Evangelický luteránský kostel v Lübecku

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 19. září 2020; kontroly vyžadují 5 úprav .

Evangelicko-luteránská církev v Lübecku ( německy  Die Evangelisch-Lutherische Kirche in Lübeck ), do roku 1937 - Evangelisch-luteránská církev ve spolkové zemi Lübeck ( německy  Evangelisch-lutherische Kirche im Lübeckischen Staate ) je zemský kostel Lübeck . Církev působila na území hanzovního města Lübeck, které bylo do roku 1937 samostatným státem v rámci německého státu, a poté se stalo obvodem pruské provincie Šlesvicko-Holštýnsko .

V roce 1948 se Evangelická luteránská církev v Lübecku stala jedním ze zakladatelů Evangelické církve Německa (EKD) a byla také nedílnou součástí Sjednocené evangelicko-luteránské církve Německa (VELKD).

ledna 1977 se Evangelická luteránská církev v Lübecku sloučila s Evangelickou luteránskou provinční církví v Hamburku, Evangelickou luteránskou provinční církví Šlesvicko-Holštýnska , Evangelickou luteránskou provinční církví Eutin a Harburgským církevním obvodem Evangelické luteránské provinční církve z Hannoveru k vytvoření severolabské evangelické luteránské církve.

Historie

Již v roce 1163 se město Lübeck stalo sídlem biskupa a centrem diecéze . Od roku 1530 začala reformace v souladu s luteránskou doktrínou, v jejímž důsledku zůstal Lübeck po staletí protestantským městem. Městský areál a areál kostela byly totožné. Později byla založena reformovaná farnost , která však nepatřila do krajského kostela v Lübecku.

Do roku 1918 prováděl správu kostela v Lübecku a vrchní církevní správu senát jako kolegium. V roce 1895 církev přijala svou ústavu. Jako řídící orgán byla ustanovena nová církevní rada, kterou zpočátku vedl senátor Heinrich Alfons Plessing. Tato církevní ústava byla aktualizována v roce 1921, podle změn byl z vlády církve odvolán senát. Od té doby je hlavou církve pán volený krajským synodem. Duchovní vedení vykonával po poradě s církevním vedením. Zemský synod byl jmenován obcemi. Správním orgánem církve byl biskupský úřad v Lübecku.

V církevních volbách v roce 1933 získali němečtí křesťané většinu. Biskup Evangelické luteránské církve v Lübecku byl jedním ze sedmi evangelických biskupů a předsedů zemských církví, kteří dne 17. prosince 1941 podepsali „Oznámení o církevním postavení evangelických Židů“ [1] [2] :

Nacionálně socialistické vedení Německa četnými dokumenty nezvratně prokázalo, že tuto válku v celosvětovém měřítku vyvolali Židé. Proto přijala rozhodnutí a opatření proti judaismu, nezbytná doma i v zahraničí, aby zajistila německý život. Jako členové německé lidové společnosti jsou německé protestantské státní církve v čele tohoto historického obranného boje, výnos císařské policie uznávající Židy za rozené nepřátele světa a Říše, což bylo nezbytné jako trpká zkušenost. Dr. Martina Luthera prokázal, požadoval nejpřísnější opatření proti Židům a vyhostil je z Německa. Od dob ukřižování Krista až do dnešních dnů Židé bojovali proti křesťanství nebo je zneužívali a překrucovali, aby dosáhli svých sobeckých cílů. Křesťanský křest nemění rasový charakter Žida, jeho etnickou příslušnost ani jeho biologickou identitu. Německá evangelická církev musí podporovat náboženský život německých občanů. Židovští křesťané v něm nemají místo ani práva. Zmínění představitelé německé evangelické církve tedy neuznávají žádnou komunitní společnost s židovskými křesťany. Jsme rozhodnuti netolerovat žádný vliv židovského ducha na německý náboženský a církevní život.

Po sloučení v roce 1977, kdy kostel zahrnoval 31 farností, se Evangelický luteránský kostel v Lübecku stal pozůstalým (dnes církevním obvodem) [3] a součástí nově vzniklé „Diecéze Holstein-Lübeck“.

Dozorci kostela v Lübecku

Poté správa již neexistovala; manažerské úkoly plnil odpovídající senior duchovní služby.

Senioři duchovní služby

Jak Hermann Friedrich Behn, tak Johann Karl Lindenberg byli oceněni nejvyšším vyznamenáním Senátu hanzovního města Lübeck, pamětní mincí Bene Merenti.

Senioři a biskupové lübecké církve

Poznámky

  1. ↑ Joachim Beckmann. Kirchliches Jahrbuch für die evangelische Kirche in Deutschland 1933–1944  (německy) . - 2. - 1948. - S. 460.
  2. ↑ Günter Brakelmann, Martin Rosowski. Antisemitismus. Von religiöser Judenfeindschaft zur Rassenideologie  (německy) . - Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1989. - S. 108. - ISBN 3-525-33560-1 .
  3. ↑ Kirchenkreis Lübeck  (německy) . Získáno 21. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 16. srpna 2019.
  4. ↑ Eintrag  (německy) . Rostocker Matrikelportal .

Zpěvníky

Literatura