| Dunajská bánovina | |
|---|---|
| Serbohorv. Dunavska banovina Dunavska banovina Srb. Dunajská Bánovina Horv. Dunavská bánovina visela . Dunai Bansag v němčině Donau-Banschaft slovensky rum z Dunajské bánovy . Dunare banovina | |
| 45° severní šířky sh. 19° palců e. | |
| Země | Království Jugoslávie |
| Adm. centrum | Nový Sad |
| Historie a zeměpis | |
| Datum vzniku | 1929 |
| Datum zrušení | 1941 |
| Časové pásmo | UTC+1:00 |
| Počet obyvatel | |
| Počet obyvatel | 2 387 295 lidí ( 1931 ) |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Dunajská bánovina ( Serbo- Chorv. Dunavska banovina , Dunavska banovina , maď . Dunai Bánság , německy Donau-Banschaft ) je provincie ( banovina ) v Království Jugoslávie v letech 1929 až 1941 .
Podunajská bánovina se nacházela v severovýchodní části království, sousedila na severu s Maďarskem , na východě s Rumunskem , na jihu s Moravskou a Drinskou bánovinou a na západě s Drinskou a Sávou . V centru banoviny byl Bělehrad , který nebyl její součástí . Správním střediskem banoviny byl Novi Sad . Provincie byla pojmenována po řece Dunaj .
V roce 1939 , po vytvoření chorvatské Banoviny , se část území Dunajské Banoviny stala její součástí. V roce 1941 bylo území Banoviny rozděleno mezi Maďarsko, Nezávislý stát Chorvatsko a Němci okupované Srbsko .
V roce 1945 bylo území bývalé banoviny rozděleno mezi Srbskou socialistickou republiku , Chorvatskou socialistickou republiku a Socialistickou autonomní provincii Vojvodina , která je součástí Srbska .
Od roku 1931 , populace banovina sestával z následujících etnických skupin:
Náboženské složení obyvatelstva v roce 1931 [1] :
| Banovina Království Jugoslávie v letech 1929-1941 | |
|---|---|
| Poznámky : 1 - nerealizované banovinové projekty; 2 - banoviny, které existovaly v letech 1929-1939; 3 - banoviny, které existovaly v letech 1939-1941. | |
