Decurion ( lat. decurio od deca - ten ) - velitel jezdecké jednotky v armádě starověkého Říma .
V římské republice se kavalérie rekrutovala z Římanů nebo jejich spojenců a byla součástí legie jako ala . Taková ala sestávala z 300 lidí, kteří byli rozděleni do deseti turm po 30 lidech a turmy - do tří tuctů ( decuria ). Dekurům veleli tři dekuriové, jejichž náčelník velel celé turmě a další dva byli zároveň jeho zástupci.
V období císařství se počet jezdců z řad římských občanů s legií snížil na 120 lidí, kteří byli rozděleni do čtyř turm po 30 vojácích. Veliteli celé turmy se říkalo dekurion a jeho pomocníci už takový titul neměli. Většina z římské kavalérie byla nyní pomocníky . Mezi takové oddíly patřili i dekurioni, kteří nemuseli být nutně římskými občany a mohli patřit k zástupcům národů, z nichž se pomocné jednotky rekrutovaly.