Směrnice o energii budov

Směrnice o energetické náročnosti budov ( EPBD ) je hlavním legislativním nástrojem Evropské unie ke zlepšení energetické účinnosti evropského fondu budov. [jeden]

Směrnice byla navržena tak, aby splňovala požadavky Kjótského protokolu , který zavazuje všechny členské státy EU ke snížení emisí oxidu uhličitého do atmosféry.

Historie

Směrnice 2002/91/ES

První verze EPBD, směrnice 2002/91/ES, byla schválena 16. prosince 2002 a vstoupila v platnost dne 4. ledna 2003. Členské státy byly povinny provést směrnici do tří let od jejího vytvoření přijetím nezbytných právních a správních předpisů. Při absenci kvalifikovaných a/nebo akreditovaných odborníků umožnila směrnice další prodloužení prováděcího období do 4. ledna 2006. [2]

Podle směrnice byly ve všech členských státech EU zavedeny tyto povinnosti: [3]

• Jednotná metodika výpočtu a hodnocení integrované energetické náročnosti budov;

• Systém certifikace energetické účinnosti pro nové a stávající budovy;

• Pravidelné kontroly topných a klimatizačních systémů;

• Minimální standardy energetické účinnosti pro nové budovy a stávající budovy procházející velkou rekonstrukcí s užitnou plochou větší než 1000 m 2 .

Směrnice 2010/31/EU

Směrnice 2002/91/ES byla později nahrazena tzv. „aktualizací EPBD“, která byla schválena dne 19. května 2010 a vstoupila v platnost dne 18. června 2010 s termínem implementace v červenci 2012 [4] .

Aktualizovaný text objasnil, posílil a rozšířil oblast působnosti směrnice z roku 2002. Mezi klíčové změny patří:

• Vývoj rámce srovnávací metodologie pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou účinnost;

• Rozšíření požadavku na zajištění minimální úrovně energetické účinnosti u všech budov procházejících zásadní renovací;

• Všechny nové budovy budou mít do prosince 2020 téměř nulovou spotřebu energie (eng. zero-energy house ) (do prosince 2018 u vládních budov);

• Požadavek, aby členské státy vypracovaly seznam finančních pobídek k zajištění přechodu na téměř nulovou spotřebu energie v budovách;

• Povinná energetická certifikace pro všechna postavená, prodaná nebo pronajatá zařízení;

• Členské státy přijmou nezbytná opatření k zavedení kontrolních systémů pro topné a klimatizační systémy nebo přijmou opatření s rovnocenným dopadem;

• Požadavek, aby členské státy stanovily sankce za nedodržení požadavků na energetickou účinnost.

Návrh revize EPBD (COM/2016/0765)

Dne 30. listopadu 2016 zveřejnila Evropská komise v rámci balíčku Čistá energie pro všechny Evropany návrh na revizi EPBD. [5]

Rada EU se na svém postoji k tomuto návrhu shodla dne 26. června 2017 [6] .

Zejména návrh:

zavádí automatické systémy řízení budov jako alternativu k fyzickým kontrolám

podporuje zavádění nezbytné infrastruktury pro systémy elektronické mobility,

posiluje vazby mezi veřejným financováním renovací budov a certifikací energetické účinnosti.

Viz také

• Seznam směrnic Evropské unie

Poznámky

1. ↑ Budovy - Energetika - Evropská  komise . energie. Získáno 26. října 2017. Archivováno z originálu 27. října 2017.
2. ↑ Evropská komise, „ SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o budovách s energetickou náročností ze dne 23. prosince 2009 ve Wayback Machine “, Úřední věstník Evropských společenství, 2003
3. ↑ Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) - EuroACE  (anglicky) , EuroACE . Archivováno z originálu 27. června 2017. Staženo 26. října 2017.
4. ↑ Evropská komise, „ SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracované znění) Archivováno 9. února 2018 ve Wayback Machine “, Úřední věstník Evropských společenství, 2010
5. ↑ Komise navrhuje nová pravidla pro přechod na čistou energii zaměřenou na spotřebitele – Energie – Evropská  komise . energie. Získáno 26. října 2017. Archivováno z originálu 28. září 2017.
6. ↑ Tiskové zprávy a prohlášení - Consilium  . www.consilium.europa.eu. Získáno 26. října 2017. Archivováno z originálu 6. října 2017.