Gerasimovič | |
---|---|
lat. Gerasimovič | |
Charakteristika | |
Průměr | 90,2 km |
Největší hloubka | 2814 m |
název | |
Eponym | Boris Petrovič Gerasimovič (1889-1937) - sovětský astronom. |
Umístění | |
22°57′ jižní šířky sh. 123°25′ západní délky / 22,95 / -22,95; -123,42° S sh. 123,42°W např. | |
Nebeské tělo | Měsíc |
Gerasimovič | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kráter Gerasimovich ( lat. Gerasimovich ) je starověký velký impaktní kráter na jižní polokouli odvrácené strany Měsíce . Jméno bylo dáno na počest sovětského astronoma Borise Petroviče Gerasimoviče (1889-1937) a schváleno Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970. Vznik kráteru se vztahuje k nektarovému období [1] .
Nejbližšími sousedy kráteru jsou krátery Strömgren a Palen na západě; Belopolský kráter na severozápadě; kráter Ouzo na severu; Kráter Chalonge na východ-severovýchod; kráter Ellerman na jihovýchodě a kráter Konoplyov na jihu. Na východ od kráteru se nachází Východní moře [3] . Selenografické souřadnice středu kráteru 22°57′ jižní šířky sh. 123°25′ západní délky / 22,95 / -22,95; -123,42° S sh. 123,42°W g , průměr 90,2 km 4] , hloubka 2,8 km [1] .
Kráter byl za dobu své existence výrazně zničen, vzdutí je pokryto mnoha krátery různých velikostí, severovýchodní část vzdutí pokrývá satelitní kráter Gerasimovich D (viz níže), jižní část vzdutí přetíná klikaté údolí. Průměrná výška kráterové šachty nad okolím je 1400 m [1] , objem kráteru je přibližně 7000 km³ [1] . Dno kráterové mísy je členité, bez nápadných struktur.
S Gerasimovičovým kráterem je spojena vírovitá struktura o rozloze asi 10 000 km2 [5]
Gerasimovič [4] | Souřadnice | Průměr, km |
---|---|---|
D | 22°25′ jižní šířky sh. 122°02′ západní délky / 22,42 / -22,42; -122,03 ( Gerasimovič D )° S sh. 122,03°W např. | 25.6 |
R | 24°14′ jižní šířky sh. 126°22′ západní délky / 24,23 / -24,23; -126,37 ( Gerasimovič R )° S sh. 126,37°W např. | 52.1 |