| Město | |||
| Dimitrovgrad | |||
|---|---|---|---|
| Srb. Dimitrovgrad bulg. Carribrod | |||
|
|||
| 43°01′ s. sh. 22°47′ východní délky e. | |||
| Země | Srbsko | ||
| Společenství | Dimitrovgrad | ||
| Historie a zeměpis | |||
| Bývalá jména | Carribrod | ||
| Výška středu | 545 m | ||
| Časové pásmo | UTC+1:00 , letní UTC+2:00 | ||
| Počet obyvatel | |||
| Počet obyvatel | 6968 lidí ( 2002 ) | ||
| národnosti | Bulhaři 50 %, Srbové 25 % | ||
| Digitální ID | |||
| Telefonní kód | +381 10 | ||
| PSČ | 18320 | ||
| kód auta | PI | ||
| dimitrovgrad.rs | |||
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |||
Dimitrovgrad ( srb. Dimitrovgrad , Bolg. Carribrod ) je osada městského typu v Pirotském okrese Republiky Srbsko , správní centrum Dimitrovgradské komunity . Nachází se na řece Nishava .
V roce 1521, za sultána Suleimana I. , byla oblast nazývána Tekvur Binari (královská kašna) a sloužila jako rezidence.
Tsaribrod dostal své moderní jméno po druhé světové válce . Vládním nařízením bylo město pojmenováno po vůdci Bulharska a bývalém šéfovi Kominterny Georgy Dimitrovovi .
V roce 1885, během srbsko-bulharské války , se město stalo místem nepřátelských akcí. Nejprve bylo obsazeno dunajskou divizí Srbů a po bitvě u Slivnice bylo město obsazeno bulharskými vojsky.
V roce 1888 Bulharské státní dráhy položily koleje k srbské hranici, kde se přes Dimitrovgrad spojovala silnice s Niš a umožňovala průjezd Orient Expressu [1] . V témže roce byla ve městě otevřena čítárna Hristo Botev .
V roce 1892 byl postaven pravoslavný kostel Narození Panny Marie s ikonostasem samokovské školy .
Po první světové válce se město se západním okrajem tehdejšího Bulharska stalo součástí Jugoslávie na základě smlouvy z Neuilly .
Populace města podle sčítání lidu v roce 2002 byla 6968 lidí, z toho:
| Národnost | Počet obyvatel | Procento |
|---|---|---|
| Bulhaři | 3 281 | 47,08 % |
| Srbové | 1735 | 24,89 % |
| Jugoslávci | 425 | 6,09 % |
| Cikáni | 55 | 0,78 % |
| Makedonci | 33 | 0,47 % |
| Černohorci | čtrnáct | 0,20 % |
| Chorvati | 5 | 0,07 % |
| Slovinci | 3 | 0,04 % |
| Gorani | 2 | 0,02 % |
| Bosňákové | 2 | 0,02 % |
| Rusové | jeden | 0,01 % |
| nerozhodný | 572 | 8,20 % |
| Celkový | 6 968 | 100% |