| Zámek | |
| hrad Lenzenberg | |
|---|---|
| Němec Lenzenberg | |
| 54°36′27″ severní šířky sh. 20°12′50″ východní délky e. | |
| Země | Rusko |
| První zmínka | 1246 |
| Stát | nedochováno |
Hrad Lenzenberg (Lenzenburg, it. Lenzenberg (Lenzenburg) - hrad Řádu německých rytířů v letech 1240-1260. Rezidence Vogta z Natangie a Warmie Volrada Mirabilise. V něm Volrad v roce 1260 upálil místní pruskou šlechtu.
Lenzenberg bylo pruské opevnění dobyté řádem (podle jiných zdrojů dobrovolně kapitulované) kolem roku 1240 . Nacházel se na mysu vysokém až 30 m, vyčnívajícím do Kaliningradského zálivu . U Lentsenbergu procházela hranice zemí Natangia a Warmia . Během prvního povstání Prusové v roce 1246 Lenzenberg oblehli, dobyli ho a zničili.
Po potlačení povstání řád obnovil zámek. Bylo to opevnění ze dřeva a zeminy, chráněné ze tří stran strmým útesem a oddělené od pobřeží hlubokým příkopem. Nad hliněným valem byla postavena palisáda . Na místě svažujícím se k zálivu (cca 78x40 m) byly postaveny dřevěné sruby pro posádku a místnost pro Natangiya Vogt. Na potoce tekoucím v rokli od východu byl zřejmě postaven mlýn.
V roce 1260 se Vogt Natangia a Warmia Wolrad, přezdívaný Mirabilis (hodný překvapení), dozvěděli o chystaném povstání Prusů. Pozval místní vůdce na schůzi a po hostině, když Prusové usnuli, nařídil je zamknout a zapálit. Hrad vyhořel spolu s Prusy. Po této události již Lenzenburg obnoven nebyl.
V době, kdy byli Prusové podezřelí z odpadlictví, byl bratr Wolrad, Vogt z Nattangu a Warmie, zvaný Wolrad Hodný zázraku (a tak tomu také bylo), přítomen na hostině se šlechtici zmíněné země na zámku Lenzenberg a brzy někdo zhasl světlo a zaútočil na bratra Volrada a jistě by ho zabil, kdyby nebyl ozbrojen. Když se později světlo rozsvítilo, ukázal na roztrhané šaty a zeptal se šlechticů, co si takový vrah zaslouží. Všichni odpověděli, že si zaslouží být upálen. Při jiné příležitosti pozval tentýž bratr Volrad na tentýž hrad mnoho šlechticů, kteří tam byli předtím, a když si v opilosti začali šeptat, že ho zabijí, vyšel ven a zamkl bránu, vypálili zmínění šlechtici i s hradem.
V této době byli bratři nuceni bát se Prusů, kteří odpadli od víry a pronásledovali křesťany. Když byli podezřelí z takových zvěrstev, byl bratr Walrad poslán do Natangie (Natangen) a Warmie (Ermland) k domovníkovi, kterému se říkalo Excentrik (Wunderlich). Toto jméno se k jeho postavě opravdu hodilo, protože už slyšeli dost o vtipech, které tu a tam dělal. Jednou se správce chystal uspořádat hostinu, jak se mu to líbilo, a kvůli tomu pozval nejlepší muže této země ze zdvořilosti na hrad Lenzenburg. Když se posadili a už si povídali, jeden z nich zařídil zhasnutí světla. V hrozném podezření začali správce řezat a bodat a na místě ho zabili, protože to správce nepředvídal a neoblékl si zbroj. Když se světlo zanedlouho znovu rozsvítilo, spatřili správce ze všech stran proděravělého a rozřezaného. Hosté začali mluvit o trestu, který by proradný vrah za svůj prohřešek musel nést. Všichni se jednomyslně shodli, že jeho vina oprávněně vyžadovala, aby byl upálen. Poté bratr Walrad pozval na hrad ještě více lidí než předtím a všeho bylo dost. Když už se hodně napili, začali se tiše spiknout, aby ho zabili. Když to uslyšel, musel před hosty utéct a pevně zavřít dveře. Rozdělal oheň a spálil všechny hosty i zámek. To byl konec této hostiny.
V první polovině 19. století byl příběh o upálení Prusů na zámku Lenzenburg opakovaně prezentován v umělecké podobě německými spisovateli.
Do roku 1945 patřilo území hradu k panství Korschenru západně od Braniborska (severovýchodně od obce Ladygino ). Od roku 2000 zůstala na strmém břehu lokalita zarostlá stromy a keři. Můžete také lokalizovat zbytky příkopu a zoraný val vysoký nejvýše 2 metry. Směrem k zálivu jsou rokle. Mezi kopcem a zálivem je bažina. Od 2. světové války se na zbytcích valu dochovaly zákopy s zemlinami a na místě tvrze zbytky zemljanek. [jeden]
| Hrady Kaliningradské oblasti | |
|---|---|
| Zachovalý | |
| Zachován jako ruiny |
|
| Nezachováno |
|