Zámek Zaslav

Zámek
Zámek Zaslav
běloruský Záslavský zámek

Šachty hradu, vstupní brány,
kostel Proměnění Spasitele.
53°59′45″ severní šířky sh. 27°16′41″ východní délky e.
Země  Bělorusko
Umístění Zaslavl
Datum založení poloviny 16. století
Stát zachovaly se zříceniny bran, valů a příkopů hradu
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Zámek Zaslavskij  je jedním z nejstarších bastionových hradů v Bělorusku, který postavili v polovině 16. století polsko-litevští magnáti Glebovič poblíž města Zaslavl (moderní Minský okres v Minské oblasti Běloruska ).

Popis

Hrad se nacházel na vysokém návrší a zabíral plochu 200X100 metrů a byl ze všech stran obklopen příkopem napájeným vodou z přehrazené řeky Knyagintsy . Hliněné bašty a hradby hradu byly obloženy kamenem a cihlami. Aby se valy nezbořily, byla postavena cihlová zeď o tloušťce 0,33 metru a výšce 2,5 metru. Jediný vstup do hradu byl z jižní strany dvoupatrovou bránou , která měla kamenné zdi silné dva metry. Přes příkop vedl k bráně dřevěný most. Přístupy k nim byly zastřeleny z nedalekých bašt. Hrad měl podzemní chodbu, vyzděnou z cihel, vedoucí mimo hrad, z níž byl východ uzavřen kovovými mřížemi. Pro případ obležení měl hrad studnu. [jeden]

Kostel Proměnění Páně

Kostel Proměnění Spasitele, umístěný uvnitř hradu, v horní části hradeb, měl později při přestavbě řadu střílen. Kromě toho měla třicetimetrová věž chrámu šest pater střílen, které navíc sloužily jako pozorovací stanoviště hradu.

Aktuální stav

V současné době se dochoval kostel Proměnění Spasitele, zřícenina hradní brány , valy a příkopy hradu.

Galerie

Poznámky

  1. Tkachou, M.A. Zaslave // ​​​​Hrady a lidé. - Mn. : Věda a technika, 1991. - S. 125-127. — 184 s. - 6000 výtisků.  — ISBN 5-343-00880-1 .

Literatura

Odkazy