Obří slalom

Obří slalom (obří slalom)  je druh disciplíny alpského lyžování . Závody v obřím slalomu se konají podle pravidel Mezinárodní lyžařské federace [1] .

Historie

Poprvé závody v alpském lyžování, včetně těch podobných modernímu obřímu slalomu, uspořádal Mathias Zdarsky v Lilienfeldu v roce 1905 .

FIS zavedla obří slalom jako čtvrtou disciplínu v programu mistrovství světa v alpském lyžování v roce 1950 v Aspenu spolu se sjezdem , slalomem a kombinací .

S pořádáním víceetapových závodů Světového poháru v alpském lyžování se tato disciplína stala jedním z hlavních typů vícekolových závodů. Malý Křišťálový glóbus byl oceněn sportovec, který v sezóně vyhrál v této disciplíně více než ostatní na Světovém poháru. Nejúspěšnějšími sportovci v historii Světových pohárů v této disciplíně byli Freni Schneider , který čtyřikrát obdržel malý Křišťálový glóbus a 20krát vyhrál jednotlivé etapy, a Ingemar Stenmark , který získal malý Křišťálový glóbus osmkrát a vyhrál závody v obřím slalomu. 46x v jednotlivých etapách Světového poháru.

Požadavky na trať

Výškový rozdíl:

Na olympijských hrách , mistrovstvích světa a světových pohárech FIS je minimální výškový rozdíl pro muže a ženy 300 m.

Brána se skládá ze čtyř slalomových tyčí a dvou vlajek . Brány musí být střídavě červené a modré. Vlajkové panely musí být nejméně 75 cm široké a 50 cm vysoké. Spodní okraj utěrky by měl být ve vzdálenosti 1 m od povrchu sněhu . Šířka brány - od 4 do 8 m

Počet otáček by se měl rovnat 11-15% výškového rozdílu.

Šířka dráhy by měla být dostatečná, průměrně cca 40m.

Vedení soutěží

Závody v obřím slalomu se musí konat vždy na dvou tratích pro muže a ženy. Pro děti - jedna stopa. Po prvním pokusu se stopy přeskupí. Pokud je to možné, měly by se závody konat ve stejný den.

Všichni soutěžící jsou rozděleni do skupin. První skupina 15 osob jsou účastníci s nejvyššími FIS body . Mezi těmito účastníky se koná losování , které určí startovní pořadí v prvním pokusu. Do druhé skupiny patří účastníci, kteří mají FIS body nižší než účastníci první skupiny. Startují v pořadí podle získaných bodů FIS. Ve třetí skupině startují všichni ostatní závodníci bez bodů FIS. Mezi účastníky třetí skupiny je i rozlosování startu v prvním pokusu.

Ve druhém pokusu startují sportovci v souladu s výsledky uvedenými v prvním pokusu. Zároveň je pro prvních 30 účastníků, kteří předvedli nejlepší výsledky v prvním pokusu, stanoveno následující startovní pořadí:

první začíná ten s 30. výsledkem; který ukázal 29. výsledek - druhý; který ukázal 28. výsledek - třetí atd. ten s 1. výsledkem začíná třicátý

Někdy může být rozhodnutím poroty počet míst, pro která platí obrácené startovní pořadí, snížen na 15.

Vítěze soutěže určí nejkratší čas ze součtu dvou pokusů.

Všichni účastníci jsou povinni nosit ochrannou přilbu a lyže musí být vybaveny zarážkami .

Viz také

Poznámky

  1. FIS. Mezinárodní závody v alpském lyžování Archivováno 19. září 2009 na Wayback Machine