Hodonín (okres)

Okres Hodonín ( česky okres Hodonín ) je jedním ze 7 okresů Jihomoravského kraje České republiky . Správním centrem je město Hodonín . Plocha - 1099,13 m2 km., počet obyvatel je 158 836 lidí. V okrese je 82 obcí, z toho 8 měst.

Geografie

Nachází se na jihovýchodě regionu. Jako součást kraje sousedí na západě s okresy Břeclav a na severozápadě s Viškovem . Na severu a severozápadě sousedí s okresy Kroměříž a Uherské Hradiště ve Zlínském kraji .

Města a populace

Údaje za rok 2009 :

Průměrná hustota - 144,51 lidí / km²; 42,49 % obyvatel žije ve městech.

Archeologie

V roce 1954 objevil archeolog Josef Poulik pozůstatky hradiště z velkomoravského období . Součástí hradiště byly tři mosty. Nejdůležitější byl první most, který byl asi pět metrů široký a připomínal dřevěné mosty Keltů a Římanů [3] . Slovanské sídliště v Mikulčicích [4] [5] je na Seznamu světového dědictví UNESCO v České republice . Osada Mikulchitskoe je jedním z největších a nejvýznamnějších slovanských sídel. Rozlohou se vymyká běžné obytné aglomeraci. Bylo zde nalezeno několik hrobů, které se vyznačují bohatou výbavou. Z antropologického hlediska je sídliště zajímavé tím, že poskytuje paleodemografický a paleopatologický vzorek lidí raného středověku. Ve 2. polovině 9. století činila rozloha osady více než 50 hektarů [6] . Průměrný věk pohřbených je podle antropologické analýzy 29,5 roku, přičemž průměrný věk 24 mužů byl 41,5 roku a 20 žen - 41,3 roku. Šperky veligradského původu a některá keramika (starobylé nádoby, keramika typu Bluczyn s vyhloubenými pohárovitě prohnutými okraji) pocházejí ze specializovaných dílen z okruhu velkomoravských center a naznačují kontakty jak se staroměstskou aglomerací, tak s Poganskem. u Břeclavi [7] . Západně orientované antické mrtvoly v Kyjevě a na středním Dněpru mají co do povahy a detailů pohřebního ritu přímé analogie v raně křesťanských památkách na území Velké Moravy v Mikulčici , Skalici , Starém Městě , Pogansku (u Břeclavi ), Stara Kourzhim , Kolin a Zhelenki [8] . Jedna roztříštěná a dvě celé (8,33 a 9,8 m dlouhé) úzké lodě (směrovité raně středověké jednostromy) nalezené v mikulčické osadě (Archeopark Mikulchitse) jsou podobné vykopanému člunu nalezenému na pohřebišti u obce Choťanivka (Kyjevská oblast ) u pravého břehu Desné [9] . Velkomoravské předměstské emporové aglomerace - Mikulčice , Staré Město u Uherského Hradiště , Pogansko u Břeclavi , které prosperovaly ve službách karolínské říše v 9.-10. století [10] [11] , zanikly téměř okamžitě po změně hospodářské situace způsobená vpádem Maďarů v 10. století, ačkoli oni sami nebyli bojem postiženi [12] .

Poznámky

1. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
2. ↑ Kodování okresů pro SPZ (1960 - 2002)
3. ↑ Šedesát let archeologických prací v Mikulčicích , 23. srpen 2014
4. ↑ Poulík Josef . Mikulčice: Sídlo a pevnost knížat velkomoravských (Mikulčice jsou sídlem a pevností velkomoravských knížat. Historická a archeologická revue), 1975
5. ↑ Szymański W. "Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských", J. Poulík, Praha 1975 : (recenzja) // Kwartalnik Historii Kultury Materialnej, Volume 24, Numer 4 (1976) s. 653-654
6. ↑ Lumír Poláček . Studien zum Burgwall von Mikulčice. Band 4 / Brno: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 2000.
7. ↑ Milan Stloukal, Luboš Vyhnánek . Slovane z velkomoravských Mikulčic / Praha : Academia , 1976
8. ↑ Shirinsky S.S. Archeologické paralely k dějinám křesťanství v Rusku a na Velké Moravě // Slované a Rusko: Problémy a myšlenky: Koncepty zrozené ze tří století sporů, v učebnicové prezentaci / Comp. A. G. Kuzmin. 2. vyd., M., 1999. S. 393-394).
9. ↑ Středověká stavba lodí v jihovýchodním Rusku (povodí Desna a Oka) podle archeologických pramenů . Staženo 12. prosince 2020. Archivováno z originálu dne 21. listopadu 2016. (neurčitý)
10. ↑ Štefan, Ivo . Velká Morava, státnost a archeologie. „Úpadek a pád“ jedné raně středověké politiky // Fruhgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Internationale Konferenz und Kolleg der Alexander von Humboldt-Stiftung zum 50. Jahrestag des Beginns archaologischer Ausgrabungen in Pohansko bei Bfeclav, 5.-9.10.2009, Bfeclav, Tschechische Republik / Hrsg. Von Jiff Macháček a Simon Ungerman. Bonn: Verlag Dr. Rudolf Habelt GmbH, 2011. (Studie zur Archaologie Europas; Bd. 14). S. 333-354.
11. ↑ Byalekova D. Vývoj sídelních forem na Velké Moravě // Velká Morava, její historický a kulturní význam / Ed. V. D. Koroljuk, G. P. Melnikov, J. Poulik, P. Ratkosh, G. E. Sanchuk, B. Khropovsky. M., 1985. S. 117-118.
12. ↑ Alimov D. E. „„Africký způsob výroby“ na Velké Moravě? (okrajové poznámky článku Ivo Stefana)“ Archivní kopie ze dne 5. června 2016 na Wayback Machine // Petrohradská slovanská a balkanistická studia, 2012. č. 1(11). S. 183.

Odkazy

• Údaje Ministerstva vnitra ČR