Doppelmeier (měsíční kráter)

Doppelmeier
lat.  Doppelmayer

Obrázek sondy Lunar Orbiter IV .
Charakteristika
Průměr65,1 km
Největší hloubka1100 m
název
EponymJohann Doppelmeier (1671-1750) byl německý matematik, astronom a kartograf. 
Umístění
28°29′ jižní šířky sh. 41°31′ západní délky  / 28,48  / -28,48; -41,51° S sh. 41,51°W např.
Nebeské těloMěsíc 
červená tečkaDoppelmeier
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kráter Doppelmayer ( lat.  Doppelmayer ) je pozůstatek starověkého velkého impaktního kráteru v jihozápadní části Moře vlhkosti na viditelné straně Měsíce . Jméno kráteru dal v roce 1791 německý astronom Johann Hieronymus Schroeter na počest německého matematika, astronoma a kartografa Johanna Doppelmeiera (1671-1750) a schválil jej Mezinárodní astronomická unie v roce 1935. Vznik kráteru odkazuje na nektarové období [ 1] .

Popis kráteru

Nejbližšími sousedy kráteru Doppelmeier jsou kráter Palmieri na západě; kráter Liebig na severozápadě; kráter Puiset na východ-severovýchod; kráter Vitelo na jihovýchodě a kráter Lee na jihu. Na severozápad od kráteru jsou Doppelmeierovy brázdy a Liebig Scarp . Na jih od kráteru, západně od severní části kráteru Lee, je kopulovitá vyvýšenina s malým kráterem na vrcholu, možná štítovou sopkou [2] . Selenografické souřadnice středu kráteru 28°29′ jižní šířky sh. 41°31′ západní délky  / 28,48  / -28,48; -41,51° S sh. 41,51°W g , průměr 65,1 km 3] , hloubka 1,1 km [4] .

Kráter byl zaplaven lávou při formování Moře vlhkosti , nad hladinu moře vyčnívají zbytky jeho šachty a kopec v misce. Tvar kráteru je kruhový. Severovýchodní část valu je téměř celá zatopená a nad hladinou mořského čediče sotva viditelná , nejvýraznější je jihozápadní část valu vytvořená v kontinentálních horninách, v jihovýchodní části valu je izolovaný vrchol, který vrhá studnu -definovaný stín do mísy kráteru při východu slunce . Výška jihozápadní části valu nad okolím dosahuje 1230 m [1] , objem kráteru je přibližně 3400 km³ [1] . Zatopená kráterová mísa obsahuje v jihozápadní části mohutný centrální vrchol vysoký 1300 m [5] sestávající z anorthositu [6] , jakož i polokruh hřbetů a vrcholů, soustředných vzhledem k okraji kráteru. Kráter Doppelmeier je neobvyklý v tom, že výška jeho centrálního vrcholu je větší než výška valu. S největší pravděpodobností se to vysvětluje zlomem dna kráterové mísy, který vedl k vyzdvižení centrální části dna. Na vrcholu centrálního vrcholu je malý kráter.

Průřez kráterem

Níže uvedený graf ukazuje řez kráterem v různých směrech [7] , měřítko podél osy pořadnice je ve stopách , měřítko v metrech je uvedeno v pravé horní části obrázku.

Satelitní krátery

Doppelmeier Souřadnice Průměr, km
A 29°50′ jižní šířky sh. 43°10′ západní délky  / 29,84  / -29,84; -43,17 ( Doppelmeier A )° S sh. 43,17°W např. 10.1
B 30°30′ jižní šířky sh. 45°33′ západní délky  / 30,5  / -30,5; -45,55 ( Doppelmeier B )° S sh. 45,55°W např. 11.6
C 30°20′ jižní šířky sh. 44°07′ západní délky  / 30,33  / -30,33; -44,12 ( Doppelmeier C )° S sh. 44,12°W např. 7.1
D 31°50′ jižní šířky sh. 45°55′ západní délky  / 31,84  / -31,84; -45,91 ( Doppelmeier D )° S sh. 45,91°W např. 8.6
G 28°56′ jižní šířky sh. 45°01′ západní délky  / 28,93  / -28,93; -45,02 ( Doppelmeier G )° S sh. 45,02°W např. 13.4
H 28°51′ jižní šířky sh. 43°22′ západní délky  / 28,85  / -28,85; -43,36 ( Doppelmeier H )° S sh. 43,36°W např. 10.5
J 24°31′ jižní šířky sh. 41°12′ západní délky  / 24,52  / -24,52; -41,2 ( Doppelmeier J )° S sh. 41,2°W např. 5.7
K 24°02′ jižní šířky sh. 40°47′ západní délky  / 24,04  / -24,04; -40,79 ( Doppelmeier A )° S sh. 40,79°W např. 5.7
L 23°39′ jižní šířky sh. 40°38′ západní délky  / 23,65  / -23,65; -40,63 ( Doppelmeier L )° S sh. 40,63°W např. 4.6
M 29°23′ jižní šířky sh. 44°04′ západní délky  / 29,39  / -29,39; -44,07 ( Doppelmeier M )° S sh. 44,07°W např. 13.8
N 29°13′ jižní šířky sh. 44°42′ západní délky  / 29,21  / -29,21; -44,7 ( Doppelmeier N )° S sh. 44,7°W např. 5.4
P 29°05′ jižní šířky sh. 42°52′ západní délky  / 29,09  / -29,09; -42,87 ( Doppelmeier P )° S sh. 42,87°W např. 9.9
R 29°16′ jižní šířky sh. 43°20′ západní délky  / 29,26  / -29,26; -43,33 ( Doppelmeier A )° S sh. 43,33°W např. 3.7
S 28°08′ jižní šířky sh. 43°43′ západní délky  / 28,14  / -28,14; -43,72 ( Doppelmeier S )° S sh. 43,72°W např. 4.6
T 25°58′ jižní šířky sh. 43°22′ západní délky  / 25,97  / -25,97; -43,37 ( Doppelmeier T )° S sh. 43,37°W např. 3
PROTI 29°49′ jižní šířky sh. 45°43′ západní délky  / 29,82  / -29,82; -45,71 ( Doppelmeier V )° S sh. 45,71°W např. 6.7
W 33°35′ jižní šířky sh. 45°46′ západní délky  / 33,59  / -33,59; -45,76 ( Doppelmeier W )° S sh. 45,76°W např. 7.5
Y 33°08′ jižní šířky sh. 46°10′ západní délky  / 33,14  / -33,14; -46,17 ( Doppelmeier A )° S sh. 46,17°W např. 8.8
Z 33°01′ jižní šířky sh. 46°31′ západní délky  / 33,02  / -33,02; -46,52 ( Doppelmeier A )° S sh. 46,52°W např. 10.5

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 Databáze lunárního impaktního kráteru . Losiak A., Kohout T., O'Sulllivan K., Thaisen K., Weider S. (Lunar and Planetary Institute, Lunar Exploration Intern Program, 2009); aktualizováno Öhmanem T. v roce 2011. Archivovaná stránka .
  2. ↑ Kráter Doppelmeier na mapě LAC-93 . Staženo 2. prosince 2019. Archivováno z originálu dne 28. září 2020.
  3. ↑ Příručka Mezinárodní astronomické unie . Staženo 2. prosince 2019. Archivováno z originálu dne 7. prosince 2019.
  4. ↑ John E. Westfall's Atlas of the Lunar Terminator, Cambridge Univ. Stiskněte (2000) . Datum přístupu: 28. září 2014. Archivováno z originálu 18. prosince 2014.
  5. ↑ Popis kráteru na The Moon-Wiki  (anglicky)  (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 30. května 2018.
  6. ↑ Stefanie Tompkins a Carle M. Pieters (1999) Mineralogie měsíční kůry: Výsledky z Clementine Meteoritics & Planetary Science, sv. 34, str. 25-41.
  7. ↑ Katalog průřezů měsíčních kráterů I Krátery s vrcholy od Geralda S. Hawkinse, Williama H. ​​Zacka a Stephena M. Saslowa . Staženo 2. prosince 2019. Archivováno z originálu 17. června 2021.
  8. ↑ Seznam kráterů jasných paprsků Asociace pro lunární a planetární astronomii (ALPO) (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 4. března 2016. 

Odkazy