Karl Lvovich Depedri (1791-1857) [1] - Astrachaňský provinční architekt (1822-1831).
Narodil se v rodině moskevské samohlásky a obchodníka 3. cechu Lva (Luigi, Louis) Petroviče Depedriho, který žil ve 4. čtvrti části Mjasnitskaja, v domě číslo 10 na Furkasovské ulici . V domě se nacházel obchod E. E. Brugera - "Případ fajáns a porcelánových výrobků továrny Depedri", který přijímal zakázky na výrobu nádobí s erby, šiframi a monogramy [2] [3] . Rodina měla dva syny, Karla a Pavla (1797-1859), a také dvě dcery, Margaritu (Marii) [4] a Jekatěrinu.
Podle M. B. Michajlovové získal vzdělání v Moskvě, v kanceláři budovy Kremlu . Od roku 1818 Carl Depedri pracoval jako architektonický asistent v Samostatném sboru vojenských osad ; člen Rady hlavního ředitelství drah L. L. Carbonier o něm napsal:
Když byl se mnou v letech 1817-1819. vyznačoval se stálou pílí, pílí a nesobeckostí.
Za své služby byl oceněn diamantovým prstenem.
K. Depedri byl jmenován do funkce zemského architekta Astrachaně 17. března 1821, ale byl na dovolené, dokud nebyl ve funkci 31. ledna 1822 schválen. Jeho první prací byla restrukturalizace budovy zchátralého ruského Gostinyho dvora na Jekatěrinské ulici , která pokračovala až do roku 1828. V roce 1823 byl nedaleko Kremlu postaven kamenný vězeňský hrad navržený Depedrim . Depedri také pracoval na dokončení architektonického souboru budov, které tvoří náměstí Parade Square, které z velké části dokončil jeho předchůdce A. P. Digby . Jeho plány na výzdobu západní a jižní strany náměstí však zůstaly nenaplněny. Na přelomu 20. a 30. let 19. století byla postavena budova Řádu veřejné lásky na Parobichevově kopci, zdobená šestisloupovým portikem.
Carl Depedri rezignoval na post zemského architekta 12. dubna 1831. O tři roky později, 5. dubna 1834, však opět působil v Astrachani jako městský architekt. Pokračoval ve vylepšování Astrachanu a přesto si stěžoval:
Mou touhou je pokračovat ve službě <...> v samotném Petrohradu než kdekoli jinde, a pak bych se považoval za šťastného člověka pouze tehdy, kdybych mohl být odstraněn z této vzdálené země.
V říjnu 1836 dostal Depedri diamantový prsten se smaragdy – „za výkon funkce“ a o rok později se stal architektem astrachánské stavební komise. Koncem roku 1840 mu byla udělena finanční odměna „jako odměna za práci při dozoru nad budovami tělocvičny“ [5] .
Podle projektu Depedriho byl na počátku 40. let 19. století na kose Biryuchaya postaven také komplex centrální karantény .
Karl Depedri byl pohřben v Moskevské provincii - vesnici Bogoslovo [6] .