Palác Arnim ( německy Palais Arnim ) je nedochovaná budova Pruské akademie umění na Pařížském náměstí v centru Berlína . V budově, která dostala své jméno na počest hraběte Arnima-Boyzenburga , prožil své dětství a mládí básník Achim von Arnim . V moderním Berlíně, na místě paláce Arnim, stojí nová budova Berlínské akademie umění .
Budova paláce sousedila s hotelem Adlon , postaveným na místě paláce Rederna . Rekonstrukce paláce pro potřeby Akademie proběhla pod vedením Ernsta von Ine a autorství předválečného průčelí paláce patřilo Eduardu Knoblauchovi . Od roku 1849 až do své smrti v roce 1877 žil v přilehlém Wrangelově paláci na západní straně pruský vojevůdce hrabě Friedrich von Wrangel .
Za časů Fridricha II . žil v Arnimském paláci jeho důvěryhodný komorník Michael Gabriel Fredersdorf. Od roku 1907 v budově sídlí Pruská akademie umění. Zde se během Výmarské republiky setkávali spisovatelé a umělci, mezi nimiž byli Heinrich a Thomas Mannovi , Alfred Döblin , Käthe Kollwitz .
V roce 1937 se do paláce Arnim nastěhoval Albert Speer , generální inspektor architektury císařského hlavního města, kde se nacházelo i jeho oddělení. Centrální poloha paláce dovolila Hitlerovi dosáhnout paláce pěšky přes ministerské zahrady ( německy: Ministergärten ), aby si prohlédl modely a plány na restrukturalizaci Berlína na světové hlavní město Německo , aniž by přitahoval pozornost veřejnosti .
Palác byl těžce poškozen ve druhé světové válce . Po jejím dokončení z palácového komplexu zbyly pouze budovy na dvorku, které využívala Akademie umění NDR pro archiv a dílnu Fritze Kremera .
Po sjednocení Německa vyrostla na místě paláce Arnim nová moderní budova Akademie výtvarných umění s prosklenou fasádou, kterou navrhli členové Akademie Günter Boenisch, Manfred Zabatke a Werner Durth.