Holubí jeskyně

Holub
Charakteristika
Hloubka164 m
Délka6030 m
Zahajovací rok1985 
Hostitelské skályvápenec 
Umístění
44°52′55″ s. š. sh. 34°20′50″ východní délky e.
Země
červená tečkaHolub

Holubí jeskyně nebo Kol-Bair , (KN 564-8) - jeskyně na Krymu na Dolgorukovské Jayle , je součástí Červených jeskyní  - "plnohodnotného" jeskynního systému, který lze projít od vchodu na plošinu do výstup jeskynní řeky na povrch.

Popis

Převýšení mezi vjezdem a výjezdem je m.200 [2]

Vstup je úzká štěrbina na straně trychtýře. V jeskyni lze rozlišit tři hlavní prvky:

Hlavní úsek podél řeky od soutoku potoka po soutok s Červenou jeskyní má délku 1,3 km a amplitudu 45 m

Největší hala - Marl  - má výšku asi 25 m a plochu 900 m 2 . Vzniká na styku dvou vápencových bloků s různým směrem lámání. Je-li nad síní směr kolmých trhlin, podél kterých jsou vedeny jeskynní chodby, je 50° a 140°, pak pod 25° a 115°, což je zvláště dobře vidět po Kolapsové síni (370 m2 na ploše).

Rozšíření štoly je omezeno na soutok přítoků. Jedná se o Síň dvou baterií (tekl sem kdysi potok z průchodu Osamělého muže) a prodlouženou část štoly (šířka až 10 m) v prostoru výstupu z přítoku potoka. k řece, která může velikostí konkurovat hlavní Červené galerii.

Nejužší a nejhůře průchodné jsou oblasti s velkým sklonem přes zjevně nadměrné množství sintrových útvarů. Jedná se o 100metrový úsek - Obvalný sál - vodopád před areálem Kuvalda (rozdíl 16 m) a zejména úsek přilehlý k soutoku s Červenou. Spád vody na tomto 50metrovém úseku je více než 20 m a lze s ním počítat až 5 pater. Průchod po prvním patře je uzavřen úzkým sifonem, ale průchody 3-4 pater, které se proplétají, se místy propadání překrývají a v konečném důsledku vedou do Červené jeskyně. Na jiných místech je sklon koryta řeky malý. Takže na 300metrovém úseku (půlsifon za areálem Kuvalda - Hala dvou baterií) je rozdíl jen 2,5m.

Pod Marl Hall se trasují především dvě patra, přičemž druhé patro je nad prvním zvýšeno do nepatrné výšky (2-3 m). Tam, kde se jeskyně skládá z jednoho patra, je její výška obvykle 4-6 m, šířka 2-5 m.

Vchod našli v roce 1985 simferopolští speleologové při výkopu trhliny v boku trychtýře u obce Sněžnaja. V roce 1991 jimi jeskyně prošla do jeskyně (jak se později ukázalo, jen 20 m v přímé linii od Krasnaye), která později dostala název „9½“. V roce 1996 Moskvané pokračovali ve výzkumu , ke Krasnaji se přiblížili na vzdálenost 4 m. Spojení s Krasnayou bylo nalezeno v únoru 1997. [3] .

V květnu 1997 prošel levý pramen Golubiny 240 m proti proudu a v listopadu na jeho konci byl rozebrán průchod do velké haly s vodopádem (vedoucí A. Shelepin). [čtyři]

Literatura

Internetové zdroje

Poznámky

  1. ↑ Tento geografický útvar se nachází na území Krymského poloostrova , z nichž většina je předmětem územních sporů mezi Ruskem , které kontroluje sporné území, a Ukrajinou , v jejímž rámci je sporné území uznáváno většinou členských států OSN . . Podle federální struktury Ruska se subjekty Ruské federace nacházejí na sporném území Krymu - Krymská republika a město federálního významu Sevastopol . Podle administrativního členění Ukrajiny se regiony Ukrajiny nacházejí na sporném území Krymu - Autonomní republika Krym a město se zvláštním statutem Sevastopol .
  2. ↑ Seznam klasifikovaných jeskyní . Získáno 18. února 2017. Archivováno z originálu dne 4. srpna 2020.
  3. ↑ Snetkov E., Tsurikov K., Shelepin A. Holubí jeskyně: od objevu ke spojení s Červeným // Světlem. - 1997. - č. 1 (16). — S. 7-13.
  4. ↑ Samokhin G. Holubí jeskyně. Lezení na vodopád // Světlo. - 2000. - č. 1 (21). - str. 3-4.