dělostřelectva. V tomto ohledu se hlavní břemeno obrany začalo přenášet na vnější opevnění – příkopy a valy. Hrad byl jedním z prvních pokusů opevnění v GDL za podmínek použití střelných zbraní, předpokládá se, že hrad v linii obrany měl prototyp bašty .

Šachty byly provedeny vysoko, aby spolehlivě zakrývaly hlavní část zámecké budovy, a to ve značné vzdálenosti od ní. Na hradě Geranen jsou například hradby od sebe vzdáleny 80 m. Střed obrany je zde zvýrazněn na vnějším valu (nyní dosahuje výšky 10 m). Na její vnitřní straně byla provedena kamenná zeď o síle 1,25 m a výšce 4,5 m, která sloužila jako opěrná zeď a spolehlivě zabraňovala sesuvu valu na nádvoří hradu. Pod jeho krytem se během obléhání mohli vojáci posádky pohybovat, o čemž svědčí dlážděná cesta úplně dole u hradby. Po zasypání jednoho z valů byli stavitelé nuceni zpevnit zeď malými opěrkami - „bullheady“, vztyčenými téměř každých 3-3,5 m. cihlami kladenými na vápno. Cihly jsou jako na zámku rýhované. Úseky opěrné zdi se v rozích šachty sbíhaly a přecházely v 7boké rondelové věže ( tloušťka zdi 1,75 m), které byly důležitými palebnými body. Lze soudit, že byly 2patrové, s trámovým stropem, spodní patro (asi 4,5 m vysoké) bylo celé v mocnosti valu. Je pravděpodobné, že zde byly uskladněny vojenské zásoby a vybavení. 2. patro vycházelo z povrchu šachty a připomínalo 7bokou kamennou baštu s obvodem zdi cca 25 m. Díky tomu zde bylo možné umístit několik děl nebo několik desítek vojáků. Do 2. patra vedlo kamenné schodiště, začínající na samém základu opěrné zdi, v místě jejího styku s rondelem. Značná palebná síla se mohla soustředit na samotný hliněný val. V některých oblastech, zejména z východu, kde byl vstup do hradu, dnes šířka vrcholu valu dosahuje 6-7 m. Na takovém místě jsou buď tradiční dřevěné stěny korunové nebo plotové konstrukce nebo hliněné parapety. , charakteristické pro 16.-17. století. Obranný příkop zde dosahuje hloubky 4 m a šířky 15 m.

Vstupní brána se nacházela ve spodním patře jihozápadního rondelu, jehož zdi byly asi 2,2 m silné. Část mostu před ní možná zvedla řetězy. Vstup do hradu byl držen pod palbou z horní části brány a z přilehlých zábran. Napravo od brány byla baštovitá římsa, která lemovala most a nejbližší přístupy k bráně s ohněm. Tento prvek obrany je jedním z prvních známých v Bělorusku a pochází z počátku 16. století. Jedná se jakoby o prototyp oněch bašt a bastionového systému opevnění, které byly na území Běloruska hojně rozšířeny ve druhé polovině 16.–17. století.

Další překážkou na cestě k hradu byl kamenný kostel Geranen Nicholas (postaven v roce 1519). Byla obezděna zdí a přiléhala přímo k obrannému příkopu před bránou.

Z vojenského hlediska byl hrad Geranen na počátku 16. století mocnou stavbou. Pohltilo téměř všechny známé prvky opevnění, což umožňovalo dlouhou dobu odolávat taktice a technikám tehdejšího obléhání.

V umění

Poznámky

  1. ↑ Bryl A.F. Jméno „Murata Gyeranony“ v dokumentech z let 1510–1523. a data hradu Geranion // Studia Historica Europae Orientalis. - Minsk: RIVSH, 2014. - S. 201-203.
  2. ↑ Bryl A. Palác hradu Geranen Svatého inventáře XVI.–XVIII. // Archivaryus. Číslo 14. Minsk, 2016. S. 127-132.

Literatura

Odkazy